Dřevostavby Ano/Ne?

[Saladin]

Lidi jsou schopni bydlet ledaskde a třeba tam i předčasně umírat a trpět nemocemi. Taková geopatogenní zóna dokáže hodně potrápit.

[sahaw]

Tomu říkám prepperská chatka. Pozorovatelna. A zombíci maji smůlu.

[plenty]

    Vlastníma rukama si postavili dům ze slámy i farmu. Čekají páté dítě

    Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-farma-lukava-0hf-/stavba.aspx?c=A151106_153139_stavba_rez

   
Rosenbaumovi si založili farmu na zelené louce, kde nebyla ani voda, ani elektřina. Po deseti letech mají sto ovcí, čtyři koně, sýrárnu, dům postavený svépomocí ze slámy a k tomu čtyři děti a páté na cestě. Malý domek už praská ve švech. “Ono to vždycky nějak dopadne,” říká farmář Martin.



   

[rakapka]

no podle mě tedy žádný zázrak, vzhledem k tomu že za to dali snad víc než kolik stojí dnešní obdobné stavby - za dvě mega se dá postavit dům i normální... když už alternativní bydlení, tak at se to aspoň oplatí - a to vzhledem i praktičností, cenou a atmosférou...

 třeba dle mě lepší projekty:
http://bydleni.idnes.cz/levny-dum-c7d-/stavba.aspx?c=A150720_173306_stavba_web
http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-dreva-a-hliny-0yu-/stavba.aspx?c=A151111_152421_stavba_rez
http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-cyk-/architektura.aspx?c=A121128_141832_architektura_web
http://bydleni.idnes.cz/sobestacny-rodinny-domek-za-600-000-dnh-/stavba.aspx?c=A130831_192339_stavba_rez
http://bydleni.idnes.cz/stavi-klidne-i-z-hliny-a-slamy-ma-totiz-rad-ekologii-v-praxi-pah-/architektura.aspx?c=A111202_165805_architektura_rez
http://bydleni.idnes.cz/e-on-energy-globe-award-cr-0hq-/stavba.aspx?c=A111125_213250_stavba_rez
http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-a-hliny-046-/stavba.aspx?c=A151013_122743_stavba_rez
http://bydleni.idnes.cz/levne-domy-z-polinek-0lq-/stavba.aspx?c=A150117_184553_stavba_rez

[plenty]

    Kulatý dům ze slámy postavila mladá žena na rodičovské s malými dětmi

    Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-dreva-a-hliny-0yu-/stavba.aspx?c=A151111_152421_stavba_rez

[Cynik]

Je to hezky, ale ten tvar je desne nepraktickej.

[Saladin]

Naopak, kulatý dům je praktický, třeba z hlediska vytápění..

[Cynik]

Sfericky ano, ne tenhle. Ja ovsem mluvil o moznostech interieru. Uz i z fotek tohoto je videt jak neefektivne je vyuzit prostor, prave kvuli tvaru.

[Saladin]

Myslím, že to zase tak zle nedopadlo. Nábytek z Ikey tam asi nebude, všechno bude samo - domo minimalistické.

[Saladin]

Jedna z výhod venkova a svépomocné výstavby z netradičních materiálů mimo jiné je, že můžeš být bohorovným halabalistou při obestavování prostoru. Nezáviď

Četl jsem někde, jak si dva mladí lidičková stavěli baráček, že kdyby stavěli znovu, tak by udělali co nejvíce plochy pod střechou, která by nebyla vytápěná, život jim ukázal, že ochrana před větrem a deštěm je důležitější než vytápění obestavěného prostoru. Tedy, že by se spokojili s menší plochou obytnou, zateplenou a izolovanou a ušetřené prostředky by dali do střech a zástěn. Tedy - kůlny, stodoly, přístavky, závětří..

[šotek]

http://www.kulatydum.cz/ tady si s tím kulatým prostorem myslím poradili velice dobře. Tak jako vše má kulatý dům svá +a-.. konstrukčně to je obtížnější než obvyklejší pravoúhlé uspořádání.

[Cynik]

Minimalismus je ok, ale to vyuziti prostoru bude vzdycky na stiru s tim tvarem. Jeste si dokazu predstavit nejaky japonsky styl bydleni, kdy se spi na futonech na zemi a na den se to sklizi. Kazdopadne proti gustu... Urcite to nekomu takhle vyhovuje, mne by to mozna i znervoznovalo.
Vyhody venkova znam, proto jsem dal vale Praze a koupil domek venku. S tim technickym zazemim mas pravdu. Casto pri rekonstrukcich ziska necekane (nicmene z logickych duvodu) prioritu oprava, nebo vystavba technicke budovy, nad pracemi a investicemi v dome.

[Saladin]

Hranatý barák má zase potíže s tepelnými mosty. Vnější roh vyzáří 2x tolik tepla než rovná zeď, stejně tak prostor pod stropem, nad kterým je nevytápěné podkroví. Když stavíš na svém pozemku a z netradičních  / místních / materiálů, tak holt přidáš pár metrů čtverečních navíc..

