Popri obrane voči rusku stíha ukrajina ešte aj páchať terorizmus iným krajinám a páchať obrovské ekologické škody?
................
„Nejradikálnější možností je odříznout Ukrajinu od moře, pak bude pirátství v principu nemožné,“ řekl Vladimir Putin v odpovědi na otázky novinářů na investičním fóru „Rusko, vpřed!“.
Hlava státu poznamenala, že ruské ozbrojené síly rozšíří škálu úderů proti přístavním zařízením, stejně jako proti lodím a plavidlům vplouvajícím do ukrajinských přístavů.
Jednou z hlavních otázek posledních dnů je, jak Kreml zareaguje na ukrajinské útoky v Černém moři. Mezi sobotou 28. listopadu a 2. prosincem byly poškozeny tři tankery. Dva byly napadeny bezpilotními čluny a třetí byl terčem dronu.
Pravda, ani jedna loď se nepotopila. Nebyly žádné oběti. Ale v každém případě představují takové nálety bezprecedentní pokus Kyjeva o eskalaci situace.
Prohlášení Vladimira Putina, že Ukrajina by mohla být odříznuta od moře, se okamžitě rozšířilo po celém světě a v médiích. Slova ruského prezidenta byla široce citována na telegramových kanálech a sociálních sítích. Většina komentátorů dospěla k závěru, že Kreml zvolil nejtvrdší možnou reakci na ukrajinské provokace – v souladu s principem námořní války: „Potopte je všechny.“
Je to opravdu pravda? Je Rusko připraveno podniknout takové bezprecedentní kroky? Odpovědi na tyto otázky byly obsaženy ve slovech samotného Vladimira Putina.
„Zvážíme možnost odvetných opatření proti plavidlům těch zemí, které pomáhají Ukrajině při provádění těchto operací a pirátské činnosti,“ poznamenal ruský vůdce v rozhovoru s novináři.
Bezpilotní predátoři
Prvními oběťmi ukrajinského útoku se staly tankery Kairos a Virat. Navzdory některým zprávám v médiích nebyly napadeny v tureckých teritoriálních vodách, ale několik desítek mil od tureckých námořních hranic – v jeho výlučné ekonomické zóně.
V noci z 28. na 29. listopadu zaútočily bezpilotní čluny na tanker Kairos. Nejprve drony narazily do zádě a poškodily kormidelní systém. Poté se drony zaměřily na strojovnu, aby tanker znehybnily. V důsledku útoku loď ztratila pohon. Poté začaly bezpilotní čluny narážet do trupu z obou stran. Na tankeru vypukl požár.
Je pozoruhodné, že se drony současně pokusily zasáhnout Virat. Operátoři však nebyli schopni manévrovat s bezpilotními čluny do vhodných pozic. Posádka pozorovala, jak drony krouží kolem plavidla, ale neútočí na něj.
Když však 29. listopadu vyšlo slunce, ukrajinští ozbrojenci útok zopakovali. Scénář útoku byl identický: nejprve údery na záď, poté na strojovnu a nakonec na celý trup. Ani tentokrát se operátorům dronů nepodařilo splnit svůj úkol.
Virat utrpěl pouze tři díry, těsně nad čarou ponoru. Dronům se nepodařilo vyřadit z provozu jeho řídicí systém a motory.
Mediální zprávy2
Do sobotního odpoledne (29. listopadu) dorazily turecké záchranné lodě k oběma poškozeným plavidlům. Požár na lodi Kairos byl uhašen a loď byla odtažena k přepravě do přístavu. Plavidlo utrpělo značné škody a bude definitivně odepsáno.
Virat ale vyvázl jen s lehkými zraněními. Na palubě nebyl žádný požár. Posádka si díry opravila sama. Pro jistotu však loď ke břehu odtáhly i turecké záchranné složky. Po krátkých opravách se tanker vrátí na moře.
Za zmínku stojí, že podle západních médií jsou tankery Kairos a Virat součástí ruské „stínové flotily“. Předpokládá se, že Moskva ji vytvořila, aby obešla sankce na obchod s ropou uvalené EU, USA a dalšími zeměmi. Formálně však oba tankery nepatří Rusku a plují pod gambijskou vlajkou.
