Zatim bez korektury:
Po napsaní
Rady a nápady dobrovolně skromných lidí se mi dostalo následující reakce:
No máš tam několik lží a nepravd a taky spojuješ nespojitelné a online svět příliš zjednodušuješ.
Může být. Pravda a nepravda (raději než "lež", která předpokládá úmyslné klamání) mnohdy závisí i na úhlu pohledu. Devítka se z opačné strany bude jevit jako šestka. Tedy co může být pro jednoho pravda, může se druhému jevit jako nepravda. Každý vycházíme z jiných informací, z jiného přesvědčení... bojovat nemá smysl. Jediné, co mohu udělat, je pokusit se vysvětlit svůj postoj, svá tvrzení a nechat na ostatních, aby si udělali názor.
"Propagátoři minimalismu na to mají odpověď - doporučují tyto naspořené peníze investovat do cestování a zábavy."Co vím, tak o tomhle v ČR mluví jen jeden člověk a obecně o tom minimalisti nemluví. V ČR se mluví o quality over quantity.
Ano, uznávám, zde by bylo férovější napsat "někteří propagátoři minimalismu". Ve verzi 2.0 to určitě doplním. Není to ani nepravda, ani lež - propagátoři (byť pouze někteří) výše zmíněné skutečně doporučují. Nicméně uznávám, že bez přívlastku "někteří" to může být zavádějící tvrzení. Podobně zavádějící, jako tvrzení, že "o tom mluví pouze jeden člověk".
Minimalismus se vařením a pěstováním příliš nezabývá. Jsou to činnosti, které zabírají hodně času a nezbývá potom na zábavu. - Tohle je manipulativní a lživé.
Jsou lidé, kteří se zabývají minimalistickou stravou, v čr i v zahraničí. To, že o tom nemluví většina propagátorů je jednoduchá, neberou to jako podstatnou součást toho, co by měli komunikovat. O vaření v ČR mluví tisíce lidí... Osobně můžu říct, že moje vaření vůči navštěvování restaurací je tak 80:20. Když jsem každý den chodil do kanclu, tak to bylo tak 50:50, a 30 % z těch obědu v restauracích bylo s kolegy a kvůli tomu, že se šlo hromadně a u toho se trávil společný čas a debatovalo se.
Lidé obvykle mlví o to, co je zajímá a čím se zabývají. Zejména ve svém oboru. A pokud se např. propagátor minimalismu vyhýbá tématům, jako je příprava pokrmů, či pěstování, ale více se věnuje třídění věcí, tak je jasné, co je pro něj důležité a čemu věnuje své úsilí. Osobně považuji pěstování a domácí vaření za důležité pro ekologii a domnívám se, že je škoda, když se tomu lidé vyhýbají. A o tom byla ta příručka.
4 dny práce v týdnu - znám i neminimalisty, kteřím stačí méně. 3/4 roku práce a zima někde jinde - to je odvozeno spíše od oboru, než od nějakého spření či hromadění krabic. Svatební fotografové to tak dělají velmi běžně, protože prostě přes zimu nejsou téměř žádné zakázky, zatímco přes léto se nezastaví.
To jsou dva naprosto rozdílné případy. Ano, jsou profese, kdy dotyčný pracuje od rána do noci, jak bylo trefně napsáno "nezastaví se" a pak si vybere delší volno v jednom kuse. Ale ve skutečnosti jeho průměrná pracovní doba bude odpovídat klasickému 40 hodinovému pracovnímu týdnu po celý rok a možná i víc. Minimalista po celý rok (nebo část roku) pracuje méně, třeba jen 32 hodin týdně, a přesto může na čtvrt roku přestat pracovat úplně.
A tady se rozporuješ, na jednu stranu kritizuješ minimalisty za to, že radí investovat peníze do cestování a pak sám posílaš lidi na 1/4 roku do Španělska.
Přestěhovat se na čtvrt roku do jiné lokality nepovažuji za cestování. Je to něco jako letní byt. Když odjedete na prázdniny na chatu, tak taky nikomu nebudete vyprávět, že jste strávili dovolenou "cestováním".
Celá premisa s plnými krabicemi je nesmyslná a v některých ohledech lživá. Pokud má člověk kolem sebe příliš věcí, zvedá mu to hladinu stresu, obzvláště pak, pokud nevypadají uklizeně (což papírové krabice ten pocit moc nedávájí), což vede k zhoršování zdravotního stavu pokud to tak je dlouhodobě.
Lidé jsou nastaveni různě. Souvisí to s jejich výchovou, minulostí, současnými možnostmi. Někomu je nejlíp, když má téměř holé stěny, jiného by holé stěny stresovaly, tak si na ně navěsí spousty poliček se spoustou maličkatých drobností a je taky šťastný. Hladinu stresunezvyšuje hodně věcí, ale nepořádek. Papírové krabice se dají velmi dobře uspořádat a uklidit. Určitě je lepší mít přebytečné věci, o kterých si myslíme, že se budou hodit, uklizené v krabicích, než aby na nás každý den vypadávaly z přeplněných skříní. Propagátoři minimalismu by poradili tyto věci vyhodit, ale to může ve finále způsobit lidem daleko větší stres. Mnoho lidí má stále zakódovanou potřebu držet si různé zásoby a pokud je nemají, tak je to stresuje. Prostě s tím stresem z mnoha či málo věcí to nebude tak jednoduché a určitě je v dnešní době dost mnohem horších faktorů, které vyvolávají stres.
Pak je tam zámněna minimalistů a dobrovolné skromnosti. Odborně je oboje charakterizováno jako to stejné. Pojmy se tak mohou zaměňovat a voluntary simplicity movement předcházel minimalismu.
Můžu se zeptat na zdroj této odborné charakteristiky?
"Propagátoři minimalismu ale rozšířili takový trend, podle kterého představě "správného minimalisty" odpovídá člověk, který žije sám téměř v holobytě s maximálně 30 věcmi. "
Tady si pleteš původce, tohle neudělali propagátoři minimalismu ale novináři, kteří si přečetli jeden nadpis a zcela nepochopili smysl minimalismu. Ať už my, jako češi, tak stejně tak zahraniční propagátoři naopak tuhle premisu negují poměrně dlouhou dobu, a je opravdu zlomek těch, kteří nějak definují přesný počet věcí.
"30 věcí" byla samozřejmě trochu nadsázka. Nicméně ve skutečnosti ani není příliš možné dodržovat principy minimalismu v domácnosti s dětmi. Ano, slyšel jsem o podobné rodině. Žena - matka se hrdě hlásila k minimalismu, vypočítala, čeho všeho se zbavila, kolik kusů povlečení, vařeček atd. si ponechala. A celou tuto hrdou řeč zakončila slovy "a když potřebujeme něco, co nemáme (třeba lyže), tak si to půjčíme od přátel". Z takového minimalismu opravdu nemám dobrý pocit.