[k.vancura]

Kulatý barák má ještě jednu velikou výhodu ... nemůže si na vás nikdo počkat za rohem. 

[Cynik]

http://www.kulatydum.cz/ tady si s tím kulatým prostorem myslím poradili velice dobře. Tak jako vše má kulatý dům svá +a-.. konstrukčně to je obtížnější než obvyklejší pravoúhlé uspořádání.

Jo, alespon z toho planku se mi to po tyhle strancce libi vic.

[šotek]

Jde udělat i variace domu že bude mít jen kulaté rohy, fantazii se meze nekladou, meze jsou dány technicky, cenou, pracností a často úřady

[Saladin]

Kulatý barák má ještě jednu velikou výhodu ... nemůže si na vás nikdo počkat za rohem. 

Nejsi sám.

Samota bolí.

Za rohem tě čeká člověk..

S holí..

(Stalislav Jerzy Lec - Tisíc a jedna fraška)

[Cynik]

Hranatý barák má zase potíže s tepelnými mosty. Vnější roh vyzáří 2x tolik tepla než rovná zeď, stejně tak prostor pod stropem, nad kterým je nevytápěné podkroví. Když stavíš na svém pozemku a z netradičních  / místních / materiálů, tak holt přidáš pár metrů čtverečních navíc..

Tohle mne s podlahovym topenim a s dvojitymi stenami temer 3/4 metru silnymi opravdu netrapi. Hranatej barak bych nemenil, ale kazdej at si bydli kde chce, nikomu to samozrejme neberu.

[plenty]

Niečo pre inšpiráciu 

https://www.youtube.com/watch?v=RV7pmE4MC-I&feature=youtu.be

[Dag Björndal]

Hej, pekný domček aj kvalitné videjko. 

[Nalim]

Přátelé, pokud hledáte inspiraci k selsky jednoduché dřevostavbě podle poznatků praktika-technika, zde jsou:
A) aby bylo zaručeně sucho a teplo, staví se dřevostavby zásadně na patkách, takže CELÁ stavba je v suchu, tepelné izolace zaručeně fungují jak mají. Triky developerů, jestli difúzně otevřenou či difúzně uzavřenou konstrukci - neřešit. Vnutí vám high-tech "řešení", např. rekuperaci - ale v PA situaci asi dost problém - ne???
B) topí hlavně sluníčko (pokud svítí), a proto: okna na J, JV, JZ velká až velikánská, kdežto na S žádná
C) pro dny, kdy sluníčko netopí, lze vymyslet prostorové řešení RD tak, aby se celý barák dal vytápět JEDNĚMI kamny na dřevo, s využitím sakra rozumného high-tech = ventilátoru na kamna bez nutnosti přívodního el. kabelu (využívá Peltierův princip). A spotřeba dřeva na otop? Cca 3 m3 pro RD cca 80-100 m2.

Poňátno? Pokud ne, rád zodpovím konkrétní privátní dotazy, popř. poskytnu (za úplatu) projekt RD  3+kk s vytápěním JEDNĚMI krbovými kamny, bez nutnosti relativně složitého teplovodního ÚT (nezamrzne systém, až pojedeme v zimě do Alp? Bude stále, i po PA, trvale k dispozici elektrika?).

Nalim

[votroubek]

Dřevostavby ano či ne, o to zde běží.
Tuto otázku je třeba odpovědět, každý sám. Jak se vybírá dům? No přeci podle místa. Teplo si vytvoříme vždy, to je jedno, jestli ve zděném či dřevěném. A co zimu, chládek, jak to je s chládkem? Nu, bydlím ve starém domě, v létě max 25 v jakýchkoli vedrech, no ale blízký příbuzný má roubenku, z cedrových trámů a.... vše izolované, v létě katastrofální hic. No nejsem masochista, abych se pekl, mám rád chládek, takže pro mne dřevostavby nejsou.
Určitě se najde kopec lidí, kterám nevadí suchý vzduch, to je jasný, jen že svět určitě nebude jednoduchej, jednoznačnej.100 metrů čtverečných je pro dva samotáře, nebo pro panelstory naplocho, tedy jako noclehárna. Na žití a tvoření to je k ničemu. Bude chybět sklad ovoce, komora, komůrka, letní kuchyň na tvoření zásob a tak kolem dokola, zlatý starý domy.Ani nebudeš mít kde drát peří, příst na kolovratu, nebo tkát na stavu. Co nějakej verkštat, o chlívku nebudu mluvit. Bydlení a přežití jsou jako karolina světlá a starej radecký.
Každej tedy dostane, co hledá......

[MDobromila]

A tak zase v roubenkách přežily celé generace...a také se tam dralo, předlo, tvořilo...kolikrát se žilo v jedné světnici...

Takže přesně jak píšeš...každému co jeho jest....hodně také záleží na různých vnějších okolnostech....

