Autor Téma: Řepka jako vysavac živin  (Přečteno 82 krát)

Offline sahaw

  • Minimalista
  • *****
  • Příspěvků: 5394
Řepka jako vysavac živin
« kdy: Březen 13, 2019, 03:54:31 dopoledne »
Pořád mi láme hlavu nenávist proti řepce. Konkrétně, že vysává živiny. Tak zmizí živiny? Ona je vypaří? Existují fyzikální zákony, tak živiny nezmizí. Jen řepka vytvoří biomasu a semena. Nepřipadá mi rozdíl, když se pěstuje pšenice nebo řepka. Všechno vyčerpává živiny a proto musíme dodávat zpátky živiny. Bavím se jen o živinách, protože se používá jako protiargument. To, že se používá umělá hnojiva a to, že jako biopaliva + pesticidy je už něco dalšího.

V tohle videu se to řeší.
https://video.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t42.9040-2/31874785_238417530041787_1811991980004081664_n.mp4?_nc_cat=106&efg=eyJ2ZW5jb2RlX3RhZyI6InN2ZV9zZCJ9&_nc_ht=video.fprg1-1.fna&oh=17626c4833a3e14050b4f58f015f4f24&oe=5C86AE34


Offline sedlák

  • Včelaři sobě
  • *
  • Příspěvků: 1064
Re: Řepka jako vysavac živin
« Odpověď #1 kdy: Březen 13, 2019, 07:47:28 dopoledne »
Video mi nejde spustit, takže obecně:
Řepka potřebuje spoustu živin. Je snad jedinou plodinou, o které se říká, že nejde "předusíkovat". Kromě základních živin NPK je citlivá hlavně na nedostatek bóru a síry.
Ale: Se semenem se odveze z pole jen menší část živin, asi 20%. (Neberte mě za slovo, přesné číslo bych musel dohledat). Zbytek se vrací do půdy ve formě posklizňových zbytků. Proto je to výborná předplodina, hlavně pro pšenici, která má tím pádem v půdě vše, co potřebuje. Je také obrovskou chybou, pokud někdo řepkovou slámu nezaorá, ale třeba odveze do bioplynky, nebo prodá do spalovny. Živiny jsou nenávratně pryč. Trochu lepší varianta je využít ji ke stlaní pro dobytek, živiny se časem do půdy vrátí. Moc se to ale nepoužívá, ke stlaní se nehodí, to už by musela být hodně velká nouze o stelivo.
Takže řepka je výborná předplodina a výborný přerušovač do osevního sledu. Problém je v dotacích na biopaliva. Ty zvedly její cenu, takže je ekonomicky nejzajímavější plodinou. To vede k masivnímu pěstování i tam, kde by být neměla, tedy v nížinách. Ve škole nás učili, že její zastoupení by mělo být 12%, tedy každý osmý rok. Dnes se běžně dává každý třetí rok. Živiny se dodají formou hnojiv, problémem je ale obrovský tlak škůdců a dalších patogenů, k jejichž potlačení je třeba mnohem více chemie.
Takže: Řepku ano, ale ne na celém katastru a ne každý třetí rok.