Téma je sice staré, ale řekla bych, že je nejvyšší čas něco s tím dělat.
Témata:
1. forma semínkové banky - jaké údaje, jaký formát, jaký způsob balení, ...
2. organizace vlastní semínkové banky - rozvržení na skupiny plodin, o každou skupinu by se staral někdo jiný?
3. organizace přístupu k semínkové bance - společný nákup, rozšiřování (komu posílat další přírůstky, jak přírůstky rozdělovat - příklad: gengel)
Ad bod 1: Takto vypadá moje vlastní "sbírka". Semínka dělím podle typů zeleniny:
P. Papriky, rajčata, lilky, mochyně, tomatillo
C. Cibule, česnek, pažitka, pór
D. Dýně, tykve, melouny, cukety, okurky
S. Saláty a listová zelenina
R. Ředkve, řepa
U. Kořenová zelenina
H. Hrách, bob, fazole, hrachor, lupina
L. Léčivky
B. Bylinky, koření
K. Košťáloviny
Z. Zrniny, obilí, kukuřice, laskavec, čirok,
O. Olejniny - mák, slunečnice, konopí
J. Jiné - stromy, bambus, trávy, ...
Každá skupina má svou krabici, ve které bydlí jednotlivé zipové igelitové pytlíky se semínky a svou kartou, příp. sáčkem, ve kterém jsem je koupila. Jednotlivé druhy mám vedené v počítačovém souboru (lze i formou kartotéky), přičemž např. krabice K obsahuje pytlíky K1, K2, ... Kn bez ohledu na to, oč jde (čili K7 může být kedluben, květák, zelí a jakákoliv jiná košťálovina). Krátké označení se hodí při popisování květináčků, kde je uvedeno toto označení, datum výsevu, datum přesazení, příp. vzor založení semínek do květináčku.
Údaje o jednotlivých druzích zahrnují název český a latinský, označení odrůdy, příp. značku hybridu, označení (jednoletka-dvouletka-trvalka-keř-strom), údaje o trati, počet dnů klíčení, údaje o setí, sázení, květu, sklizni podle druhu, požadavky na půdu z hlediska hutnosti a pH, požadavky na teplo, vlhko, slunce, vodu, podpěru, plochu (spon), max. výsl. výška, vegetační doba, údaje k pěstování (hnízda po 3, k čemu určeno, zákonné požadavky...), vlastní zkušenosti, zdroj (kde koupeno), výrobce/původce a jeho označení, datum pořízení, počet ks v balení, cena, expirace a záznamy z jednotlivých let pěstování...
Ráda bych tímto příspěvkem odstartovala nejen diskusi, ale i akci: definování struktury a organizace s tím, že se o každou skupinu bude starat jeden člověk, aby toho nebylo moc. Jinak organizaci bych navrhla převzít od Gengela (každý, kdo dostane semínka, vrátí do banky např. min. 2x tolik, kolik dostal, s patřičnými údaji o pěstování. Kromě toho zůstane "železná zásoba" - nutno definovat písemně). Navrhuji - podobně jako u Gengela - nějaký způsob úhrady za semínka, i když tím asi zase rozpoutám vášnivé diskuse. Expedice by se mohla dít tak, že když někdo chce semínka jen z jedné skupiny, vyřídí si to se správcem dané skupiny. Chce-li někdo semínka z různých skupin, správce skupiny by jednou za čas (nutno definovat) semínka pro všechny takové zájemce odeslal do centrálního bodu, kde někdo zásilky od správců přetřídí na zásilky pro příjemce a rozešle.
Tohle všechno je jen návrh možného postupu - bezpochyby existují lepší způsoby organizace a společně se jich dobereme. Ale je třeba začít něco dělat, ne jen planě plkat. Podobně by se možná mohla založit nějaká společná knihovna...
