Existuje potravinová chudoba v ČR?

[sahaw]

Stále se točím v kruhu ohledně jídla. Je mi smutno, když si někdo myslí, že je chudý nebo mu hrozí v ČR hlad. Dokonce se spoléhá na potravinovou banku. Měl by se spoléhat na sebe a uvědomit si, že ČR je bohatá na jídlo.



https://a2larm.cz/2019/08/potravinova-chudoba-ve-spolecnosti-nerovnosti/?fbclid=IwAR0jsY3BuNnOnJ-9wyUAjY4be9LoYWOlNIo2dUxsDZV9TfO3kQechvmPyBQ

[sahaw]

Potravinovou chudobu fakt nechápu.  To, že si člověk nemůže koupit hamburger se považuje jako potravinová chudoba? Nebo je potravinová choduba, že si nemůže dovolit koupit potraviny, které mu zajistí výživovou hodnotu? Potravinová chudoba je jen v mysli člověka v ČR?

[sahaw]

Je potravinová banka jako nejlepší řešení pro odstranění chudoby v ČR?
Já si myslim, že je to chyba. Je to jen záplata a lidi nenutí udělat změny, které by museli udělat. Na druhou stranu lidi se neradi mění.

[SoňaR]

Potravinová chudoba je nejspíš nějaký termín zavlečený z USA, pokud se tam vůbec používá. Možná to je i zkomolenina nějakého novináře. Jinak se obvykle používají termínu "chudoba" a "extrémní chudoba", což mnohem lépe vystihuje situaci, že člověk postižený třeba extrémní chudobou si nemůže dovolit téměř nic, nejen jídlo.

Potravinová banka je dobrá věc. Ony se špatně dělají nějaké zásadní změny, když je člověk třeba matka samoživitelka bez práce, nebo senior s nízkým důchodem či invalidní důchodce... Každá kapka pomoci je potom vítaná a navíc to i pomáhá omezit plýtvání jídlem.

[sahaw]

Ony se špatně dělají nějaké zásadní změny, když je člověk třeba matka samoživitelka bez práce.
Já jsem toho názoru, že pokud neni na to sám, tak se dělaji snadno zásadní změny. Díky spolupráci se člověk rychleji rozhýbe.
Když uvedu příklad, tak já se pšenici. Vyzkoušel jsem si pšenice před lety, ale trvalo mi to měsíce než jsem začal jíst normálně, protože jsem ji nedokázal v okolí sehnat. Přemýšlel a zas přemýšlel jak ji obstarat 50kg pytel za ideální cenu. Pak stačilo se zeptat a spolupracovat a hned jsem sehnal pytel pšenice. A proto je důležitá spolupráce a i komunikace. Jinak změny trvaji dost dlouho nebo se nikdy člověk neopracacuje. Člověk vidí spostu věci, které nejdou, ale pokud spolupracuje, tak najednou většina hned zmizí. Obiloviny člověk může sehnat u mně snadno, protože si pamatuji jak jsem začínál já a nebo preppeři. Vědí, že nejlepší zásoby jsou obiloviny. Jsou levný a dlouho vydrží. Daji se obměnit díky slepicím. Kupodivu hodně prepperu volí konzervy a pak je musí jíst právě kvůli tomu, že schánět pšenici je pro ně těžké. Konzervy koupí v krámě a hotovo.

[sahaw]

Googl si moc neporadil s "expertní platforma pro minimální důstojnou mzdu". Asi expertní tým nedokáže dát svoje výsledky na web. Nebo jen neumím hledat. Budu pátrat, abych pochopil jejich myšlenku.
Něco jsem alesopň našel, ale jen citaci:

http://denikreferendum.cz/clanek/29517-zahada-ceske-chuti-po-levnem-jidle

[Včeliš]

Lidé opravdu nechtějí měnit svoje zvyky a i ve špatné životní situaci chtějí žít stejně jako ostatní a nejsou ochotni se vzdát svých standardů v bydlení, zábavě, oblečení atd.
V naší bohaté zemi s nepropustnou sociální sítí hladem nikdo trpět nemusí. Ale může, protože má špatně nastavené priority.

[SoňaR]

Malý levný byt, oblečení od známých nebo ze sekáčů, stejně tak hračky, stejně tak nábytek, pokud už nějaký pořídí. I tak žijí matky samoživitelky. Znám dokonce jednu, která teď nadšeně bydlí téměř v holobytě (sociálním) a doufá, že se jí postupně podaří sehnat aspoň nějaký nábytek, aby nemuseli mít těch pár věcí po krabicích. Kuchyň je skříňka s vařičem. Ničím se neprovinila, jen má za sebou ošklivý rozvod a vleklé zdravotní problémy.

