Já nízkonákladové lidi nijak neodsuzuji, stejně jako bych si nedovolil soudit bezdomovce či lidi po exekucích, aniž bych je znal a věděl, jak se do svého statutu dostali. Jen jsem chtěl poukázat na to, že nízkonákladový způsob života vedený jedincem je výborný např. pokud by došlo k hlubokému kolapsu ekonomiky, ale není to cesta pro většinu, pokud chceme udržet či rozvijet současné pojetí sociálního státu s "bezplatným" školstvím, zdravotnictvím, dotovat kulturu, budovat a opravovat infrastrukturu.....Na druhou stranu si umím představit komunitu takových lidí třeba umělců, kteří jasto žijí na okraji společnosti a velmi skromě), žijících např. v nějakém prázdném kláštěře, který církev poskytne, protože pro něj nemá adekvátní využití a ta komunita jej bude např. opravovat a svobodně tam tvořit...a zisky z prodejů a vstupného budou využity společně....podobně by mohla prosperovat zemědělská farma sdružující např. vyléčené alkoholiky, bezdomovce....dávala by lidem řád, práci, bydlení a pocit sounáležitosti a smysl života a zisk by se dělil....důležité je, že ty lidi musí společně motivovat společné hluboké přesvědčení nebo víra v něco a jdou do toho dobrovolně a mají i podporu státu....i tomu se to vyplatí, když nechá hospodařit pod vedením znalého zemědělce skupinu lidí...než je jako bezdomovce a alkoholiky honit po nádražích, řešit drobné delikty a platit jejich léčbu.....ale zase by nešlo o většinový způsob života, jen alternativu pro jednotky procent populace.
Naprosto souhlasím. Dnešní stát má hodně vysoké výdaje. A aby mohl mít dnešní stát vysoké výdaje, tak musí lidé zaplatit hodně na daních. A aby mohli lidé zaplatit hodně na daních, tak musí hodně vydělávat. A aby lidé hodně vydělávali, tak musí žít nákladným způsobem života.
Pokud by všichni lidé žili skromně, tedy platili jen minimum daní, protože by jen minimálně vydělávali, tak by i stát musel žít skromně, tedy brutálně omezit své výdaje.
Ale jestliže by se dokázali brutálně uskromnit lidé, proč by se nemohl brutálně uskromnit stát?
Je to na zamyšlení, je to o filosofii, je to o tom, jaký stát kdo chce mít.
Většině lidí nebude úsporný stát sympatický, jenže většině lidí není sympatický ani nízkonákladový způsob života.
Nechci vyvolávat emoce, ale musím položit otázku
opravdu musíme mít bezplatné a masivní školství? Opravdu musí děti chodit do školy? Opravdu musíme mít masivní zdravotnictví (které lidem nemoci spíše vyrábí, než aby je léšili) ? Opravdu musíme dotovat kulturu? Opravdu musíme dotovat církev?
Omlouvám se za provokativnost těchto otázek.
Když si vezmu to školství:
1. byla doba, kdy většina lidí do školy nechodila, a také žili. (teď nejspíš uslyším kecy, že chci, aby byly děti hloupé, ale chci jen připomenou, že to fungovalo a lidé žili)
2. Je nutné, aby školy měli doučasný rozsah nebo se ten rozsah stále ještě zvyšoval? (jak víme, osmiletí základní škola se prodloužila na devítiletou, většina lidí končila vzdělání učnákem a dnes vysokou školou)
Představte si, že se každá druhá vyučovací hodina ve škole vyškrtne.
Zboří se svět, když budou děti mít jen polovinu hodin dějepisu? Jen polovinu hodin literatury? Zboří se svět, když nebudou mít hudební výchovu nebo tělocvik? Tělocvik by měl být povinný snad jen pro obézní děti, avšak dítě, které si samo udržuje kondici, není nutné nutit do tělocviku.
3. Opravdu se musí všichni vzdělávat ve škole? Existuje také domácí vzdělávání.
https://www.svobodauceni.cz/Z principu není nutné děti do vzdělávání nutit, stačí je naučit číst a psát a poskytnout jim knihy. Pokud budou knihy srozumitelné (mnoho knih bohužel píšou debilové), tak si je děti sami přečtou, aniž by je k tomu kdokoliv nutil, protože děti jsou šíleně moc zvědavé a chtějí všechno vědět.
Ve škole kladou děti odpor, ale to není odpor vůči vědění, ale odpor vůči autoritě.
Bezdomovce a alkoholiky(jakožto dlouhodobě nemocné) by měl správný stát podržet a dotovat, třeba dát peníz na opravdu opuštěného kláštera a pozemky, na kterých by si sami pěstovali. To by stát udělat MĚL. Ale co stát dělá v praxi? V praxi stát na bezdomovce zcela sere a na alkoholici také sere. Alkoholiky zavře na nějakou dobu do léčebny (blázinec) ale po propuštění je alkoholik tam kde byl -- nemá byt, nemá práci, nikdo jej nechce, nemá půdu, nemá žádné vyhlídky, a stát to vůbec nezajímá.
Tak jako je státu u prdele kolik peněz lidé prohrají v automatech (třebaže si mohou sami za to, že si tím zničí život). V tomto kontextu je hodně úsměvné, když se stát snaží dotovat kulturu.