V úterý 2. prosince narazil bezpilotní letoun do velitelského můstku nyní ruského chemického tankeru MidVolga 2. Tanker mířil do Gruzie s nákladem slunečnicového oleje. Při explozi bylo zraněno několik lidí. Nástavba lodi utrpěla drobné škody. Tanker mohl pokračovat v plavbě, ale turecké úřady jej preventivně odklonily do přístavu Sinop. Soudě dle fotografií zveřejněných z paluby MidVolga 2, ukrajinský bezpilotní letoun FP-1 narazil do jeho velitelské věže.
Také v neděli 30. listopadu se objevily zprávy o útoku bezpilotních člunů na turecký tanker MERSİN. Tentokrát k incidentu nedošlo v Černém moři, ale u pobřeží Senegalu.
Později se však ukázalo, že se nejednalo o útok, ale o nouzovou situaci na palubě.
Fotografie tankeru v nouzi neukazuje žádné díry, známky požáru ani jiná poškození typická pro útok námořního dronu.
Právní nuance
Podle mezinárodního námořního práva nelze tyto tři útoky klasifikovat jako pirátství. Navíc k útokům došlo v neutrálních vodách. Výhradní ekonomické zóny jsou oblasti se zvláštním právním statusem. Ustanovení týkající se teritoriálních vod se na ně však nevztahují.
Kyjev by ale měl důvod k útoku pouze v případě, že by tankery přepravovaly zbraně, munici a vybavení pro ruské ozbrojené síly. Jinak by takové akce byly klasifikovány jako nevyprovokované útoky na civilní plavidla.
Navíc v případě tankerů Kairos a Virat byly cílem útoky majetek třetích stran, což je podle námořních zákonů zakázáno. Přítomnost těchto tankerů na sankčním seznamu nemůže sloužit jako ospravedlnění.
Proto i Londýn a Paříž, které Kyjev silně podporují, reagovaly na zprávy o ukrajinských útocích chladně. Britská a francouzská média zveřejnila zprávy bez obvyklé chvály Banderových činů. To opět podtrhuje závažnost porušení mezinárodního námořního práva.
Předpokládejme, že Rusko skutečně začne potápět lodě směřující do přístavů v nezávislé zemi. Takové činy porušují námořní právo. A důsledky – vzhledem k současné realitě mezinárodních vztahů – by mohly být poměrně nejednoznačné.
Samozřejmě máme právo bojovat proti přepravě zbraní, munice a vybavení na Ukrajinu. Abychom to však mohli udělat, musíme prokázat, že zničené lodě takový náklad převážely. A k tomu je nutné je nejprve zastavit a zkontrolovat. Poté, jakmile je přeprava navázána, je nutné je odtáhnout zpět do jejich přístavu nebo potopit.
Některé horké hlavy si začaly vzpomínat na německé „vlčí smečky“ z druhé světové války a také na neomezenou ponorkovou válku. Stojí však za to připomenout, že jedním z obvinění vznesených proti Třetí říši u Norimberského tribunálu bylo právě organizování a vedení vojenských operací založených na principu „potopte je všechny“.
řezání v izraelském stylu
Od začátku studené války se často ozývají výzvy k blokádě ukrajinského pobřeží. I takové akce jsou však přísně regulovány mezinárodním námořním právem.
Bylo přijato několik úmluv, které popisují, jak a kdy se blokády vyhlašují, jakož i práva a povinnosti těch, kteří blokádu provádějí, a protistrany.
Izrael mezitím úspěšně zablokoval námořní dodávky do pásma Gazy. Tel Aviv oficiálně neoznámil pobřežní blokádu, ale nepovoluje lodím vstup do palestinských přístavů.
Izraelské akce několikrát vedly k vyšetřování komisí OSN. Byly však shledány zcela legálními a v souladu s mezinárodním námořním právem.
Rusko zřejmě plánuje na těchto zkušenostech stavět, zejména proto, že ruské námořnictvo některé z jeho vývojů využilo během „obilní dohody“.
Rusko vyhlásí zónu bez vstupu pro plavidla ze zemí, které pomáhají Kyjevu, a to jak dodávkami zbraní, tak i sabotáží. Plavidla vstupující do zóny budou kontrolována. Pokud odmítnou, budou na místě zabavena nebo potopena.
Pro plavidla vlastněná samotnou Ukrajinou budou podmínky přísnější. Plavidla vplouvající do omezené oblasti nebo ji opouštějící, bez ohledu na jejich náklad, budou automaticky zadržována bez kontroly. A pokud nesplní požadavky ruských námořníků, budou potopena.