Ono totiž tak nějak všechno něco stojí. Pšenice je sice levná, ale malé dítě nemůže jíst pšenici. Ty nejmenší děti mají bezlepkový jídelníček, všechny děti by měly mít stravu pestrou. Lékařská péče, vzdělávání, oblečení, hygienické potřeby, i to nejlevnější bydlení něco stojí. A ta matka to musí zaplatit, jinak jí ty děti seberou. A musí se postarat i o sebe, jinak nezvládne péči o děti a děti jí seberou. Tak bych chtěla vážně konkrétní nápady jak tato a jí podobné matky by měly změnit svoje zvyky?

[sahaw]

Barter, barter a zas barter. Vměníte svou zeleninu a ovoce za jiné a hotovo. Zapomeňte na potravinovou soběstačnost o které jste četli v knížkách a slyšeli na kurzech. Proč pěstovat x rostlin, když můžete jen mít pár, které se daří na Vašem pozemku a měníte je za jinou zeleninu a ovoce, které něpěstujete? Stačí jen 1-5 druhů, které budete pěstovat, protože nezabere Vám to tolik času, baví Vás to a daří se jim na pozemku. Vypěstuje toho tolik, že pak pomocí facebooku vyměníte za jinou zeleninu a ovoce. Je to nejefektivnější způsob jak mít všechnu chemicky neošetřenou zeleninu a ovoce co nejlevněji. 14kg hrušek vyměněno za něco jiného.

[MaunaKea]

Sahawe naprosto souhlasím. Já k tomu ani nepotřebuji face book....stačí 2-3 sousedi okolo zahrádky a dobré vztahy....jeden mi řekne, že je na dovolené a ať si natrhám švestky, že to nestihne očesat...když to stihnu já, dostane pár sklenic džemu až přijede. Cukety směňuji za okurky, rajčata za vajíčka....je to v malém, ale docela to funguje. Navíc s jedním sousedem kutilem si vzájemně půjčuji nářadí a protože jsme oba trošku jinak zaměření je to paráda.....dojdou ti vruty, zeptáš se a zpravidla dostaneš. Koupíš víc a vrátíš, ale šetříš čas a benzín a rozvíjíš mezilidské vztahy, což je dnes k nezaplacení...

[sahaw]

Kdybych měla dělat barter ve svém okolí, tak asi pojdu hlady. Všichni nakupují v supermarketu a zemědělec rád prodává za peníze. Pokud k tomu člověk samozřejmě využívá net a auto, pak je to jiné, ale to popírá smysl a účel.

Jaký smysl to popíra?

[Nalim]

Ono totiž tak nějak všechno něco stojí. Lékařská péče, vzdělávání, oblečení, hygienické potřeby, i to nejlevnější bydlení něco stojí. A ta matka to musí zaplatit, jinak jí ty děti seberou. A musí se postarat i o sebe, jinak nezvládne péči o děti a děti jí seberou. Tak bych chtěla vážně konkrétní nápady jak tato a jí podobné matky by měly změnit svoje zvyky?

Konkrétně? Nelpět na dosavadním stereotypu bydlení a života a odhodlat se ke změně.
Např. v Praze stojí bydlení až 2x tolik, co na venkově.
Např. od nás je to do nejbližšího města asi 5 km, autobus jede zhruba každou hodinu, takže ta izolovanosti venkova nemusí být tak "strašná".
Např. jsme nabízeli samostatný 1+1 po rekonstrukci už 4 maminkám v tíživé situaci, a všechny poděkovaly s tím, že ale chtějí zůstat v Praze (ač na www.hearth.net sháněly bydlení kdekoliv).
A to jsme nabízeli i pomoc formou fungování jako děda a babička.
Tuším asi 4x nezájem o pomocnou ruku - takže pravdu má asi Sahaw.

[sahaw]

Paní chce říct, že ten váš barter (česky výměnný obchod, nemusíme vše nazývat anglickými slovíčky jak cvičené opičky) je starý jak lidstvo samo a má v mnoha společnostech svoje pevné místo a smysl. Ale ne v té naší! Jinými slovy, já nepojedu 15km abych vyměnil jabka za cibuli, když nemám do základu na guláš, ale jdu do Alberta 150m a tam si za dvacku koupím kilo. Pokud to chcete dělat na bázi amatérské (myšleno amatér od slovesa aimer - mít rád, tak je to super, ale je to záležitost pro pár nadšenců). A příspěvěk by měl znít jasněji. Něco ve smyslu "Lidi, kdo chce a koho to baví, pojďte povyměňovat svoje plodiny, výpěstky, mám 14kg hrušek! Kdo se přidá?"

