Světelný kořen (yam čínský)

[Pěstitel]

Yam čínský (Discore batatas, Světelný kořen),
využití jako léčivka pro regeneraci a kondici i jako potravina. Účinky nastupují už při užívání cca 20 g kořene denně za syrova, individuálně za 1 - 7 dnů. Při omezení zdravotnické péče, je Yam ideální potravinou, udržuje tělo zregenerované a v síle. V případě zranění napomáhá hojení. Asi nejvíc na sobě člověk pocítí působení diosgeninu (pocit síly, dušení vyrovnanost), souběžně působí další látky, cholin, fenolické látky, bílkovina dioscorin (nezaměňovat s alkaloiden dioscorine) a další. Důležitá je jistota že máte discorea batatas, právě ten jako jeden z mála yamů. možná jediný, lze jíst syrový.
Sadba lze pořídit zde: https://www.pestujemekoreny.cz/co-vam-nabizime/1-pacibulky-velke.html
Z historie je známá událost, kdy v Číně velké vojsko uzavřelo v horách menší armádu nepřítele a čekalo až vyhladoví. Vojáci však našli uprostřed obležení rostliny yamů. Nejen že přežili, ale po asi roce se vyřítili na nepřítele s takovou silou, že nad značnou přesilou zvítězili.
Připravit se na pěstování yamu jde už dnes. Stačí zasadit pacibulky do předem připraveného místa (metr hluboká jáma s pískem a nahoře kvalitní kompost) a připravit mu vhodnou oporu pro pnutí, rostlina se chová jako fazole. Na podzim bude první rok pod rostlinou velký kořen cca 100g, druhý rok, pokud bude mít dobrou výživu i kilový, můžeme ho vykopat, ale můžeme ho tam nechat několik let, i desetiletí, je to trvalka, která nevymrzá, každý rok na jaře vyroste opět jednoletá liána.
V případě potřeby, kdy člověk potřebuje intenzivně posílit tělo, regenerovat ze zranění, může kořen vykopat a využít ho. Horní část se opět zasadí a koloběh pokračuje.
Z jedné rostliny se dají za dva, roky vypěstovat desítky kilogramů. Stojí to sice ohromné množství lidské práce, ale vzhledem k přínosu zejména v případě krize se to vyplatí. Také stojí za zmínku, že yamy jsou nenáročné na skladování a vydrží od sklizně do sklizně.

[Chinalady]

Krásný článek.
To je poprvé co slyším že někdo zkouší pěstovat Yamy v Česku. 
Já mám zatím zkušenost s yamy  na talíři. Chutnají nasládle, takže pokud nemáte rádi sladké tak se doporučuje chuť vyvážit sójovou omáčkou, čili nebo hořkým kořením

Recepty: před přípravou vždy Yam oloupeme.
Vařený - Nakrájíme yam na kousky velikosti jednoho sousta, vaříme potopené ve vodě 20 až 30 minut, dokud nezměknou. Následně je můžeme přidat do polévek, zeleninových směsí nebo je rozmačkat na sladkou kaši. (děti ji milují)

Pečený - nemusíme loupat, stačí důkladně vydrhnout. Předehřejeme troubu na 220 stupňů, slupku několikrát propíchneme vidličkou, a dáme péct na 40 až 60 minut dokud nezměknout. Slupka se nejí.

Dále je možné yamy kandovat, přidávat do dezertů a koláčů, smažit (trojobal jim nevadí), nebo se z nich dají připravit cosi jako bramborové lupínky, které chutnají nejlépe s čili, pepřem nebo citronovou šťávou.  V Africe se suší  vyrábí se z nich mouka.

[Chinalady]

Jaké je to přesně odrůda? polystachya?
Pokud je to polystachya,  tak se dá jíst i syrová. Ale pokud ne, musí se před konzumací uvařit doměkka.

[SoňaR]

Prý se tomu také říká chlebový kořen. A že prý to klidně přezimuje v zemi.

