Jeden cíl našeho spolku je pomoc začínajícímu zemědělci(tedy spíš malo pěstiteli). Konkrétně na lidi, kteři nikam nespěchaji, maji stabilní příjem a chtěji v budoucnu se živit zemědělství.
Čemu věříme:
1,Věřime, že některá zelenina/ovoce vydělá čistě 20 Kč/m2.
2,Věříme, že pro uživení rodiny(200tisíc ročně) stačí 2ha(1ha obdělávání a 1ha pronajimá cizím) pole.
3, Věříme, že sehnat 0,1-2ha v ČR je snadné a často se dá pronajmout jen za daň.
4, Věříme, že se dá od místního zemědělce za 3-7tisic nechat upravit 1ha pole na setí.
5, Věříme, že díky spolupráci s místrním zemědělcem nemusí mít malý pěstitel těžkou techniku.
6, Věříme, že bude růst počet lidí, kteří se zajimaji o původ jídla a budou se snažít jíst lokálně.
Věříme hodně večem a snažíme to dát do praxe.
Považujeme za velký problém, že tu je ekologické skupiny vedou osvětu proti plýtvání jídla. Je lidem doporučováno, aby nakupovali na týden nebo dokonce obtýden. Nakupovali přesně. To má za následek snížení plýtvání jídla, ale né tolik, protože zůstavaji prodejcům a pěstitelům přebytky, které neni schopen prodat. Úplně vypadlo propagování jezení sezoních věcí a zpracování. Neupozorňuje, že právě častým nákupování způsobují finanční škody pěstitelům.
Příklad:
Jsem schopen vypěstovat 6kg/m2 rajčat, které prodám za 15Kč/kg a čistý zisk je 10Kč/kg a časová ztráta je cca 1 hodina. Tak teoreticky vydělám 60Kč/h. To platí jen pokud si zákazník přijede ke mně. Zákazník je naučen nakupovat jen na týden nebo obden, tak většinou koupí jen 1kg rajčat. To znamená, že musím pěstovat ještě něco, aby měl ke mně důvod přijet. A většinou to neni ziskové jako ty rajčata. Třeba salát nebo ředkvičky daji vydělat, aby mít je na skladě je dost nákladné a v tu chvíli je to i ztrátové a musím to dotovat ze zisku rajčat.
Pak je tu možnost jet a prodávat přímo zákazníkovi nebo prodejně. Tím se zas sníží o dost příjem a v určité situaci bude muset i mít živnost.
Pěstitele čeká jen převychovat zákazníka a využívat marketing. Zákazník by měl z rajčat udělat kečup,rajský protlak,usušit rajčata a třeba lečo. Tím zákazník odebere třeba i 30kg najednou. Spolupracovat se zákazníky, kteří udělaji třeba kečup a prodaji ho. A ten marketing např., že restauraci se pronajme část pozemku a vy si tam pěstujete a prodávate jim zeleninu, ale restaurace mluví, že má svoji zeleninu ze zahrady a Vás má jako brigádníka.
Příklad:
Zatim jen teorie. Dejme tomu, že někdo si doma nákládá zelí do zeláku. Má zkušenosti a napadne ho, že by s tím mohl podnikat. U nás si může na zkoušku pronajmout zadarmo třeba 20m2(uprava a osázení potrvá maximálně 12h) zahonku, kde zkusí vypěstovat zelí. Může i větší plochu třeba i 2000m2 a více, ale pokud nemá ještě zákazníky, tak si jen zkomplikuje život. Zjístil jsem, že můj výnos byl 2kg/m2 a strávil jsem 1h/m2. A pokud by se prodávalo za 15Kč/kg, tak bych získal jen 20Kč/h. Počítám, že po odstranění stonku a vrchních listů bude pro 30l zelák potřeba asi 40kg zelí. Pokud člověk žije ve větším městě, tak prodat pár hlávek zelí půjde. Možná přirozeně prodá 300kg kvašeného zelí. Je tu i jiná cesta. Přimět zákazníka, aby si koupil zelák a udělal si ze 40kg hlávek kvašené zelí. Vydělá si tak 400 Kč. Poradímu a umožní uskladit zelák u něj. Pokud zákazník nemá čas, tak za poplatek mu kvašené zelí do jeho zeláku udělá. Argument, že by musel mít 500 zeláku chápu, aby se uživil, ale počítá se, že bude pěstovat i něco jiného.
Jeden způsob převýchovy zákazníka je, že může mít kousek zahrady(100m2), kde bude mít volnost a bude moc si zasadit něco nebo jen sklízet ovoce. Dokonce nemusí nikdy vročit na ten pozemek. Jen dá instrukce nebo pošle po jiném členovi sazenice. Člověk je pak nucen zpracovat tu zeleninu nebo ji prodat, protože mu je škoda ji vyhodit. Chování toho zákazníky díky kousku půdy se mění. Další výhoda, že někteří zákaznící berou jako slevu na prodávané zelenině. Když si sklidí na těch 100m2 třeba 10kg rybízu, tak to berou, že ušetřili 400 Kč a pak to vnímaji, že náklady na zelí je 5 Kč místo 15Kč. Pěstitel díky stálemu zákazníku vydělává 3-20tisíc ročně a tak ho živí jen hrska lidí.
Chtěl bych upozornit, že se zaměřujeme jen na konkrétní skupinu lidí, kteří přemýšleji jinak. Lidi, kteří jen většinou sní, že by se zemědělství živili a nemaji peníze. Většinou jen sní, protože když to zkusí, tak to vzávaji. Nechtěji se zadlužit a nebo maji jiné důvody. Jeden člen tomu říká, že jim dáme hřistě, aby se na něm vyřádili.
