Dám sem schválně pohled vidláka a na jeho webu najdete i dost statistik ke Covidu. Tímto smekám před jeho duchaplností, pílí a ohleduplností.
Autor
Vidlák <https://www.vidlakovykydy.cz/autori/vidlak>
Dneska si krátce odskočíme ke koronaviru. Chtěl bych vás upozornit
na jeden zajímavý jev, který se teď vyskytuje prakticky ve všech
zemích, kde se očkuje proti covidu a kde běží všechny ty vládní
kampaně, aby lidi udělali za pandemií tečku, že vakcinace je jediný
způsob jak epidemii ukončit a nemá jinou alternativu.
Zároveň v těch stejných zemích probíhají celkem masové protesty
proti očkování, spousta lidí se naočkovat nenechává, dokonce ani ti
ne, co jsou přímo v ohrožených skupinách, v leckterých kruzích je
debata na toto téma poměrně vyhrocená a s mým bratrem jsme se
shodli, že jsme jedni z mála v obou táborech, kteří jsou schopni
spolu vést na téma očkování inteligentní debatu, aniž bychom se hned
obvinili ze zrady.
Ano, můj bratr se očkovat nenechal, já naopak ano. A vrcholem
paradoxu je, že jsem zde na Kydech v průběhu epidemie mnohokrát
argumentoval nutností opatření, protože nechci nakazit své rodiče,
kteří jsou už poměrně staří a jsou průběhem nemoci značně
ohrožení... a můj tatínek se také nemíní naočkovat. Vlastně jsem se
za opatření ze svého osobního hlediska zasazoval úplně zbytečně.
Prosím všimněte si, že téměř ve všech státech má očkování zhruba
tento průběh - zařídí se dostatek vakcín, otevřou se očkovací
centra, od prvního dne kolabují systémy pro registraci, tak velký je
nával. Postupně se očkování umožňuje stále mladším ročníkům a
zároveň zájem stále klesá a klesá a jakmile se proočkuje zhruba
polovina populace, další očkovanci přibývají už jen velice zvolna.
Tohle platí pro nás, Británii, tohle platí pro Izrael i další země.
Proočkovat první půlku populace je spíše otázkou logistickou a
technickou a proočkovat druhou půlku, to je už mnohem více otázka
propagandy, PR kampaní, soutěží o tenisky, a různého "vyhrožování",
že to bude povinné, že vás bez toho vyhodí z práce a
podobně. Zřejmě se u nás dopracujeme zhruba k těm 70%
proočkovaných, ale zájem a nadšení trval jen do půlky. Zbytek to
učiní otráveně a nebo pod nátlakem.
Není to jen u nás, takhle to mají víceméně všude a je jedno, jestli
se jedná o anglosaskou Británii, zámořské USA, spořádané Německo,
Orbánovské Maďarsko, Izrael a nebo Českou republiku. Rozdílné
systémy, rozdílný přístup lidí, rozdílná průměrná inteligence,
rozdílná životní úroveň, rozdílný tlak médií i rozdílný přístup k
vládě. Orbán také tvrdí, že očkování bude muset být povinné... Ale
výsledek je víceméně stejný. Polovina populace se naočkovat nechává
ráda a dobrovolně, druhá polovina se zdráhá a odmítá to.
Vidlácky bych si myslel, že se tady projevují síly, které máme
evolučně hluboko v sobě, které jsou starší než veškerá inteligence,
starší než Homo sapiens, starší než veškerá náboženství, civilizace,
starší než zemědělství. Dlouhá tisíciletí totiž lidská společnost
neměla žádné možnosti jak hodnotit rizika spojená se životem. Měli
nějaký přírodní instinkt, ale žádnou vědu. Neznali logiku, možná
ještě ani pořádně nemluvili. Ale museli činit rozhodnutí, která byla
pro jejich přežití zásadní a mezi nimi byla i rozhodnutí, která
dělali poprvé. Setkávali se s novými a neznámými věcmi a jevy. A
nebude náhoda, že darwinovsky byly nejúspěšnější ty tlupy, které se
v případě takového nového rizika rozdělily napůl. Tak totiž bylo
zaručeno, že alespoň jedna polovina přežila. Ty tlupy, které se
chovaly stádně a šli všichni sborem za tím prvním volem, tak ti sice
někdy udělali dobré rozhodnutí a přežili všichni, ale první špatné
rozhodnutí je také všechny zabilo.
Je to sice kruté, ale zcela v souladu s přírodou, že nakonec zůstaly
ty geny, které se chovaly inteligentně. Ne jako jednotlivci, ale
jako společenství. Vydržely geny, které sice měly velké ztráty, ale
druhá půlka přežila.
Svým způsobem se tak chováme i teď. Vědci nás nepřesvědčili, že je
nová nevyzkoušená vakcína bezpečná. Stejně tak nás nepřesvědčili
chřipečkáři, že virus je neškodný. Média nás nepřesvědčila, že nám
říkají pravdu a vlády nás nepřesvědčily, že konají v zájmu našeho
dobra. Velké firmy nás nepřesvědčily, že to s námi myslí dobře a
naši sousedé nám nadávají za naše rozhodnutí a obviňují nás ze zrady
ve jménu očkování či ve jménu neočkování.
Je evolučně zcela logické, že se zachováme v souladu se starými
instinkty a zapůsobí naše geny, které jsme získali v době, kdy ještě
neexistoval doktor a možná ani šaman. Rozdělili jsme se. Neumíme
posoudit míru rizika. Není nikdo, kdo by nás přesvědčil, není nikdo,
kdo by měl dostatečně přesvědčivé argumenty. A tak děláme obojí.
Dělíme se půl na půl. Ať to dopadne jakkoliv, jedna půlka přežije.
Vlastně to funguje i v malé míře. Já očkovaný jsem, brácha není. Ať
to dopadne jakkoliv, jeden z nás ponese vidlácké geny dál. Podle mě
teď nesledujeme ani tak národní rozkol, jako spíše kolektivně
inteligentní jednání v situaci se kterou jsme se potkali vesměs
poprvé. Rozdělujeme riziko. Děláme to dobrovolně, s nadšením a
vlastně rádi. Dělíme se, protože bude lepší, když přežije alespoň
polovina národa, než kdyby v důsledku nějaké chyby zahynuli všichni.