Sahaw:
Žít ekologicky. Možná by bylo výstižnější říkat udržitelně, lépe to vystihuje téma.
Je možné, že situace, na kterou se připravují preppeři nikdy nenastane. Ale udržitelný způsob života nastane zcela jistě. Buď tím, že se k němu lidé mentálně dopracují a přijmou dobrovolně jistá pravidla a omezení. Nebo se k udržitelnosti propracujeme tím, že nás nějak příroda omezí sama. Což bude samozřejmě nepříjemnější a brutální. Bohužel velmi pravděpodobné. Žít trvale a neudržitelně je totiž logický a faktický nesmysl.
K Tvému dotazníku.
Udržitelný (nebo chceš-li ekologický) způsob života předpokládá minimálně to, že po sobě nenecháš prostředí v horším stavu, než jsi je převzal. Dotazník vůbec neřeší, jaké po sobě zanecháváš stopy. Odpady, degradace krajiny, vyčerpávání zdrojů.
Namátkou:
Jestli používám šedou vodu na splachování WC je úplně jedno a je to zcela nevýznamná otázka. Správně by mělo být - kolik vody spotřebuji (tj vytáhnu odněkud z podzemí) a kolik jí znečištěné vypustím. A také čím znečištěné.
Jestli jím doma vařené jídlo z 50, 80, nebo 90% je také celkem fuk. V čem je udržitelnější vaření doma, než chodit třeba do závodky nebo na meníčko?
K topení. Nenapadlo Tě, že snížit potřebu na topení také lepším provedením domu? Tím lze snížit spotřebu paliva pro vytápění klidně na čtvrtinu běžného domu, při pečlivém provedení i na desetinu. To se ti přidáním vrstvy oblečení sotva podaří. Nevím, jakou máš doma teplotu Ty, ale za sebe mohu říci, že pod 17-18°C v obytných místnostech už pociťuji jako nepohodlné. Důležité je, abys neobýval (a nevytápěl) zbytečně velký prostor.
Proč bych měl vlastnit kus pozemku, kde vládne příroda? Jaký to má význam pro udržitelnost? Jak velký by ten kus měl být? Pokud nechám ladem řekněme dva ary příměstské zahrady, tak to asi moc velký význam mít nebude. Pro udržitelný život není vlastnictví jakéhokoliv pozemku podmínkou.
Pěstování vlastního jídla. Tady si také neumím představit, jaký by to mělo mít vliv na udržitelnost. (Já a moje rodina si část jídla samozřejmě pěstujeme). Umění vypěstovat si vlastní jídlo může mít vliv na odolnost ve špatných časech, ale je-li kritérium udržitelnost, pak je jedno, kdo moje jídlo vypěstoval. Důležité je spíš to, aby je vypěstoval odpovědně s ohledem na životní prostředí. Boty si taky nešiješ, látky z nichž jsou ušity Tvoje košile si taky sám netkáš. Možná, že sis svépomocí postavil dům, ale už asi sotva vypálil cihly nebo vápno nebo vyrobil sklo do svých oken. Dělba práce se tomu říká. Soběstačnost skončila současně s dobou kamennou. A to ještě s výhradami.
Tolik stručné poznámky k Tvým otázkám.
Představ si, že někdo vlastní auto, má je 20 let a ročně ujede 5000 km. Jiný za tu dobu spotřebuje 4 auta a ročně ujede 30000 km. Kdo z nich je ekologičtější?
Nebo můžeš pěstovat vlastní potraviny ve významném množství, šetřit vodou, málo topit, ale pak to zabiješ tím, že letíš na trek do Himalájí. Ekologické?
Třídíš plasty? Jak ekologické. Ale co dál? Plasty se nedají recyklovat, nebo jen velmi omezeně. Druhák už není tak dobrý jako panenský materiál a možnosti využití jsou omezené. Downcycling. Pak už zbývá jen spalovna, a otázka, kolik plastových výrobků spotřebujete?
Atd. atd.
Ještě si myslíš, že Tvá anketa jde k jádru problému?