[štika]

Votroubku, já bych tu dřevěnici zateplenou nezatracovala. Roubenku mám zateplenou zevnitř, v létě chládek, v zimě se rychle vytopí.
A hlavně jak píšeš, super místo na kopci s rozhledem po Beskydech.
Možná má novou roubenku a já 100 let starou.

[PooM]

Dřevostavba ale není roubenka.

Klasickou roubenku všichni známe, dřevostavba je montovaná z předem připravených dílů - většinou (zjednodušeně) vnější omítka, izolace a vnitřní omítka na dřevěném rámu (hodně zjednodušeně). Suchý vzduch, horko, přesně jak píše Votroubek. Jedinou výhodu to má. Po vybetonování a zaschnutí základové desky je to hotové komplet se vším za "pár dní"...

[MDobromila]

Aha...myslela jsem, že dřevostavba je jakékoliv stavení ze dřeva...roubenka, srub, chata...

[Cynik]

No ono by se to ta dalo chapat, ale drevostavba je zavedeny termin ve stavebnictvi. Nejvice rozsiren v USA, odkud se pozdeji dostal k nam prave kvuli vyhode, kterou zminuje Poom. Ve statech se dokonce prefabrikovane dilce montuji v halach podle projektu, na stavbu je privezou predpripdavene a jen je smontuji. Neni pak vyjimkou mit hrubou stavbu velkeho 200-300m domu za 2-3 dny.

[SoňaR]

Já tak nějak v našich podmínkách nemůžu souhlasit s těmi veeeelkými okny. Po zkušenosti s bydlením v místnosti s velkým oknem na jih - v létě tam strašně pařilo a v zimě takovými okny uniká strašně tepla. Jak je toto ošetřeno ve zmíněné dřevostavbě?

[Cynik]

Napriklad zimni zahradou. Pomerne dost ten prostor odizoluje obytnou cast, od od teploty venku a teplota se da regulovat vnejsim a vnitrnim zatemnenim (rohoze, zaluzie apod).

[SoňaR]

Ta zimní zahrada by se mi líbila... Akorát se pak hůř větrá, ne?

[Cynik]

Videl jsem to s pasivni cirkulaci vzduchu. Navic ty vnitrni sklene steny (mezi zahradou a obytnym prostorem) sly v pripade potreby uplne otevrit. Navic ten vzduch diky zeleni byl parada. Chtel jsem to realizovat podobne, ale nakonec se poridil dum z okny na jihovychod na "kratke strane", tak s toho seslo. Nicmene i tak teplotu castecne reguluji kombinaci vnitrniho/vnejsiho zatemeni a fungue to bezva.

[votroubek]

No, právě, je to nová roubenka, nádherná, velice krásná, suchej vzduch a horko.
Zlatý starý baráky. To samý u kámoše v jakémsi moderním pasivním domě.No, topit skoro nemusí, když si prdne, má tam teplo, ale děcka astma, chrchlou jako v sanatorce, suchej vzduch a v letě hice. Zlatý moje klenby, chládeček, nikdy bych neměnil. Já nevím, kde je chyba, asi ve mně.

[Saladin]

Dům musí mít akumulační hmotu, na léto i na zimu.

[Cynik]

No, právě, je to nová roubenka, nádherná, velice krásná, suchej vzduch a horko.
Zlatý starý baráky. To samý u kámoše v jakémsi moderním pasivním domě.No, topit skoro nemusí, když si prdne, má tam teplo, ale děcka astma, chrchlou jako v sanatorce, suchej vzduch a v letě hice. Zlatý moje klenby, chládeček, nikdy bych neměnil. Já nevím, kde je chyba, asi ve mně.

Zadnej pasivni dum, starej barak je to, jen to ma priliplou zimni zahradu, ktera plni funkci prirodni klimatizace. Mluvil jsem o pasivnim vetrani a to je stare jako lidstvo samo. Stejne tak vegetace uvnitr obydli se pouziva od nepameti i kdyz v nasich koncinach moc rozsirena neni.

[Dag Björndal]

Ono strašne záleží od miesta a polohy. Miesto, ako že v ktorej časti štátu či svetadielu, a v akej nadmorskej výške je umiestnený, a poloha, či je to južný svah, severný, či rovina, nížina, hory.... ?

Ludia kedysi neboli hlúpy. A preto mali malé okná. Ano, vtedy to bolo aj o obrovskej cene sklenej tabulky, a  čo ja viem čoho.... A z tohoto vychádzali pri stavbe. Velké okná? Hej, ale u nás v horách, na kopci v zime takmer nesvieti slnko. Jednak je deň strašne krátky, jednak je stále pod mrakom, potom sú hmly aj mesiac v kuse. A velké okno vie dom síce aj skôr zohriať-v lete, ale aj skôr vychladiť, keďže je to najslabšie izolovaná časť domu.