Četla jsem na to pár receptů - jde přidat do sladké jáhelné kaše, nebo pro ty, kdo pěstují rakytník, tak se to dusí společně s rakytníky nebo rakytníkovou šťávou a dosladí se to.

I v Číně to prý hojně suší nakrájené na plátky, pak se to musí před vařením namočit. Nebo se to mele a prášek se používá do léčivých nápojů.

[SoňaR]

Tohle už chci dlouho vyzkoušet, jelikož miluju karamel 

Smažený yam v karamelu

1/4 kg yamu
1 vejce
10 g mouky
50 g škrobu
olej
5 lžic cukru
voda

Yam oloupeme, nakrájíme na kostky, lehce poprášíme škrobem a obalíme v těstíčku z vejce, lžičky oleje, mouky a škrobu. Osmažíme ze všech stran na oleji a hotové vložíme do kastrolu s karamelem, promícháme, podáváme.

Karamel: do silnostěnného hrnce dáme cukr a trochu vody, zahříváme, mícháme, postupně by se ze směsi měl stát sirup. Jakmile sirup začne zlátnout, karamel odstavíme z ohně. POZOR! Karamel je opravdu horký a spáleniny karamelem ošklivé!

[Včeliš]

Jak se yam množí? Když zasadím vršek sklizeného kořene, tak mám přeci zase jen jeden kořen. A ne desítky kilogramů kořene za dva roky, jak píše Pěstitel.

[Dag Björndal]

Píše sa tam o množení z "pacibuliek" a z vršku koreňa, ktorý zase narastie. Taktiež by to malo ísť aj z odrezkov.

Edit: takže pacibulka je hluzovitý výrostok, ktorý rastie v pazuche listu a potom sa dá rozmnožovat ešte zo semien: http://antroposof.sk/diela_pc/svetelny_koren_dva.pdf

[Včeliš]

Díky, nečetl jsem pozorně.

[Pěstitel]

to množení jsem myslel přes pacibulky, to jsou malé "kuličky" co rostou v paždí listů. První rok z nich vyroste malý kořen (sazenice) druhý rok už je kořen velký. Ze semen určitě nemnožit, yamy se velmi snadno kříží a právě označení "světelný kořen" dává garanci, že jde o discorea batatas=polystachya, která neobsahuje termolabilní alkaloid dioscorine. Takže se může jíst syrová. Dá se množit i řízky (kousky kořene) ale je dobré zasadit vždy jen špičku s pupenem, jakmile pupen nemá, roste hodně dlouho. Díky za recepty, vyzkouším 

[Nalim]

Podle učení dr. Rudolfa Steinera (viz anthroposfie) je světelný kořen potravinou budoucnosti. Doporučují kořen pěstovat ve vyvýšené "bedně", která se při sklizni rozebere, a kořen se pohodlně sklidí.

[Pěstitel]

bedny jsou také dobrý způsob. Pro ty, kteří chtějí každý rok sázet a sklízet. Pokud by měl Světelný kořen plnit "funkci" rezervy na horší časy, musí být v zemi, v bedně by zmrzl.

[Chinalady]

Trochu mě spletl název dioscorea batatas, ten už se v botanice téměř nepoužívá.

Pěstování coby jednoletky v bedně není úplně špatný nápad, akorát musíte počítat s tím že yam je pořádně velká popínavka, v přírodě dosáhne až do korun stromů.
Při každoročním sklízení se obnovuje, musíte ale počkat s nižším přírůstkem. Největší úroda bývá z yamů které nikdo nesklízel několik let (3-4-5), kdy to opravdu odpovídá desítkám kilogramů.

Jedlé jsou i pacibulky, loupou se a vaří, jen je to hrozná piplačka.

[Pěstitel]

JJ, jednoleté kořeny z pacibulek jsou malé 10 - 150g. prům 100. Ale kořen vyrostlý z jednoleté sazenice a nebo ze zasazeného vršku kořene mívá v ČR 0,5 -1 kg.

