Vznik nukleární zimy
Při explozi je do atmosféry vymrštěno velké množství aerosolu, který následně brání průchodu slunečních paprsků na zemský povrch, což má za následek, že se teplo odráží již ve stratosféře, či troposféře a nedopadá na zemský povrch. Zmenšený příkon energie od Slunce má za následek ochlazování planety. Předpokládá se, že částice by mohly v atmosféře setrvávat několik měsíců až let. V případě jaderné války by bylo největší množství aerosolu soustředěno mezi 30° a 60° rovnoběžku severní šířky, jelikož v této oblasti se nachází většina strategických cílů (největší počet měst).
Podle studie z roku 2019[1] by při použití arzenálu USA a Ruska došlo k ochlazení o necelých 10 °C a návrat k teplotnímu normálu by proběhl po zhruba deseti letech.
kopírováno z wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nukle%C3%A1rn%C3%AD_zima#Vznik_nukle%C3%A1rn%C3%AD_zimyU nás je v zimě kolem nuly a v létě je +30 až +35 když je horký parní den a +15 když prší a je chladný letní den.
Takže v zimě by bylo -10, v horkém letním dny +20 až +25 a v chladném letním dni by bylo +5, což znamená, že v noci následující po chladném letním dni by mohlo mrznout. V noci bývá cirka o 10 stupnů méně, než ve dne.
To znamená, že by nebylo možné pěstovat, za chladných nocí by všechno zmrzlo. Současně to ale znamená, že by bylo docela teplo a nebylo by nutné zas tak moc topit. Bylo by potřeba zatopit jen o něco víc, než dnes, malý rozdíl.
Dobré by bylo pěstovat rostliny, kterým mírný mráz nevadí, a také pěstovat takticky v oblastech, kde je snížené riziko mrazíků. Na základě zkoumání krajiny lze nasimulovat a odhadnout, ve kterých místech je vyšší riziko mrazu a kde je riziko mrazu menší.
První dvě sezóny bych nesadil nic.
Třetí sezonu bych nasadil pouze odolné plodiny.
Čtvrté sezzonu bych nasadil odolne i běžné plodiny -- nna zkoušku.
Pátou sezonu bych už sadil normálně, ale trochu později, abych se vyhnul jarním mrazíkům.
Šestou sezonu bych to mohl udělat už stejně, jako dne.s