Téma odděleno. Tento post je reakce na MARCUS... v jiném vlákně
Tohle je sice téma tak trošku filosofické, ale... v zásadě se dá odpovědět dvěma způsoby....
1. špatně položená otázka. Když něco neumíš, nemůžeš být někomu, kdo umí, rovnoceným partnerem. Můžeš mu ale "pomáhat" s tím co dělá a tím se danou činnost naučit. Ty dáš svou píli, energii, podctivost a čas, on dá své vědomosti, důvěru a mnohdy i materiál. Dohromady vznikne a) užitek, b) vědomost (ty) c) radost (oba)
Otázkou je, kde tohoto člověka najít... Bývá to většinou někdo, kdo je ve fázi předávání zkušeností (ob generaci), protože generace "rodičů" je nutně orientována na výkon a většinou nemá čas přímo zaučovat, musí vydělávat s co nejmenším poměrem čas/výkon. Případně kolektiv, kde se přirozeně danou činnost učíš...
2. Máš spoustu času se něco naučit, jsi mladý. Již určitě něco umíš, přece jsi v dětsví a mládí něco dělal. Teď by jsi si se měl rozhodnout, jestli pokračovat ve směru, který děláš (škola, učební obor etc), dosáhnout v něm profesionální úrovně a živit se tím v budoucnu (to rozhodnutí o povolání už asi proběhlo. Ty sám, nebo rodina) Nebo, pokud nejsi s odstupem času spokojen s výběrem tvé budoucí kariéry, rozhodni se studovat něco jiného. To je otázkou Tvého výběru, možných zdrojů a pochopení rodiny. Jakmile se rozhodneš, aktivně se snaž naučit vše co potřebuješ, aby jsi se danou profesí mohl živit a financovat svůj případný koníček, ať už to je cokoliv.
Obecně lze ale říci. V rámci spolupráce se pro daný účel dávají dohromady zdroje.... ať už materiální, nebo duševní... A kdo jakou částí, jakým poměrem a v jaký výši přispěje je na DOBROVOLNÉ, předem dohodnuté, dohodě...
P.S. pokud jsi už trošku pokorný, tak máš , většinou, první možnost naučit se, od svých rodičů... Neznám tvou situaci, takže pokud vynechám hraniční případy alkoholiků, zemřelých atp, jsou to dospělí lidé, kteří jsou přirozeně motivováni ti pomoci. A spoustu věcí už umí... Spoluprácí s rodinou získáš nejen vědomosti, ale většinou přidáváš hodnotu něčemu, co patří mezi vaše zdroje.... takže rodina roste, ty buduješ vztahy, vazby a učíš se.... ((trošku šroubovatě a zjednodušeně napsáno))). Vzhledem k deklarovanému věku 17 let je ale velká pravděpodobnost, že se hledáš a rodiče ještě nejsou "in". (to není urážka, jen reálné odpozorované konstatování) Takže je pro takového mladého člověka možná jen konstruktivní cesta č.1, č.2.