[CyPro]

Máte, prosím, někdo prakticky odzkoušený postup pěstování jamů? Metr huboká jáma není žádná sranda. Písku - kolik? Kompostu - kolik? Šíře jámy? Proč nejde (nebo jde?) pěstovat v zemině, obvyklé na českomoravských zahradách? Výnosy (na ar)? Pracnost (např. ve srovnání s blbými brambory nebo dyněmi)?  V jakých podmínkách (jen teplé oblasti, pahorkaatiny, hory)? Jakou konstrukci pro pnutí rostliny (výška)? Eventuální škůdci?

[SoňaR]

Taky mě to zajímá. Zatím jsem k tomu našla jedno video. Je tam zhruba od 18.30 ukázka jak to vypadá, když se pěstuje v bednách, a od 23.30 je pěstování v zemi. I ty liány  tam jsou. Ty bedny budou asi jednodušší 

https://www.tvnatura.cz/archiv/video/441-sklizeni-svetelneho-korene

[CyPro]

Trochu mě spletl název dioscorea batatas, ten už se v botanice téměř nepoužívá.

Jaký název se používá?

[Chinalady]

 Používá se Dioscorea polystachya. 
Hádám, že starý název Dioscorea batata pletl lidi a nahrával podvodům.
Dodnes se ve spoustě kuchařek píše že yam= batát, ale není to pravda.

[Nalim]

Máte, prosím, někdo prakticky odzkoušený postup pěstování jamů? Metr huboká jáma není žádná sranda. Písku - kolik? Kompostu - kolik? Šíře jámy? Proč nejde (nebo jde?) pěstovat v zemině, obvyklé na českomoravských zahradách? Výnosy (na ar)? Pracnost (např. ve srovnání s blbými brambory nebo dyněmi)?  V jakých podmínkách (jen teplé oblasti, pahorkaatiny, hory)? Jakou konstrukci pro pnutí rostliny (výška)? Eventuální škůdci?

Moc praxe nemám, hned po 1. pokusném roce jsme to vzdali, protože výsledky jsme měli prachbídné. Byl jsem na tom (ve videu zmiňovaném) kurzu v Nové  Vsi u Lomnice nad Popelkou, o tam získaný řízek kořene jsme se s Jarmilkou podělili, ona u toho vydržela, my ne.
Písku: objemově asi 3/4, kompostu zbytek.
Pěstovat v běžné zemině znamená v podstatě nesklidit úrodu - čerstvý kořen je křehký a z metrové hloubky jej nevydoluješ nikdy celý. Na lomech se začne brzy kazit.
Rozměry bedny: hloubka asi metr, ostatní míry takové, abys to dokázal nějak sklidit. Šikovné pro sklizeň prý je "sklopit" 1 delší stranu bedny na podloženou silnou fólii, a nějaké kořeny samy vypadnou.
Výnos našeho pokusu jsme měli mizerný - podmínky zmiňovány ve videu, asi u nás už tehdy chyběla potřebná harmonie Výsevní kalendář dle Marie Thunové jsme respektovali, v tomto případě to nepomohlo.
Pracnost pěstování: střední - nutno zalévat a plít, pracnost sklizně: vysoká.
Podmínky - jižně orientované stanoviště, nejlépe u nějaké jižní stěny, na kterou lze i ukotvit provázky pro pnutí lián.
Výška konstrukce: 2-2,5 m

[CyPro]

Nalim: Děkuji za podrobnou zprávu.

Vypadá to, že se v dohledné době do experimentů s jamy pouštět nebudu.
Trochu jsem uvažoval, jak by v našich podmínkách mohl plácek s jamy vypadat.
Na nějakou esoteriku nebo přízeň elementálů nedám.