Moje nejčastěji používáná fráze je "ideální podmínky". Pokud někdo má ideální podmínky, tak jde do toho. Kdo nemá, tak hold má smůlu. Bude se snažit možná vytvořit ideální podmínky, ale už s nějakým kompromisem. Facebook je ideální v tom, že člověk dá inzerát a někdo, kdo chce taky potraviny chemicky neošetřené se ozve. A pak se uvidí jak daleko a složité je vyměnit ty potraviny. To jsou zas ty ideální podmínky. Pokud někdo nemá internet a chce měnit potraviny, tak musí jít za sousedem a zkamarádit se. To musí ta osoba sama vyhodnotit jestli má ideální podmínky s někým měnit potraviny nebo se bude snažit všechno vypěstovat samo nebo řekně, že je to všechno nereálné a pujde si koupit všechno do Kauflandu.  V rokách 2016-2017 jsem členům pěstoval hodně druhů zeleniny, aby měli na výměnu ve svém okolí. Během toho času se seznámili v okolí s lidmi, kteří něco pěstují a domluvili se, že můžou mít pár metrů záhonků a tam si pěstují. V dnešní době lidi spíš omezují pěstování na pozemku. Proto je lehčí sehnat někoho, kdo zadarmo pronajme těch pár m2 na záhonky. Ale to je zas ideální podmínka, že se najde člověk, který má pozemek a je mu jedno, že tám nějaký člověk chodí si pěstovat zeleninu.

[sahaw]

Eeee, snad jsem to pochopil. Musel jsem vás asi popíchnout, když jste se obtěžoval napsat tak dlouhý odstavec :-). Jasně, chápu že ideál to nebude nikdy a jste rád aspoň za to málo, co funguje. Nejsem hater, výměně fandím. Co však zas popíchlo mne a asi i víc lidí bylo to, že jste nabádal k pěstování dvou tří druhů a spoléhání se na výměnu. V tom je jádro pudla. Ale jinak palec nahoru i když nejsem fanda komunitních zahrad.

Já vedu současně někde jinde debatu : jak mohou lidi s minimálním příjmem jíst "bio". Tak jsem odpověd i tam zkopíroval. Nedokážu vyřešit něčí problém, že pracuje 7 dní týdně a 12 hodin denně. Má prostě smůlu. Ale jsou lidi, kteří maji tu hodinu denně navíc, tak můžou si vypěstovat nebo vyměnit. Výměna utužuje vztahy a spolupráci.  Člověka víc začíná bavit pěstování a ví, že díky výměně mu nezůstanou zbytky. Ale to je jen můj názor. Mně a některé nebavilo mít třeba i 40 druhů rostlin. Pravidelně obměnovat osivo atd. Zdá se mi to dost efektivní, ale některým to vyhovuje. Častěji se setkávám s tím, že po roce to lidi vzdávaji, protože jim to přijde časově a finančně náročné. Pro Vás je ideální si zas všechno pěstovat.

[sahaw]

Zase reklama na černou ředkev
Černou ředkev řadim mezi snadno pěstovanou zeleninu. Stačí jen rozházet semínka a pak roste a roste. Pokud vysadíte na jaře, tak jde do květu, ale pak v září máte semínka na zimu, abyste měli výhonky. Pokud vysázíte v červnu, kde třeba byl hrášek, tak máte do podzimu nějakou bulvu. Je to jako plevel. Stačí jen rozházet semínka a maximálně trochu projet hrabičkami. Pak 3krát za sebou pořádně zalít pokud neni období děštů a je to vysázeno. Pokud chcete mít pěkné bluvy, tak byste měli zalívat, ale i bez zalívat to jde. Skladování semínek nějak neřeším. Vezmu stonek se semínky a narvu to do sudu a pak až jdu sázet, tak prostě to tam na záhonech v ruce trochu rozdrtím a hodim na zem. Semínka si můžete vyzvednout(nasbírat) u nás a pak vysadit na svých záhonkách. Nebo stačí říc a příští rok Vám to za pár kelímků u sebe vysadím a vy si je jen sklidíte. Stačí vždy nechat nějakou rostlinku na semínka a máte samovýsev. Tak pokud se nevytvoří na povrchu koberec plevelu, tak do té doby nemusíte sázet, protože buodu růst nové a nové ředkve.

[sahaw]

Je období švestek. Tak jsem na švestkách.  Doporučuji toho využít a uděat si zásobu švestek.

[sahaw]

Pomalu se sjížději zájemci o rakytník. Někdo má rád tvrdší a někdo zas pol prvním mrazíku. Někdo upravuje a někdo jen uřízne větvičky, které nechá v mrazáku a postupně je vyhtauje, aby plody jedl jako kapsle vitamínů každý den ráno. Každý má svůj způsob konzumace rakytníku. Za pár kelímku si můžete na zimu udělat voje zásoby vitamínu C a šklebit se.