1. Pseudokomunita
Mnoho lidí sní o tom, že budou mít vlastnoručně vypěstované, nebo aspoň zdravé jídlo, a tak rozvíjejí své představy o komunitě ve stylu rodové osady. Problém je, že sní o ideálním řešení a cokoliv o trochu míň jim není dost dobré. Nejsou schopni, nebo spíš nechtějí se přizpůsobit aktuální situaci a snažit se hledat postupná řešení, vedoucí až k vysněné rodové osadě. Moje komunita není rodová komunita a asi to není ani klasická komunita, tak ji pro účely tohoto článku budu raději nazývat pseudokomunita, abychom se vyhnuli debatě, zda to komunita je či není. Moje pseudokomunita je založená na spolupráci lidí, kteří chtějí mít levné, zdravé jídlo. Využívá všechny legální prostředky dosažení tohoto cíle. Díky zmíněné spolupráci odpadají nákladné položky a šetří se čas. A myslím, že spolupráce funguje tak trochu i jako vzájemné hecování, aby lidi byli přirozeně aktivnější. Naše pseudokomunita není ohraničena osadou, je celorepubliková. Co ji spojuje je touha po levném a zdravém jídle.
2. Pěstování jídla je velmi snadné.
Tvrdit, že pěstování jídla je velmi snadné je fakt přehnané. Na takové tvrzení je potřeba mít důkazy a studie jinak je to při nejmenším zavádějící. V pseudokomunitě je to tak, že si člověk pěstuje to, co mu jde nejlépe, s minimem času. Svoje přebytky prodá a koupí od jiného člena pseudokomunity jiné potraviny. Možná je samozřejmě i výměna. V typické komunitě se jeden člověk snaží vypěstovat 20-50 druhů zeleniny a zkouší pěstovat třeba i obilí bez traktoru. Proč se tedy nezaměřit jen na to, co jde nejlépe?
3. Zpracování potravin
Nejsem ten pravý, abych mluvil o zpracování potravin. Jím jen vařené zrní a chodím si na zahradu sbírat plevel. Nejvíc se věnuju zavařování zeleniny, kterou pak v zimě dávám do hrnce se zrním. Ale vím jak to dělají ostatní. Zavařují, suší, nakládají do soli, kvasí, uskladňují do sklepa a prodávají. Nejen já, ale snad každý si všimnul, že lidi pěstují jen tolik, aby toho nemuseli tolik zpracovávat. Zpracování potravin je nudná a časově náročná činnost. Lidem se zdá zbytečné to dělat, když můžou jednoduše jít do obchodu a koupit si to. Bohužel už si neuvědomují, že si v tom obchodě musí připlatit, aby si mohli dopřát zeleninu v zimě.
Třeba černá ředkev. Vezmete pozemek a očistíte ho jak se Vám líbí. Pak jen tak zasadíte semínka černé ředkve. A necháte to růst. Výnos je cca 0,5kg/m2. Tak získáte bulvy na jídlo i na prodej. V zimě sklízíte listy z bulv, které jste nesklidili. Některé půjdou do květů, tak získáte osivo na příští sezónu i semínka na klíčení.
4.Klíčení a výhonky
Ani v této oblasti nejsem ideální vzor, protože mám v místnosti v zimě jen 4 stupně. Takže neklíčím. Ale hodně mých známých ano, takže opět mohu předávat moudra. Tak třeba pěstitel, který pěstuje ředkev i na semínka pro další výsadbu, bude úzkostlivě sledovat správnost postupů a dobu setí, aby mu rostliny nešli do květu dřív, než vytvoří bulvy. Z takových semínek potom obvykle vzcházejí rostliny jdoucí rovnou do květu, takže se jich pěstitelé zbavují. Ale taková semínka se dají výborně použít na pěstování klíčků a výhonků pro doplnění stravy. V takovém případě je jedno, jestli by později rostlinky utvořily bulvy nebo ne. Takový pěstitel potom nevyhazuje ředkve či saláty, které šly předčasně do květu, ale nasbírá si z nich semínka a ty zasadí. Protože ví, že i malé rostlinky se dají jíst. A nebo si zkuste představit, že máte kus pozemku, který není moc úrodný. Vysadíte tam třeba červenou řepu, sklidíte pěkné bulvy (tolik, kolik potřebujete) a ostatní tam necháte. Příští rok půjdou do květu a vy z nich po dozrání získáte semínka ze kterých vyrostou jen listy. A ty listy můžete jíst jen tak syrové, nebo je nakládat jako jakoukoliv jinou kvašenou zeleninu.
Seminka jsou drahá, ale každý si je může sám vypěstovat. Rostliny na semínka není třeba tolik zalévat, není třeba záhony odplevelovat či se jinak starat. Stačí jen kousek pozemku a můžete set a sázet. Jediné, co opravdu vadí, jsou bodláky, jejichž semena se šíří větrem. Ostatní plevel nevadí. Jako další problém se může jevit sběr a oddělování semínek ze stonků. Není třeba se tomu přehnaně věnovat. Stačí dát do truhlíků zeminu, navrch položit stonky se semínky a ty zasypat, třeba pískem. A už je to zasazené.
5. Všechno se počítá
Dodržováním podobných postupů brzy zjistíte, že máte tolik jídla, že ani nevíte co s ním. A začnete s ním plýtvat. Možná se tomu nevěříte, tak uvedu malý příklad s dýní. Vypěstujete si dýně, několik jich uskladníte, možná něco usušíte a zbytek zavaříte. Semínka můžete jíst jako pražené. Vytvoříte si zásobu dýní, že byste je mohli jíst v jednom kuse 25 dní. Samozřejmě se nebudete nepřetržitě živit jenom dýněmi, budete je spotřebovávat průběžně po celý rok. Ale ušetříte kupované jídlo na 25 dní. Zjístíte také, že nemusíte kupovat listovou zeleninu, protože si ji dokážete během celého roku vypěstovat v truhlíku za oknem. A to už máte na 40 dní jídlo. Nakoupíte si žito za 8 Kč/kg, které není stříkané a budete si z něj péct chleba. Tak máte jídlo na 100 dní. Nakonec si uděláte zásoby a zjistíte, že máte jídlo celkem na 900 dní. První rok budete plýtvat neboli hodně toho skončí nejspíš na kompostu nebo jako krmivo pro slepice. Poučíte se toho a další roky už plýtvání omezíte.
6. Přeprogramovat se
Nejtěžší je přeprogramovat své myšlení. Beru to jako nejobtížnější v životě. Někomu to trvá celé roky. Pamatuji si, že v roce 2008 jsem začal objevovat výhody zdravých a levných potravin a setkal jsem se s množstvím lidí, kteří chodili na přednášky a četli o této problematice. A teď je rok 2019 a tito lidé jsou stále na začátku. Nedokázali se změnit, i když získali všechny informace a dokonce ty informace sdílí a mluví o nich. Změnit se je velký problém a jde to dost pomalu.
Závěr
Snažil jsem tímto nastínit moje myšlení a přesvědčení, proč je snadné mít zdravé, levné potraviny a proč jejich pěstování není těžké. Úmyslně jsem se nerozepisoval o tom, že plýtvání potravin je jen velký strašák. To by bylo na další dlouhý text. Strategie snadného pěstování potravin a jejich prodeje lidem, kteří si myslí, že pěstování je těžké, funguje. Za utržené peníze lze pak dokoupit kvalitní potraviny, které není tak snadné vypěstovat. Možná na to brzy přijdou i ostatní, budou to kopírovat a tato strategie přestane fungovat. Možná. To ukáže čas.