Okrem toho má drevodom slabšiu balistickú ochranu /u mna je širokodaleko polovný revír, a občas tu gulky hvízdajú nad hlavou / a aj požiarna odolnosť je slabšia, ako moja hlinená 200 ročná stavba. Takže u mna vedie klasika. A v letných horúčavách je to k nezaplateniu.....

3 metre dreva na mesiac? či na sezónu? Švagor je 100km odo mna na južnej zemi, a tam majú vykurovaciu sezónu 6 mesiacov a to majú tak o 10-15 stupnov teplejšiu zimu, u nás je to 8 mesiacov.

[PooM]

Navíc záleží na projaktantovi a dělnících/zednících. kamarád po rozvodu bydlel jednu zimu v pronajaté garsonce v "pasivním" domě. No a co ušetřil za topení dal za savo. Ty kožuchy plísně kolem oken...a byly tam neustále...tepelný most se tomu tuším říká.

[Nalim]

Přehřívání interieru velkými okny na jih snadno zabrání dobrý projektant tím, že délku přesahu střechy nad zmíněnými okny přizpůsobí poloze sluníčka nad obzorem v létě - takže V LÉTĚ jižní stěna vůbec nemusí být osluněná (Slunce je v létě nad obzorem tuším 63°).

V zimě je Slunce v našich zeměpisných šířkách nad obzorem jen nějakých tuším 16°, takže naopak velkými JIŽNÍMI okny sluníčko krásně svítí do baráku, na podlahu, na nábytek, někdy až na protější stěnu, čímž se všechno uvnitř krásně ohřeje (k ověření stačí sáhnout si rukou).

A zabránění prochládání velkými okny v zimě? Jednak před jižními okny zimní zahrada, a na okna, kterými se větrá (dobrý projektant je umístí na vzájemně protilehlé stěny), závěs zhruba přes spodní třetinu oken. Úžasně proteplí interiér psychicky ("teplou" barvou i tvarem zavěšeného závěsu, deky), ale i fakticky (zase stačí sáhnout si rukou jednak na studené sklo, jednak na teploučkou třeba deku).

[SoňaR]

A o jak velká okna jde? Mně to pořád nějak neštymuje... Nezabrání ta zimní zahrada pronikání hřejivých paprsků do místnosti? A jaký má význam pořizovat si kvůli pronikání paprsků velká okna, když je pak kvůli chladu z jedné třetiny zakryju dekou?

(malá technická - možná to chápu špatně, ale není protilehlá stěna k jižní právě ta severní, kde okna být nemají?)

[Nalim]

Ono tohle asi není úplně jednoduché téma na komunikaci na dálku, jeden nákres úhlu dopadu slunečních paprsků na léto a jeden na zimu řeknou více. A platí to na všechny stavby bez rozdílu konstrukce konstrukcí.

Zaráží Tě, že jsou na jih výhodná velká okna, která v zimě v případě potřeby jednoduše dozateplím (např. dekou)?  To máš tak: těmi okny celoročně přichází teplo od sluníčka (ale aby ho v létě nebylo moc, vypomůžeme si vhodným přesahem střechy, která ta okna V LÉTĚ zastíní), ale v zimě by těmi velkými okny - pokud nesvítí sluníčko - utíkalo příliš moc tepla, a to zase nechceme. tak ta okna jedním pohybem dozateplíme. Ovšem když sluníčko pěkně svítí i v zimě, to zas ty deky rádi odstraníme, aby nám sluníčko mohlo ohřát podlahu, nábytek, popř. až i protější stěnu.

Vím, není to žádné high-tech řízení mikroklimatu ve vile prostřednictvím chytrého telefonu - je to manuální ovládání pro chytré hlavy. Vím, každý máme své preference, ovšem v případě PA by asi byly preference dost jiné, než v konzumní současnosti.

Když je přesah střechy vhodně zvolený, v létě příjemně okna i stěnu stíní, a v zimě pouští sluneční paprsky až do interiéru. A že i u nás už bývají letní teploty výrazně nad 30°C se snad nemusíme vzájemně přesvědčovat A že v zimě naopak teploty bývají i k -30°C, si snad všichni pamatujeme. Že bychom nevěřili, že už nikdy nebudou???

Ono je to trochu složité, ba až tak, že to ani velká část komerčních projektantů v 99% případů neřeší, pokud je k tomu výslovně investor"nedostrká". A u paneláků to ani řešit nejde, tam se uplatňovala výhradně hlediska investiční ekonomiky, ale vůbec ne provozní ekonomiky, natož uživatelské pohody. V mých (a nejen v mých) očích byly paneláky stavěné s filozofií relativně bezstarostných nocleháren pro otroky konzumního systému.

Jestli nesouhlasíš, klidně mi to vyvrať, nejsem dogmatik, jsem přístupný smysluplné diskuzi.

