Začínám taky o něčem podobném uvažovat. Ráda bych skleník, který by vyžadoval minimální péči a investice a dal se použít na jaře k předpěstování sadby a na podzim k přetažení doby sklizně. Z letošní zimy mám zkušenost, že to, co na podzim vypěstuju do slušné velikosti, v chráněném prostoru (nevytápěná zimní zahrada) v pohodě vydrží (lichořeřišnice, jiaogulan, šťavel, šťovík, pampelišky, pak choi aj.) nebo začíná už teď se slušnou dynamikou růst (letos rajčata, různá asijská zelenina, křez, hrášek, saláty, pórky).
Napadlo mě, že by se dal takový fóliovník (jelikož fólie je lepší než sklo, viz Gloch výše) zanořit z půlky do země.
Ušetřilo by se na materiálu fólie i konstrukce a uvolněná zemina se dá využít na okolní vyvýšené záhony (stavba vyvýšených záhonů většinou vázne na nedostatku zeminy).
Podzemní polovina bude v létě chladit a v zimě hřát. Když se k tomu doplní princip uvedený v přiloženém souboru, mohlo by to být energeticky z větší části soběstačné, stačilo by zajistit zavlažování. Když se podzemní prostor uspořádá tak, aby se terasovitě zvedal, pochytá slunko stojící nízko nad obzorem ještě účinněji.
No, a kdyby se mělo něco takového stavět jako obydlí, stačí to vybavit raketovým sporákem a dá se to vyhřát s minimální spotřebou dřeva a prakticky bez dýmu, který by jinak na jakékoliv obydlí z dálky upozornil... A věřím, že by takové útočiště mohlo být i velmi útulné, kdyby si s tím člověk trochu vyhrál... Rozhodně o tomu budu uvažovat.
