užitečné dřeviny.

[Saladin]

Votroubku, prdíme na Sýrii i Krym, z toho válka nebude.

Potřebuju místo nekonečného dohadování se na téma okupace/ochrana civilního obyvatelstva/bratrská pomoc poradit s hektarovou plantáží tvrdého dřeva, tak, aby za 15 let, až doslouží uhelné elektrárny a Dukovany, měly moje děti palivo do dřevoplynového motoru..

http://preppers.cz/forum/index.php/topic,12335.msg187074.html#msg187074

Zatím tam chci dát akáty a švestky a nechci za to utratit majlant. Akáty se množí odkopky, máme je kde odkopávat, i nějaké zajímavé švestky rostou v krajině, jak se to množí?

EDIT - pak to přesunu kam to patří, musel jsem si jen uzurpovat vaši pozornost. Jsem taky hnusný okupant

[Saladin]

Sahawův požadavek je jednoznačný - chce, aby stromy nesly ještě nějaký další užitek. Akáty stíní včelnici a dávají nektar.. Ze švestek je slivovice a povidla. Takže švestky a akáty by měly převažovat

Kdo poradí s množením těchto dvou dřevin?

[votroubek]

K výsatbě se hodí každá dřevina, máme li dostatek pozemků. Pokud chceme ze dřevin nějaký užitek, potom musíme vědět, co chceme a kde to chceme, tedy stanoviště.
Moje osobní zkušenost velí brát v potaz  dvě skupiny. Jedlé a nejedlé dřeviny.
Užitek...Nejužitečnější je bříza, lípa, jasan, akát, dub, olše.habr, líska....
Využití...Bříza je fajn na dříví, březovou vodu a z ní cukr, z kůry si uděláme prima dehet, listí se dá zpeněžit a je to dobrá léčivka, z březového proutí se vyrábějí koštata, halouzky se užívaly k jemnému dílu košíkářskému, Z větviček se vyráběly klece pro ptáčky, krmítka, a fůra dalšího. Výhody....roste dobře všude, poměrně rychle, má nádherné dřevo, použitelné jen v interiérech, ve vlhku dřevo práchniví.
Lípa...
Roste dobře rychle, má skvělé květ pro lidi i včely, má skvělé dřevo pro řezbáře i truhláře, dříve se vše pro včely tvořilo z lipového dříví, na soustružení nejlepší, na výrobu dřeváků, v holandsku jsem viděl rodinnou plantáž přímo na dřeváky.Na otop však průměr, nebo podprůměr.
Jasan je ideální na vše možné, na kopicování, anobrž obmýtí, dá se z letorostů dělat hrubé dílo košíkářské, ploty pletené, vrše, je to dřevo ke koním a z jasanového jádra se dodnes vyrábějí vrtule k letadlům, perfektně a  spolehlivě obráží.Je z něj dobré lýko, pevné dřevo.
O dubu zde nebudu psát, to je můj strom a bylo by to nadlouho, takže bych zbytek shrnul tak, že nejlépe je mít vše, to je jisté, a pro jistotu hodně. Jen pokud to chce člověk pšstovat pro radost, jsou dobré solitéry, pokud pro užitek, potom jako zapojený porost.Třebas zapojený habr se vytáhne nahoru za světlem a když mu po čase prořízkou uděláme plac, zesílí a materiál z probírky bude velmi užitečný. V korei to dělají a z těch dlouhých kmínků upletou domek.Sice to je na delší lokte, ale účel světí prostředky.

[MDobromila]

Votroubku, píšeš mi z duše..většinu těchto dřevin máme na zahradě nebo hned " za plotem".
Pro včely, pro zdraví i palivo ( nahoře na zahradě máme 2 obrovské pajasany(tedy myslím, že to jsou ony) jako zásobárnu na horší časy. Jinak břízy, jívy, spostu lísek, javor..a hkavně vysázené ovocné stromy a jedlé keře.

[votroubek]

a v tom je vlastně ta síla, že se tomu sice říká biodiverzita, ve skutečnosti se jedná o druhovou pestrost, která je zárukou zdravého okolí....Ne vždy chápeme, že matka příroda potřebuje i trochu nepořádku, křoviska, bezy, lísky, ba i rákos, křídlatk či bolševník v rozličné kakofonii.Jívu nikdo nemá rád, já ji mám rád velice a tak mi v sadu, kde jsem ji chtěl sázet vznikla náletová enkláva, a moje přání bylo shůry vyslyšeno.Ale rozhodně vím, že myslet jen na sebe je sobecké, a když myslíte i na matku přírodu, je to mnohem veselejší.
Na druhou stranu, netřeba se do ničeho nutiit, když se nám nechce, příroda si na ladem ponechaném pozemku sama poradí a věřte, že to umí báječně.Omylem jsem koiupil ladem ponechaný kus pozemku, pětatřicet let přirozenou sukcesí vznikl prazvláštní les.....

[Saladin]

Roste dlouho a není dostatečně tvrdý na výrobu dřevoplynu. Potřebuji palivo na dobu za 15 let ode dneška. Tvrdé dřevo.

[SoňaR]

Saladine, co takhle habr obecný?