[SoňaR]

Zas tak složité na pochopení to není, spíš nejsem přesvědčená o účinnosti toho řešení a jelikož jsem o tom i něco načetla, tak vím, že se tyto "sluneční domy" běžně doplňují jinými systémy. A to zejména proto, že v našich podmínkách (3-7 slunečných dnů za zimu) je vytápění pomocí velkých oken zanedbatelné a spíš ten dům ochlazují.Celkově je to podle mého názoru kontraproduktivní - mám velká okna kvůli vytápění v zimě, ale slunce nesvítí, takže je musím zakrýt dekou proti chladu a v létě zakrývat proti vedru. Navíc pro PA dobu, nebo i pro období bouřlivějšího počasí, které někteří předpovídají, v sobě velké skleněné plochy nesou značná rizika a s tím úzce souvisí i to, že taková velká okna jsou těžko opravitelná.

[Sumo.cz]

A místo fičur s vokmana není lepší prdnout na střechu pod nejepším úhlem(ještě lépe na otočném rameni) kolektory a teplo si pouštět podle toho jak chci a když nechci tak ho akumulovat?

Není to tak krásné když mi vidí soused až do krku při jídle, ale já rád soukromí a pořádné zdi:)

[šotek]

Zdravím, ještě že to není tak jednoduché s tím "velká okna X soláry X fotovoltaika" vše je otázkou požadavků, možností, okrajových podmínek

Stejně tak dobře v PA může jako okno být poškozen kolektor. 4ím nižší komfort obecně jsou lidé ochotni zvládnout tím logicky v PA budou mít menší problémy si zvyknout a čím jednodušší, robustnější "zařízení" které bude zajišťovat tepelnou pohodu a to jak v místnosti tak i TUV pokud se o něčem takovém bude dát mluvit, tím delší bude mít udržitelnost v provozu...

Tj je třeba si uvědomit že budu-li čekat PA s tím že na to mám připraven dům/obydlí tak ne, nemám (rozhodně ne 100%), mám jen připraveno na X různých variant, ale v reálu bude záležet jak se danému budu schopen aktivně přizpůsobit

Snad nejsem moc mimo téma.

PS: velká okna se dají i v PA zastínit velkou okenicí vyplněnou třeba slámou a nechat jen menší okno na světlo, jde X věcí.. Kamna/jiné/ stejně udělají tu nejdůležitější práci pokud bude zima, ať už mi exne čerpadlo na soláry, prdne tabule skla nebo rozbijou kroupy FV panely..

[SoňaR]

Však jo, kamna jsou nejjistější, ale pokud chce někdo využívat sluneční energii.... U těch solárních panelů ti (oproti oknům) nehrozí, že ti po pokoji budou lítat střepy a že po nich zůstane jen díra do baráku.

[MaunaKea]