Čím nahradit dřevěné bedny, které považuji za pracné, drahé a navíc s omezenou trvanlivostí?
- Plastové kanalizační roury 1 m, postavené na svislo, rozříznuté po délce. Půlky stažené drátem, takže by se daly snadno rozebrat a vybrat obsah. Nevýhodou je cena - 400 mm průměr stojí okolo tisícovky. Při potřebném množství rostlin by to lezlo dost do peněz...
- nebo udělat rigol lichoběžníkového tvaru (dole užší). Boční stěny vyložit 50 x 50 cm beton. dlaždicemi. Vyplnit pískem a kompostem dle doporučení. Navršit zeminou nad rigol s jamy. Jako když se nakopčí erteple. Tím by mohlo přibýt 15 - 20cm výšky. Sklízet by se dalo bez rozebírání konstrukce dlouhým rýčem (štychar má 50 cm, dal by se udělat pro tento účel i delší). Rýč by během vyrývání kořenů kopíroval povrch dlaždice. Odpadlo by nebezpečí vymrznutí. Dlaždice na metr rigolu by vyšly na tři stovky.
Nějaký jednodušší nápad?

O komplikacích s pěstováním jamů u nás může svědčit i to, že se nevyskytuje v nabídce supermarketů. Nebo ano? Osobně jsem jej nikdy neviděl. Na rozdíl od batát.
Kdoví, jak to ti černoši nebo Číňani tahají ze země.

[Jarek26]

Trochu mě spletl název dioscorea batatas, ten už se v botanice téměř nepoužívá.

Mám otázočku tento yam je taký istý ako "dioscorea villosa čili wild yam čili smldinec chlpatý" ? Lebo tento môj je veľmi dobrý pre ženy, lebo sa z neho dákym spôsobom vyrába progesteron (ženský hormón).
Ďakujem

[Chinalady]

Mám otázočku tento yam je taký istý ako "dioscorea villosa čili wild yam čili smldinec chlpatý" ? Lebo tento môj je veľmi dobrý pre ženy, lebo sa z neho dákym spôsobom vyrába progesteron (ženský hormón).
Ďakujem

Bohužel ne, dioscorea villosa (česky jam vlnatý) je úplně jiná rostlina. Dokonce  ani nepochází ze stejného kontinentu, jam vlnatý je americká bylinka.

[CyPro]

Nalim: Napadá mě, že nepadla hlavní otázka:
Máš, nějakou hypotézu, proč Tvůj pokus skončil (relativním) neúspěchem? Asi málo tepla? Největším producentem jamů je Nigérie, kde jsou trochu jiné podmínky. Bylo by dobré, kdyby se povedlo úspěšně introdukovat nějaké další hllíznaté pldiny. Bohužel vypadá to, že nám zůstanou zas jen ty erteple.

Možná by mohl pomoci zakladatel tohoto vlákna:
Pěstitel: Předpokládám, že jsi to Ty, kdo prodává pacibulky jamů na odkazovaném serveru. Nemáš nějakou zpětnou vazbu od zákazníků, jak na to? Co udělat a čeho se vyvarovat? Aby to pěstování mělo nějaký poživatelný výstup.
Ta popínavka na zdi domu (adresa prodejce) to je jam? Pokud jsi osoba různá od prodejce na "pestujemekoreny.cz" tak se omlouvám.

Chinalady: Vy se nějak věnujete tropickému, subtropickému zemědělství? Botanice?

[Chinalady]

Chinalady: Vy se nějak věnujete tropickému, subtropickému zemědělství? Botanice?

Tak něco    Můj obor studijní obor je o krok vedle

Mám podezření, že Nalim se místo světelného kořene pokusil vypěstovat jeden z tropických yamů nebo tak něco. Možná málo vody? Yamy jsou náročné na vodu.  Anebo je celý návod špatný.

Světelný kořen by teoreticky měl jít vypěstovat v Česku, pěstuje se i v oblastech s hodně podobným podnebím a půdami (severní Čína, Hokkaido)

[Nalim]

Nalim: Napadá mě, že nepadla hlavní otázka:
Máš, nějakou hypotézu, proč Tvůj pokus skončil (relativním) neúspěchem? Asi málo tepla?

