Zdravím,
smyslem projektu je, aby člověk vyzkoušel žít nízkonákladově a upravil si svůj život podle získaných zkušeností.
Dost my chybělo zkusit si žít nízkonákladově v chatce. Než se člověk rozhoupe, tak to trvá měsíce až roky. A to nemluvím o fantazírování, kdy si vymýšlím solární ostrov a jak upravit pračku atd. A ono to pak nikdy nepoužije.
Podle mně je nejlepší na pár měsíců vypadnout na chatu/maringotky/karavan/unibuňky a vyzkoušet si život. Zjístit bez čeho můžete žít.
Čím míň budete nároční, tak se Vám otevřou tolik dveří, že dojdete k názorů, že je tady tolik volných pozemků a chat k pronájmu zadarmo, že jsou jich tisíce.
Moje unibuňka je jen 5x3m, Takových chat a jiného bydlení zadarmo je tolik, že neberu za nic vyjímečného moji unibuňku. Rozdíl je jen, že to nabízím. Ostatní jsou opatrní, aby nemuseli ztrácet čas, ale pokud poznaji pohodového člověka, tak mu ten prostor nabídnou.
Fakt nepíšu, že člověk na konci skončí tím, že bude žít v dodávce nebo chatě 2x2m. Ale i to se stává, když člověk si uvědomí, že chce žít venku a né zavřený celé dny v králíkárně. Jen přespávat a schovat se přes špatným počasí.
Chedrbí beru prostor, který mi na začátku chyběl. Místo, kde si můžu vyzkoušet život a i třeba postavit chatičku, která bude rozebíratelná, abych ji mohl postavit na jiném pozemku. Zjístit jestli mi stačí jen k životu 1000Kč měsíčně + zdravotní nebo to nejde. A jde to.
To, že se dá postavit chatička za 1000Kč/m2 a mít vybavenou chatičku vyjde na cca 5000Kč neni novinka. Ale to, že se dá sehnat pozemku k pronájmu zadarmo je pro mnoho novinka, protože se o tom moc nemluví. Když sí sám člověk koupí pozemek, tak zjísti, že je tam sám a dokonce v okolí nejsou lidi, kteří by měli společné cíle. Tyhle lidi, kteří si uvědomili, že je to nuda, tak Vám pronajmou pozemek. A pokud si časem dáte dokupy s pár lidmi, tak si koupíte vlastní pozemek.
Beru, že největší problém je mít příjem. Hned si seženete pronájem někde na louce, ale bez přijmu, i když třeba máte našetřeno do konce života Vás bude níčit, protože nebude mít pozitivní pocit, že se dokáže uživit. Podle mého pocitu je to největší problém, že lidi se nestěhují do chatek atd.
Já doufám, že to některým lidem pomůže splnit svůj sen o něco dříve.
Postup je stejný. Když člověk začne o tom uvažovat, že se nastěhuje, tak s ním kecám hodiny a hodiny a uvědomí si, že nevyužil svůj okruh přátel a příbuzných a pak přátel jeho přátel. Tak zjistí, že má možnost se nastěhovat do kolonie nebo chatičky. A to v jeho bydliště, tak nemusí opouštět svoje přátelé a příbuzné a má tam i práci. Když se mu to nepodaří, tak zkusit KPZ neboli komunitní zahrady. Já beru unibunku jako mezikrok, ale občas člověk sežene si tak rychle bydlení, že ani nestačil si to tady vyzkoušet a vychytat problémy.