Dřevostavby mají své zastánce i své odpůrce...Je třeba si uvědomit, v čem jsou OK a kde mají slabiny. Dále je třeba vzít v úvahu, zda to člověk kupuje (vlastní) již hotové, bude to teprve stavět a pokud ano zda svépomocí, řemeslníky či na klíč...je v tom obrovský rozdíl (a ne jen cenový)....Obecně jsou ale dřevostavby u nás podle mě předražené. Podotýkám že jsem postavil jeden dům jako těžkou stavbu a nyní dávám vlastníma rukama dohromady dřevostavbu....snad tedy mohu srovnávat. Pojďme se podívat na některé typické výhody dřevostavby...a současně i nevýhody.
1. lehký stavební materiál....snadná manipulace (spočítejte si tuny materiálu, které vám projdou rukama cihlová izolační zeď hustota cca 600-800kg, dřevostavba cca do 120-200kg, doprava, vystačíte si s vlastníma rukama a požná 1-2 pomocníky (hodit nahoru stropní trámy, krokve...). Nevýhoda lehkého materiálu je v malé akumulaci tepla (to je však výhodou třeba pro rekreační chatu, kde přijedete a při -15oC venku máte teplý vzduch i teplé stěny během 2-3h). Nevýhodou je také horší zvukotěsnost stavby...možná namítnete, že izolace a souvrství materiálů zvuk pohltí, ale nízké vybrace. hlubší tony pohltí dobře jen těžká stavební konstrukce....takže dřevostavbu u frekventované silnice po které jezdí kamiony snad jen za trest....nedá se to odhlučnit.
2. Výhoda suchého procesu....dřevostavbu můžete postavit opravdu nasucho....snad kromě základů, desky či jen pásů...Těkžká staveba - beton vysychá klidně 2-3 roky, jsou to doslova tuny vody, co se z betonů a malty v takovém RD musí odpařit....A to stojí buď čas nebo energii nebo zdraví v podobě plísní....jen developer či blbec, který nenechá hrubou stavbu z cihel přemrznout na to ještě zavlhka napepí polystyrenový zateplovák a natáhne omítku....jak ty plísně kolem oken a styčných ploch jen kvetou...Dřevostavbu pokud máte základy dáte za pár týdnů...
3. Komfort typický pro lehkou dřevostavbu...je třeba počítat se suchým vzduchem a volit nateriály regulující přirozenou vlhkost a ty vhodně používat...takže vodu vám podrží třeba i sádrokarton nebo sádrovláknité desky nebo nepálená hlína...i dřevo do určité míry pohlcuje  a zase uvolňuje vlhkost, ale proti sádře či hlíně daleko pomaleji a méně. Jinak je třeba zvlhčovat vzduch (akvárko, váza s vodou...vodní stěna s cirkulující vodou). Na druhou stranu přijet do vlhké zděné chaty a vyhánět zatuchlinu....
Přehřívání dřevostavby....tady je potřeba vzít rozum do hrsti a vědět něco o tepelné akumulaci, prostupu tepla a možnosti omezit sálavou složku. Je třeba vědět, že pokud si dám betonové tašky na střechu a zvolím si černou tebe tmavou hněď v létě při 35oC ve stínu bude mít střecha 65-70oC...pokud tato vedra budou trvat 14 dní, nepomůže vám ani 35cm izolace v podkroví (ta izolace by musela být tlustá okolo 55-60cm!!!aby to bylo něco platné...prostě se jen oddálí účinek tepla....A je třeba si uvědomit, že celkovou bilanci v létě vám dělá hlavně střecha a J, JV a JZ stěna. Ale střecha je základ. Tady bych doporučil:
světlejší odstín krytiny -udělá to cca 15oC na vnějším povrchu, provětrávanou štěrbinu (i kvůli odvodu vlhkosti z konstrukce (latě a kontralatě jsou historicky osvědčené) a hlavně mezi krytinu a vnitřní stranuprovětrávané štěrbiny dát reflexní parozábranu reflexní vrstvou - stříbrnou ven....odrazí to podle kvality folie 70-9% Sálavé složky tepelného příkonu...je rozdíl jestli na venkovní straně tepelné izolace máte 50-55oC nebo těch 35-40oC. Ve výsledku je pak při 30oC Vaty ve střeše rozdíl v podkroví okolo 7-9 oC a to vše bez klimy, větrání, žaluzií...
A k té balistické odolnosti...předpokládám, že neuvažujeme že do toho někdo bude pálit 30mm rychlopalným kanonem ani 0.50 BMG, která udělá při průbojném střelivu díru do 30mm pancíře asi na 200m...myslím, že by si hravě poradila i s 60cm plného cihlového zdiva...Pokud je třeba "opancéřovat" část dřevostavby, aniž bych šel proti duchu stavby (nezanášet mokrý proces a dělat beton) asi bych to řešil přidání otěruvzdorného plechu nebo přímo pancéřového plechu do souvrství...Ale už takový 6mm Hardox 400-450 ze které se dělají lžice bagrů nebo násypky by pro normální neprůbojné střelivo do 2000-2500J mohlo postačit (tedy i u nás oblíbený 7.62x39).

[Saladin]

A co má oblíbená sendvičová konstrukce dřevo / polystyren / železobeton / sádrokarton (dřevo zvenčí / sádrokarton uvnitř = ztracené bednění) - dala by se postavit? Počítal jsem se stavebnicí, zevnitř dvojitě opláštěný sádrokarton ještě mechanicky rozepřít OSB deskami před naléváním betonu.

Daly by se ve zdech natahat trubky pro elektroinstalaci, všechno by se pak jen zhora zalilo betonem.

Říkám tomu prepperský šmoulí domeček aneb nepříjemné překvapení pro lesního muže s kosou.. Plánuji takovýchto "domečků" několik. Domnívám se, že beton není špatná akumulační masa, jen se musí pečlivě vychytat všechny tepelné mosty, a hlavně - tepelná izolace zvenku. Sádrokartonové vnitřní stěny vlhkost z betonu ven propustí, jen mám strach, jestli se nezbortí při betonáži. Vím, že existuje voděodolný sádrokarton, ale chci, aby stěny byly schopny vlhkost absorbovat a uvolňovat. Pravda je, že nevím, v čem spočívá voděodolnost toho sádrokartonu, jestli je nenavlhavý, nebo zda "jen" lépe odolává vodě, kterou absorboval. Vím jen, že takové sádrokartony existují (požárně odolný, vodě odolný a kdoví čemu ještě odolný)

Tedy, tyhle šmoulí domečky by měly být levné, rychle postavitelné startovní bydlení a v budoucnu by sloužily jako domky pro hosty nebo trucovny, nebo by se staly součástí většího domu, který by na původní šmoulí domeček navázal.

[Dag Björndal]

....Plánuji takovýchto "domečků" několik. ....

Sa vraví, že ak chceš boha rozosmiať, tak mu povedz svoje plány... pri tebe ho už musí bolieť bránica.

Tvúj technický list se mi jeví jako ponekud nevhodný.

Sadrokarton vodeodolný nie je vodeodolný, ale len do vlhka. A protipožiarny nie je protipožiarny, či nehorlavý. Obsahuje v sebe len sklotextilnú mriežku, ktorá predlžuje o pár sekúnd-minút jeho zbortenie, potrebné na evakuáciu ludí.