Bohužel s jistotou nevím, proč jsme ani my nebyli úspěšní. Možná málo vláhy, možná málo tepla, možná nějak nevhodný substrát. Možná na 2 odřezcích kořene, které nám po rozdělení se s Jarmilkou zbyly, nebyla očka dobře vyvinutá, možná jsme je zasadili v opačné poloze, fakt nevím.

Chinalady: pár odřezků Světelného kořene jsme každý, kdo chtěl, dostal na školení k danému tématu, pořádala to někdy před 12-15 roky česká Anthroposofická společnost ve svém školicím středisku v Nové Vsi u Lomnice n. P., rozdávané vzorky byly od německé Anthroposofické. spol., jejíž některý člen to přivezl předtím ze své studijní cesty k danému tématu z Číny, takže si myslím, že to Světelný kořen byl.

[Dag Björndal]

Čím nahradit dřevěné bedny, které považuji za pracné, drahé a navíc s omezenou trvanlivostí?

Síce nie moc ezoterické, ale najpraktickejšie a najlacnejšie by mohli byť pneumatiky. /držia vlhkosť, ochránia pred hlodavcami, na spodok dať pletivo/ Zemiakom sa v nich nedarilo, lebo slnko ich dosť rozpálilo. Tu by to mohla byť výhoda.

[SoňaR]

Uvažuju, že bych to na zkoušku šoupla do starého prorezlého sudu, co se mi válí za hromadou dříví a čeká na vzkříšení (nebo odvoz na šroťák) 

[Pěstitel]

Světelný kořen se dá pěstovat i v 600m nad mořem, viz na youtube sklizeň na kozí farmě v Bílsku. Já mám přes 500 m a některé kořeny mají i přes kilo. Velmi důležitá je sadba, já taky dostal pacibulky od Jarmily, už zbytky, 600 se jich vešlo do dlaně, měli od 1 do 3mm. Ztratil jsem tím rok, protože udělaly malé sazenice, ale pak už v pohodě. Lze je pěstovat v sudě, rouře, myslím, že i v pneumatikách, ale to tak 4 na na sebe.
Mě se nejlépe osvědčila díra v zemi, nehnije jako bedny a nezamrzne, když se nesklidí.
složení: 80 cm písku (nejlépe 0-2 až 0-3mm) na to trochu slány asi 5 cm a 10-20cm kvalitní země. Opora 3-5m. Nejlépe slunné stanoviště. Důležité je zalévat, ideálně nějaká jednoduchá automatická závlaha, když člověk není na zahradě denně.
Pracnost: největší první založení a sklizeň, to je opravdu makačka. Pletí a hnojení jako ostatní rostliny. Vyvazovat se nemusí, obtáčí se okolo opory sám.
Na ženy stejně jako na muže funguje skvěle, viz estrogení sapogenin diosgenin, vyladí hormonální rovnováhu a tím vše ostatní s tím související, ale účinkují i další látky, které jsou často přínosnější než diosgenin.

[SoňaR]

Mám dotaz - co ty liány, dají se na něco použít? Jsou křehké, nebo by se jimi třeba dalo něco svázat? Chutná to nějakému zvířectvu? Nebo jen do kompostu či po usušení na podpal? Kolik je "lián" u z jednoho kořene? díky

[Pěstitel]

Liána je 1-3 na kořen. Jsou velmi pevné, vyzrálé  jdou přetrhnout jen těžko, jednou se mi do záhonu zamotala ovce, uvízla tak, že nebyla schopná pohybu, mohla by je ukousnout a vysvobodit se, ale je to jen ovce 
Takže chutnají všem býložravcům. Listy jsou jedlé, skvělé do salátu, hlavně čerstvé.Na podzim dělám z lián balíky a když uschnou pálím je v kotli na dřevoplyn, na podpal dobré. Opadané listy  se dobře rozkládají v kompostu.

[SoňaR]

Super, díky!

