Také se mi zdá, že v poslední době dění ve společnosti začíná čím dále více připomínat konec římské říše.
1) Bohatí vlastníci půdy dostávali čím dále větší podíl majetku vzniklaa tzv. latifundia. Vykoupení rolníci buď hospodařili na menší ploše, nebo dobrovolně vstupovali do nevolnictví u těch bohatých vlastníků (kteří měli v důsledku vojenských proher méně otroků na práci) a nebo odcházeli do měst, kde rozšířili tamní chudinu.
V důsledku toho klesal příjem do státní pokladny, protože velkostatkáři si dokázali zařídit aby ze stejné plochy platili méně.
2) Stát trpěl klesajícími příjmy a tak měl méně peněz na armádu a také menší peníze na nákup obilí pro chudé. To vedlo k tomu,že čím dále větší množství chudých odcházelo z měst a vstupovalo dobrovolně do nevolnictví u velkostatkářů. Tím rostly příjmy velkostatkářů a zvyšovala se jejich možnost kupovat další půdu.
3) společnost postupně chudla a tak bylo třeba méně řemeslných výrobků a tudíž i někteří řemeslníci opouštěli města a vstupovali do nevolnictví u velkostatkářů. Pro ně potom vyráběli zboží a v důsledku toho klesala poptávka po výrobcích vyráběných ve městech a tím více řemeslníci chudli. S tím opět klesaly příjmy do státní pokladny.
4) menší příjmy do státní pokladny vedly k tomu, že stát nemohl dávat vysloužilcům půdu a to opět vedlo ke snižování podílu svobodných rolníků.
5) Menší bonita měst vedla k tomu, že tato neměla čím platit za obilí. Tím klesaly příjmy především drobných rolníků, kteří byli cenově převálcování velkostatkáři a to vedlo k dalšímu prodeji jejich půdy.
Nevím. Zdá se mi, že politici buď nestudovali historii nebo je jim to jedno. Sázel bych na obojí.