Dnes máš už kopec hotových technológií, a nemusíš ísť celý život pokus-omyl,hlavne keď si ešte nič nepostavil.

Napríklad polystyrénové tvárnice, ktoré zalievaš betónom. A máš nízkoenergetický nepriestrelný dom: http://lenstav.sk/stavebny-system-domov-energetickej-triedy-a/

Mne sa páčia aj štiepkocementové tvárnice DURISOL s vloženou izoláciou, ktoré sa zalievajú betónom.
http://mojdom.zoznam.sk/cl/10132/123878/Nenahraditelny--Bez-betonu-to-nepojde--2--cast-

[Sumo.cz]

Asi je to jen můj pocit, ale já bych ten polystyren dovnitř nechtěl ani tu štěpku s cementem. Dřív dělali dřevoválknitej beton nebo tak něco. Měli sme z toho chatku a sajrajt největší. Když se nedejbože poškodila izolace proti vlhkosti tak to dřevo nabobtnalo a za pár let to zvenku roztrhalo omítku + beton a zaboha na tom nic nedrželo.

Ale to je už tak 20 let tak se možná technologie posunula. Jen pocit ve mě zůstal.

A styrouš ve mě trochu straší v bytě jeho né úplně dobrou pověstí. Přecijenom při požáru mi omítka a beton vydrží déle než omítka a pod ní polystyren. Venku mi to tolik neva tam to na mě kapat nebude. A asi to moc dejchat nebude. Veku na provětranou fasádu baráku OK. Vždy to jde sundat pokud to bude dělat problém. Ale zabetonovat si to do domu za mě nikdy. Jsem prostě konzerva.

Ale to jsem už u betonu a né dřevostaveb:( ZASE OT:(

vvitty: Akumulovat do bazénu bych asi nědělal. Pokud není krytej tak bych se bál odparu vody do baráku a plíseň nemusím. Když voda tak uzavřená do izolované nádoby, nebo betonová kostka, kamení či ji třeba jen vyhřívaná betonová zeď, co já vím co kdo ještě na akumulaci vymyslí. Když už chytat teplo tak ho musíš mít kam uložit, jinak to nemá cenu. Když je vedro/teplo tak ho další do baráku nepotřebuju:)

[MaunaKea]

A co má oblíbená sendvičová konstrukce dřevo / polystyren / železobeton / sádrokarton (dřevo zvenčí / sádrokarton uvnitř = ztracené bednění) - dala by se postavit? Počítal jsem se stavebnicí, zevnitř dvojitě opláštěný sádrokarton ještě mechanicky rozepřít OSB deskami před naléváním betonu.

Daly by se ve zdech natahat trubky pro elektroinstalaci, všechno by se pak jen zhora zalilo betonem.

Říkám tomu prepperský šmoulí domeček aneb nepříjemné překvapení pro lesního muže s kosou.. Plánuji takovýchto "domečků" několik. Domnívám se, že beton není špatná akumulační masa, jen se musí pečlivě vychytat všechny tepelné mosty, a hlavně - tepelná izolace zvenku. Sádrokartonové vnitřní stěny vlhkost z betonu ven propustí, jen mám strach, jestli se nezbortí při betonáži. Vím, že existuje voděodolný sádrokarton, ale chci, aby stěny byly schopny vlhkost absorbovat a uvolňovat. Pravda je, že nevím, v čem spočívá voděodolnost toho sádrokartonu, jestli je nenavlhavý, nebo zda "jen" lépe odolává vodě, kterou absorboval. Vím jen, že takové sádrokartony existují (požárně odolný, vodě odolný a kdoví čemu ještě odolný)

Tedy, tyhle šmoulí domečky by měly být levné, rychle postavitelné startovní bydlení a v budoucnu by sloužily jako domky pro hosty nebo trucovny, nebo by se staly součástí většího domu, který by na původní šmoulí domeček navázal.