[SoňaR]

Našla jsem další lákavý recept s yamem - sýrové tyčinky. Z yamu a dalších ingrediencí se udělá těsto, které se plní sýrem, zabalí se do válečků, obalí a osmaží. Prosím Chinalady o pomoc s překladem receptu a Pěstitele o jeho vyzkoušení  . Mimochodem, Pěstiteli, dej vědět, jestli budeš zkoušet ten yam v karamelu 

http://www.sohu.com/a/351263241_537513

[Pěstitel]

Já moc na to vaření nejsem, ale mám na to lidi . Přepošlu a vyzkoušíme. Kamarádka, která dostlala za úkol vymyslet něco nového právě zkouší udělat z kořenů "kvašáky". Dám vědět jak vše dopadne.

[Včeliš]

Dá se yam koupit v supermarketu? Rád bych ho ochutnal.

[Pěstitel]

V obchodě jsem ho neviděl, dá se koupit na netu, vzhledem k náročnosti pěstování jde o celkem drahou zeleninu, proto doporučuji pěstování, když si člověk vypěstuje 10 kg má alespoň pocit, že to stálo za to. Největší pěstitel v ČR je asi tento, kdyby někdo znal někoho dalšího kdo pěstuje alespoň desítky kg budu rád za zprávu.
https://www.pestujemekoreny.cz/co-vam-nabizime/7-svetelny-koren-500-g-nejkvalitnejsi-spodni-cast-urcena-k-jidlu.html

[SoňaR]

Našla jsem další recept - ultrajednoduchý - akorát bez názvu, tak si nějaký vymyslete

Potřebujete: lahůdkovou cibulku, mrkev, yam, česnek, sůl, vývar, olej

Na oleji nejprve osmahněte cibulku, pak přidejte česnek a na plátky nakrájenou mrkev. Chvíli smažíme a promícháváme, protože mrkev potřebuje víc času, aby změkla. Pak teprve přidáme na plátky nakrájený yam a zase restujeme. Nakonec přilijeme vývar a dochutíme solí a krátce povaříme.

[Nalim]

Ach jo, to zas musím být tím protivným oponentem já?

Připustíme-li, že světelný kořen je "něčím" hódně zajímavá (až snad - podle ceny - vzácná) rostlina, v ceně 720 Kč/kg - potravina asi tak 3 x dražší než luxusní hovězí - tak si ji usmažím/orestuji, abych všechny ty "zázraky" v ní doslova usmažil?

[SoňaR]

Oponentem být nemusíš, ale chceš 

Jak zpracuješ svůj yam, je čistě jen na tobě, nikdo tě k ničemu nenutí  .
Lidé, kteří yam ve větším množství pěstují a nekupují ho budou mít na toto téma nejspíš jiný "názor" 

[Nalim]

Oponentem vědomě nechci být, akorát když slyším nějaké - podle mého stupně poznání v něčem nerozumné - názory, přijde mi sobecké si nechávat své - jiné - poznatky jen pro sebe.

Vím, všechno je relativní - někdo upřednostňuje konzervy plné chemie, jiný potraviny umrtvené v mikrovlnce, a někdo zas čerstvé potraviny pokud možno šetrně zpracované.

[SoňaR]

Na to máš samozřejmě právo a tady i prostor, čím víc názorů, tím líp 

No to víš, lidi jsou různí a někomu prostě nevysvětlíš, že ta paštika za 10 korun maso viděla jen z rychlíku a ta spousta přídavných látek zrovna moc zdraví neprospívá. Ale je to jejich volba. No nicméně to už jsme OT, pojďme se vrátit k yamu.

[Dag Björndal]

Tiež nevidím dôvod nahrádzať svetelným koreňom zemiaky. Ak je za surova teda taký elixír sily a života. 😊
Ja som dostal na okoteniny ""smothiovač"" a tak si mixujem rôzne kombinácie ovocia a zeleniny.
Takže už vidím svetlo na konci tunela, či koreňa? . 

