Tady je seznam předmětů základní školy
1. Jazyk a jazyková komunikace
1.1. Český jazyk
1.2. Anglický jazyk
2. Matematika a její aplikace
2.1. Matematika
3. Informační a komunikační technologie
3.1. Informatika
4. Člověk a jeho svět
4.1. Prvouka
4.2. Vlastivěda
4.3. Přírodověda
5. Člověk a společnost
5.1. Dějepis
5.2. Občanská a rodinná výchova
6. Člověk a příroda
6.1. Fyzika
6.2. Chemie
6.3. Přírodopis
6.4. Zeměpis
7. Umění a kultura
7.1. Hudební výchova
7.2. Výtvarná výchova
8. Člověk a zdraví
8.1. Výchova ke zdraví
8.2. Tělesná výchova
9. Člověk a svět práce
9.1. Pracovní činnosti
zdroj:
https://zs-ucebni-osnovy.blogspot.com/ ------------
Spoustu důležitých věcí tam chybí. Abychom mohli učit děti věci, které tam chybí, tak logicky to stávající učivo musíme naopak zredukovat.
Český jazyk: Děti by se měli naučit číst a psát. Je však nesmysl, aby se šprtali nějaké básničky. Také větné rozbory nemají smysl. Není důvod, aby byl tento předmět až do posledního ročníku základní školy, natož na škole střední.
Anglický jazyk: Nyní dost důležitý, protože spoustu informací je k dispozici pouze v angličtině. Je otázkou, jak důležitý bude tento předmět v době post apo, zatím na to nebudu hledat odpověď.
Matematika: Samozřejmě každý by měl umět trochu počítat, je však nesmysl, aby byli žáci týráni ohromnými kvanty tupých mechanických počtů, které navíc musí vypočítat na rychlost v časovém limitu, tak, jak jsem to zažil ve škole já.
Informační a komunikační technologie: Každý by měl umět pracovat s počítačem. S ohledem na post apo dobu je otázka, jestli nějaké počítače ještě budou. Každopádně tento předmět je ve škole jen okrajový, tedy nepatří mezi ty, co by žraly hodně času.
Prvouka: Obsahově patří do mateřské školky, nikov do základní školy.
Vlastivěda: Takto trochu nacionalistická propaganda. Krom toho polovina vlastivědy je zeměpis a polovina dějepis, jenže to jsou samostatné předměty, čímž strácí smysl existence předmětu Vlastivěda.
Dějepis: Člověk by měl umět něco málo o minulosti lidstva (a něco o své minulosti, což však hned tak nezjistí) , avšak nejsou to znalosti, které učiní člověka šťastným, ani znalosti, které budou člověku zachranovat život.
Proto bych tento předmět obsahem a počtem hodin redukoval na polovinu.
Zeměpis: To samé. Člověk má mít nějaký geografický přehled o svém nejbližším okolí, o této planetě, o této sluneční soustavě, ale stačí jen velmi stručný přehled, který si budou prohlubovat jen ti, které to zajímá. Nemá však smysl všem vnucovat podrobnosti. Obzláště v pomíjivem politickém a hospodářském zeměpisu, který má jen velmi krátký život a mizí. Nemá smysl se podrobně učit něco, co již brzy nebude pravda.
Avšak naopak si myslím, že je vhodné znát své úplně nejbližší okolí, každý kopec, každou skálu, a umět toho v případě potřeby takticky využít. Bylo by vhodné, aby se v rámci tohoto předmětu chodilo ven. To by bylo spojené s poznáváním okolí, ale také s pohybem, takže by se mohl zrušit předmět tělocvik. Tělocvik v tělocvičně nemá žádný smysl, ale procházka po okolí, to je něco jiného.
Přírodověda: předmět prvního stupně, který se následně rozdělí na Fyziku, chemii a přírodopis. Takže komentovat budu je.
Občanská výchova: V post apo době nemá smysl, protože zanikne stát. Můžeme dětem vysvětlit, jaký je organizační struktura naší post apo obce. Tato struktura by samozřejmě neměla být přehnaně složitá, stejně jako pravidla v ní.
Fyzika: Myslím si, že dost důležitý předmět. Nikdo by se však neměl šprtat poučky, ale mělo by se fyzice rozumět. A umět využít fyziku v praxi.
Důležitá je fyzika především pro stavitele nebo konstruktéry, mechaniky, opraváře.
Chemie: To samé co fyzika -- důležité pro některá povolání.
Přírodopis: Opět důležitý pro určitá povolání.