Pro Saladina: K tebou navrhované skladbě sendviče mám pár připomínek:
1) V m3 betonu máš cca 150-250 l vody viz třeba toto pro amatérské míchání betonu http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/navod-na-vyrobu-betonu-svepomoci....ta se musí odpařit, ale protože jsi navrhnul zvenčí polystyren s nepatrným difuzním koeficientem prostupu par, všechna voda se bude odpařovat dovnitř místnosti...přes polystyren to nepujde . Z toho plyne, že ti to bude obtížně vysychat, veškerou vodu natáhne sádrokarton a ten se doslova rozpadne (ani zelený, ani modrý ani červený stabilizovaný vodním sklem není určený pro trvalou vlhkost a třeba v koupelnách ho musích odclonit tekutou lepenkou - hydroizolací....takže bych to nedoporučoval - velká pravděpodobnost, že ti vlhkost zůstane uvnitř a vzniknou plísně a dům ti doslova shnije zevnitř...jdeš proti principu stavby...Pokud navrhuji stavební sendvich platí při otevřeném i uzavřeném principu konstrukce zásada, že všechny použité materiály musí směrem z místnosti mít vždy vyšší koeficiet prostupu par než předchozí vrstva - pokud se už nějaká voda dostane do konstrukce musí se především odpařovat směrem VEN. Takže pokud bys trval na betonu (třeba z důvodu balistických nebo akumulaci tepla) je třeba se smířit s uzavřeným systémem a betonové jádro izolovat parozábranou zevnitř....A místo polystyrénu dát minerální vatu, která umožní vysychání směrem ven....Akumulaci jsem u své dřevostavby volil jako kamenný obklad okolo kamen (cca pár metráků obkladového kamene nebo betonového obkladu, 3cm SilcyKM250 (je do 1000oC) http://www.krbylevne.cz/Silca, 12mmOSB pak provětrávaná 4 cm mezera  do té můžeš schovat inslalace kabely a trubky a při povrchové teplotě kamenného obkladu 420oC jsem zde po 30 min ustálení teploty termočlánkem naměřil 44-46oC, reflexní folie Sunflex - odráží mi teplo do místnosti pak 12cm kamenné vaty - vydrží bez deformace opět nad 1000oC oproti skelné, která při 700oC začíná tát a při 400oC se již deformuje)  a venkovní 15mmOSB na kterou přijde druhá vrstva vaty....celá nosná konstrukce je uvnitř vaty s vysokou odolností proti teplu - nehrozí, že by se dam dostal prohořením rychle vzduch...docela slušná protipožární odolnost u dřevostavby a provětrávaná instalační mezersa odvádí teplo po obvodu stavby...vlhkost má kudy unikat....Tepelnou akumulaci má smysl počítat tak, aby když večer řekněme v 10h přestaneš topit, teplota v místnosti ráno nespadla čekněme o víc než 3-4 oC (večer přijemných 22 - ráno 19oC). Já k tomu mám své litinové Jotulky a při správném používání to vypadá tak, že v deset přestanu topit a ráno v 6h přiložím do žnoucích oharků pár třídek a polínko  a jede se dál...A jak jsem tu už cvičně počítal do betonu a kamene uložíš cca 800-1000 J/kgK do vody 4186J/kgK.....jenže kámen mohu ohřát taky na 150-180oC...ale vodou mohu i chladit (pro jednoho týpka jsem počítal křížový okruh kdy se otopná soustava křížila s chladící ....prostě na jaře začal zavádě oběžným čerpadlem nemrznoucí lázeň do výměníku ponořeného do kopané studny...ačkoliv tepelný spád byl asi jen 14 oC, funguje mu to jako cca 3-4 kW klimatizace...jako výměniky v domě mu služí již instalované radiátory...
a ani to nestálo majlant, protože většinu prvků stejně používá i pro vytápění...

No a k té balistické odolnosti jsem se již vyjádřil....pokud chceš trezorovou místnost mělo by to 15-25 cm armovaného železobetonu s drátky uvnitř stačit (stejně tam dáš asi dveře I třídy viz http://www.jinova.cz/trezorova-mistnost a pokud to myslíš opravdu vážně tak přidaným korundem uvnitř lupiči zkazíš náladu a nářadí ...ale nechtěl bych to pak bourat ani sbíječkou....leda odstřelit pokud použiješ beton C30-35 na přehrady s 30-50mm drátky....máš pomník nesmrtelnosti.
Přidávám užitečné odkazy, ten druhý jsem tu již asi vložil.

http://ekowatt.cz/uspory/ztraty-postupem-stenami.shtml
http://tpm.fsv.cvut.cz/student/documents/files/IZMA/prednaskaIII_IZMA.pdf

[Saladin]

MaunaKea: Těším se na osobní pokec, fakt..

[Saladin]

vvitty: Akumulovat do bazénu bych asi nědělal. Pokud není krytej tak bych se bál odparu vody do baráku a plíseň nemusím. Když voda tak uzavřená do izolované nádoby, nebo betonová kostka, kamení či ji třeba jen vyhřívaná betonová zeď, co já vím co kdo ještě na akumulaci vymyslí. Když už chytat teplo tak ho musíš mít kam uložit, jinak to nemá cenu. Když je vedro/teplo tak ho další do baráku nepotřebuju:)

"bazenem" jest minena zelezobetonova jimka 10m3 oblozena polystyrenovym obalem... pochopitelne ne normalni bazen na koupani. I kdyz i to by zrejme slo a melo by to alternativni vyuziti oduvodnitelne pripadne nepreperske polovicce...

Bazény v baráku jsem revidoval celkem často, vždy tam je zařízení, které odstraňuje vlhkost ze vzduchu a když jsem do jednoho takového pracháčského baráku byl pomoci elektrikářům se svými měřáky při opravě nějaké záludnosti, tak byl bazén v plném provozu déle než rok a bylo tam velice příjemně, ani strojovna technologií která byla vedle bazénu netrpěla nadměrnou vlhkostí.