Jsem těžkej materialista. Věci mi dávaji klid. Jedna věc je domov. Netuším, kde se ve mně to bere. Buď, když jsem četl rady lidi nebo to mám v sobě? Fakt netuším, ale jsem fakt a to naprosto fakt citově spojený mít domov. Místo, které je moje a mám jistotu si tam žít do konce života v klidu. Berte, že jsem sám se svými myšlenkami, tak pokud člověk stále přemýšlí o jedné myšlence, tak se to stane až fanatik. Vím, že lidi berou domov, tam kde jsou. Neni důležité místo. Ale pro mně je to důležité. A pomalu dávám dohromady lidi, kteří taky si myslí, že vlastnik kousek půdy a mít tam domek je důležité pro klidný život.
Vím, že je to smutné, ale když vidim svého plecháče, tak mám radost. Můžu bydlet v domě, ale já rád bydlím v hliníkové krabici. V malém prostoru, kde mám klid a moje pohodlí. Když jsem bydlel v zahrádkářské kolonii, tak jsem miloval chatičku 2x2m. A to jsem mohl bydlet v bytě u příbuzných a kámošů zadarmo. Tak jsem fakt magóór. Mám prostě radost být svým pánem, i když je to . Podle jednoho sociálního pracovníka je to jev u některých bezdomovců, že taky bydlí sami než, aby šli do noclehárny. Radši riskují umrznutí, aby byli svými pány než přijít o svůj prostor. Netuším jestli je to psychická porucha, ale myslím, že jo. Upnul jsem se, že chci mít svůj prostor a riskuji umrznutí(neriskuji), ale pro ostatní je to nelogické. Proto, i když mám pozemek, kde bydlím, tak stejně mám v záloze jiný pozemky, kde se v nouzi přestěhuji, protože mi to dá pocit, že jsem v bezpečí a nehrozí mi spát pod mostem a přijít o svůj prostor. Další zvlášnost je, že nechci vlastnit pozemek, ale jen tam žít.
Ten pocit, kdy Vás nájem stojí 100Kč ročně. Když nakupujete a utratíte 700Kč, tak si vzpomeňte, že jste utratili nájem pro sahawa na 7 let.
Když čtu, že někdo přišel o bydlení nebo vidim vysoký nájem, tak se pousměji. Zas netuším jestli jsem hajzlík a směju se škodolibě nebo radostí, že tohle nemusím řešit a mám svého plecháče. Já bych řekl radost, protože fakt mám radost.
Lidé, kteří maji podobnou psychickou poruchu jako já nemyslí moc logicky. Chtěji stabilitu a mít prostor, kde je jistota. Je to dost velký stres, když nevíte, kde budete spát příští týden a jste v pasti. Třeba musíte pracovat v práci, kde Vás to níčí, protože prostě máte strach být bezdomovec. Tu práci nenavídíte a jste pořád neštastný. Ale nemáte cestu ven. Jsou v kruhu ze kterého to nejde.
A teď přichází kontokorent. Pokud jste měli štestí a něco nezvorali, tak si můžete vzít ho a koupit si domov. Zadělali jste si na velký úrok, ale je Vám to jedno, protože můžete být volný. Máte rok si najít práci, která Vás naplňuje a baví. Pokud se Vám to nepodaří, tak co. Byli jste už před tím přesvěčený, že jdete ke dnu. Tak alespon jste si užili rok klidu.
Klid si koupíte za 20tisic ročně. Zatim jse se nesetkal s nikým, kdo by nedokázal sehnat 20tisic ročně. Stačí mít 10 přátel, které budete každý týden navštěvovat a pomůžete jim vyžehlit prádlo a dostanete 40Kč. Tak máte 20tisic ročně.Tak kruci dělejte si přítele a naučite se žehlit. Pokud neumíte žehlit, tak vám to patří, že budete v exekuci.
Uplně nejlehčí práce je nakupování. Zkoušel jsem ji v Ústí. Každé město i dokonce Pečky(5000lidí) má zahrádkářkou kolonii. A v každé je rozvoz jídla pro důchodce. Pokud tedy si seženete zahrádku na kraji města. A necháte se jako brigádník zaměstnat, tak si seženete klienty, které budete nakupovat atd. Všude je dost blbě placenné práce. Nebýt línej, tak mám i já práci.
Je prvda, že budu muset při textu o radě kontokorent napsat velkými NEKUPUJTE TELEVIZI atd. JEN DOMEK. Mám pocit, že to neni z mého textu jasné, že má ten člověk investovat jen do bydlení, aby snížil svoje náklady.