Člověk by měl znát genetiku, dědičnost, principy přírodního výběru a evoluce (ikdyž jsou pro katolíky hodně provokativní) , měl by vědět, že existuje buňka, buněčnné jádro, buňky různého typu. Měli by lidé vědět něco málo o biologii a především o své vlastní biologii.
Naopak je nesmysl znát anatomii každého zvířete a rostliny.
Ale nejvíce by se měli soustředit na všechno, co ovlivnuje naše zdraví.
Věřte mi nebo ne, ale v naší škole jsme jaksi minuli genetiku, minuli dědičnost, minuli evoluci a přirozený výběr. A z hlediska nutričních hodnot se všude učí, že člověk potřeba hlavně maso, maso a maso.
Hudební výchova: Hudba by měla být předmětem zábavy, nikoliv učiva. Určitě bude užitečné, když v post apo obci budou nějaké hrající skřínky, které svou melodií pomohou zlepšit náladu. Avšak rozhodně nikomu nezlepší náladu to, když se bude šprtat něco o skladatelích a jejich operách.
Tento předmět bych bez náhrady zcela zrušil a získal bych tak prostor pro něco užitečnějšího.
Výtvarná výchova: Lidé by měli vytvářet něco pro radost, pokud jim to radost skutečně přinese. Je ale nesmysl někoho do něčeho nutit, pokud to nebude za potřebí pro přežití.
A škola by se měla snažit o přežití lidského rodu, nikoliv přežití znalostí nebo kultury. Důraz by se měl dávat jen na ty znalosti, které pomohou v přežití lidského rodu.
Pracovní činosti: Mohl by to být užitečný předmět, ale musel by vypadat naprosto jinak. Zatím se v tomto předmětu dělají jenom pičoviny. Rozhodně se tam nikdo nic nemůže naučit.
Největší prostor bych viděl na zredukování češtiny a matiky, protože temto předmětu je dáno nejvíce hodin. V češtině se učí básničky, umělecká literatura, a stále dokola rozbory vět a rozbory souvětí, na kterém se zaseknou na věčnost. To všechno jsou sračky a jednou všichni vychcípají, protože se učili sračky, nikoliv jak přežít. V matematice se stále dokola počítají příklady na dělení od 4. do 9. třídy.
Stejně mi nebudete věřit, ale přesně tak to je. Opět -- když se zredukuje matematiky, tak nikomu nic chybět nebude.
Do ušetřeného času by mohlo být umístěné následující učivo:
Znalosti prepperů a survival, krizové situce, dovednosti, psychologie. Psychologie je podle mě hodně důležitá a na základní škole není jedna jediná vyučovací hodina.
Navíc pokud mají lidé do budoucna přežít, tak se musí co nejdříve vyučit a co nejdříve vykonávat nějakou užitečnou profesy, nikoliv trávit ve škole stále větší a větší část svého života, jak byla dosavadní tendence.
Člověk, který chodí do školy, je člověk, který není produktivní!!! Upozornil bych na skutečnost, že podíl lidí v populaci, kteří jsou ekonomicky produktivní je stále menší a menší. A nikoho to neděsí, což by mělo. Krom toho, že stárne populace a přibývá důchodců, je to způsobeno také tím, že studenti tráví stále více a více času ve školách. Nejprve přehnaně mnoho času na přehnaně dlouhé základní škola. Na střední školu se chodí bezdůvodně pozdě, navíc jsou všechny střední školy pojaté všeobecným způsobem, tedy další dějepis, další beletrie, další veledůležití básníci. A hrají si na to, že tohle dělá člověka člověkem. Kvůli všeobecným předmětům není na středních odborných školách dostatek času na odborné předměty, právě proto nemají školy úroveň. Následně vlezou všichni na vysokou školu a vystřídají patero oborů, které nedokončí, pak něco dokončí, pak dokončí druhý obor vysoké školy, ale nakonec dělají ještě něco jiného. A to je vizitka tohoto státu, školství a lidské společnosti, nikoliv studentů, kteří se musí hlásit na obor, o kterém nic neví, protože o žádném oboru nic neví.
Chyba studenta by to byla tehdy, kdyby měl problém 1 student z 10.
Ale jestliže má problém 9 studentů z 10, tak je to chyba státu.
Stát otevírá velké kapacity oborů, o které není na trhu zájem. Proč? Stát by měl, ve vlastním zájmu, hlídat, o co je zájem a o co není zájem na pracovním trhu.
Další věc je Evropská unie, která nás kritizovala, že máme "příliš málo vysokoškoláků". Nyní jich máme tedy spoustu, ale není o ně zájem na pracovním trhu. Ale vládní propaganda to zatím úspěšně zamlčuje.