[Včeliš]

No, tak mi z toho vyšlo, že yam není vhodná potravina pro preppery. Je drahý, těžko se pěstuje, nemají se z něho vařit dobrá jídla a bez znalosti jeho existence nikomu nechyběl.
A kvůli nějakým neprokázaným účinkům si s ním určitě nebudu dělat pakárnu.

[Chinalady]

S tím že se z něj nedají vařit dobrá jídla nesouhlasím. Smažený je úžasný (yamové lupínky s příchutí čili ) uvařený vynikající. 
A vařením neztrácí příliš výživné hodnoty - vždyť syrový se v Asii prakticky nekonzumuje, jenom když lidi nemají co jíst.  Ale třeba vařený se sójovou omáčkou nebo ve zmrzlině, to je opravdu pochoutka.

S tím pěstováním to taky není tak zlé.

[Pěstitel]

Původní myšlenka, proč je Yam vhodný pro preppery je, že tu kytku prostě necháš růst někde u opory, kde bude třeba dělat v létě stín, a na podzim tam pustí slunce.  Občas utrhneš listy do salátu nebo sezobneš pacibulku. Tu práci s vykopáním kilové hlízy a nebo dokonce namnožením a pěstováním si dáš, až bude problém s potravinami a bude třeba něčeho co umí nejen zasytit ale dá to tělu celkový doping ...... Brambory jsou skvělý zdroj škrobu, bohužel taky solaninu....
Irové měli hladomor, protože se spoléhaly na brambory a přišla plíseň...... Yam je také o rozložení rizika.

[SoňaR]

A navíc tam jsou ty liány  ... chtělo by to otestovat, na co všechno by se mohly hodit. Nebo zjistit, jak je využívají tam, kde se yam běžně pěstuje.

[Pěstitel]

To mě nenapadlo, liány jsou pevné, svázat by se jimi dalo leccos. Většinou ale používám plastové provazy (na svazování balíků slámy, 3km stojí do 900 Kč) jsou velmi pevné,  levné a nehnijí. Takže liány by se možná dali použít možná na nějaké dekorativní účely a nebo, kdyby došel plast 

[CyPro]

Tiež nevidím dôvod nahrádzať svetelným koreňom zemiaky. Ak je za surova teda taký elixír sily a života. 😊
Ja som dostal na okoteniny ""smothiovač"" a tak si mixujem rôzne kombinácie ovocia a zeleniny.
Takže už vidím svetlo na konci tunela, či koreňa? . 

Brambory jsou zdánlivě bezchybné. Když se daří.
Ale nemusí se dařit vždy. Fytoftoru a Irsko už zmínil Pěstitel.
Brambory zasadíš, pohnojíš, 2 - 3 nakopčíš, sklidíš.
Mezitím - mandelinka. V těžkých dobách nemáš postřik a tak co? Sbírat, pěkně ručně. Hodiny a hodiny. Poctivě sbíráš, každý stonek a obracíš a za dva dny ... jsou tam zas.
Kvůli mandelince jsem přestal s bramborami. Nechovajíce prase zas tolik jich nespotřebujeme. A sáhnout po pesticidu? To už je snazší si je koupit. Stejně jsou stříkané všechny. Jak v Albertu, tak u prodejce na parkovišti, či u silnice.

[Pěstitel]

Mandelinka je problém, hlavně je imunní vůči solaninu, tak na ní nefunguje výluh z rajčat. Celkem funguje nikotin (výluh z tabáku), ale v koňské dávce a musí se jím přímo postříkat, účinnost cca 60% na larvy, na dospělce asi vůbec, což je málo, domnívám se, že mandelinka má "hroší kůži", přes kterou nikotin špatně vstřebává, takže zahynou jen čerstvě svlečené kusy, které mají "nevyzrálou pokožku". Údajně výborné účinky na mandelinku (až 100%) má tabákový olej získaný pyrolýzou tabáku, ale na to člověk musí udělat středně složité zařízení k pyrolýze (480°C za nepřístupu vzduchu).
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sciencedaily-tabak-a-nikotin-jsou-velmi-prospesne-jako-pesticid