[votroubek]

Nemusí to být ani dub, ani buk, ale bříza funguje dostatečně dobře, dobře se štípe v surovém stavu a po vyschnutí je dostatečně tvrdeá i na podlahy.Vůbec bych se nežynýroval zasázet břízu na dřevoplyn, a klidně střídat s jasanem, a pokud někdo spotřebuje o procento nebo dvě více, nic se nestane. V březové kůře je sice o procento více dehtu, než v bukové kůře, ten však roste šestkrát pomaleji.Záleží, kolik kdo má volné plochy a kolik času.Rusáci jedou dřevoplyn výhradně v berjoze a ničemu se nediví.Ale  jasan je taky vnikající a roste jen o kouštíček pomaleji, než bříza a snese kopicování, takže když se uřízne, vyrazí nový prýgl s astronomickou rychlostí, maje kořen svého předchůdce.A tehdy to už nejde zastavit a za tři pět let se může kácet. Buk nebo habr dává jistě lepší dříví, ale jen pro mladé, tak sedmnáctileté, jináč prijde smrt dříve než dříví.....

[SoňaR]

Bříza je polotvrdé dřevo. Její nevýhodou je, že je relativně krátkověká, často napadaná ještě jako živý strom různými houbami, jako "sklizené" dřevo nesmí být skladováno venku, jinak je také velmi rychle znehodnocováno houbami nebo škůdci. V přírodě má pozici "pionýrského" stromu. Tedy když např někde vyhoří les, tak bříza je jedna z prvních dřevin, které se tam uchytí. Pro svoji krátkověkost je pak rychle vytlačena jiným porostem. Taky špatně snáší stín.

Habr obecný se používá i na živé ploty, výborně snáší seřezávání. Je to asi nejtvrdší dřevo, které se u nás zpracovává. Roční přírůstky má okolo 30-50 cm, bříza 30-40 cm.

Jo a jsou to příbuzní 

[šotek]

Když už je tu řeč o dřevoplynu, uvažujete tedy dřevo tvrdé že je lepší než zmíněný smrk co do množství plynu z něj získaného? Máte nějaké tabulky nebo z čeho vycházíte?
Saladine, už vyrábíš ze slámy biouhel? Máš zkušenost jak efektivně případně drtit dřevěné uhlí na požadovanou frakci? To drcení mi zatím dělá problémy.

[SoňaR]

Já teda o výrobě bioplynu neuvažuju, ale smrku se na topení celkově vyhýbám, protože obsahuje hodně pryskyřic a zanáší tak rychleji komín, hoří moc rychle a uhlíky praskají.

[MaunaKea]

Pokud už potřebuji drtit dřevenné uhlí - no řekněme že třeba oharky z ohniště do kompostu, používám obyčejná válcový frézovací pomaloběžný zahradní drtič a výsledkem je "granulát" s vělkým množstvím prachového podílu o zrnitosti okolo 0,5-10 mm. Pokud by byla potřeba jemnéjší frakce vzal bych v domácích podmínkách toto jako základ a nakrmil bych tím míchačku, přihodil pár valounků a na půhhodinku bych pustil rámus...třeba by to byla cesta. Ten drtič mám vyzkoušený, ta míchačka je jen neověřený nápad...účinnost vzhledem k otáčkám nebude velká, ale když se tomu dá delší čas, mohlo by to stačit.

[Dag Björndal]

Tak už vidím, ako Saladín v sedemdesátke kála buka do drevoplynu, a natož až zistuje, že mal radšej zasadiť smrek, ako mu Dag kedysi vravel, a pekne zbierať bezpráce šišky. A z jehličí si robiť výborný čaj a sirup proti kašli.

A keby nasadil miesto buka duba, mohol si aspon z dubovej kôry robiť odvar na hemeroidy... 

A kto chce kúriť mäkkým drevom, tak by mal uvažovať o drevosplynovacom kotli. Ja môžem kúriť čímkolvek. Komín mám po troch rokoch ako nový... ale je tam viac vecí, ktoré treba dodržať.

[MaunaKea]

Já teda o výrobě bioplynu neuvažuju, ale smrku se na topení celkově vyhýbám, protože obsahuje hodně pryskyřic a zanáší tak rychleji komín, hoří moc rychle a uhlíky praskají.

Borovice je v tomto ohledu ještě horší, je více smolnatá. Na palivové dřevo beru břízu na zátop a pak směs měkkého topolu (dobře se štípe má rovná léta a dělaly se z něj i šindele) a habru s bukem a dubem....většinou získám při prořezávce náletů, občas při odklízení paseky po větrných kalamitách....

[votroubek]

no, srovnávat přírustky habru a břízy je stejné, jako srovnávat lenocha s vorkoholikem.Ty centimetry uvedené mají někde chybu.Smrk je samozřejmě výborné dříví, obsahuje pryskyřice, ty však při vsoké teplotě hoří více než dobře. Byl obzvláště ceněny smolnaté části, jako pařezy, stejně bor neb modřín.Dík dlouhému plamenu dobře topil a byl vhodné na svícení ...Destilace v dřevoplynovém generátoru žádá nesmolná dřeva, neb se při nízké teplotě s dehtem bojuje jako o život.
 já mít víc pozemků, zasázím si hektar modřínu.protože vše ostatní už mám, ale sázet nepřestanu nikdy.Sázej stromky pro potomky, navíc každý stromek vám odhadce při prodeji ohodnotí.Takže, každý musí vědět, nač ten stromek bude potřebovat, kolik má výměry a jak dlouho bude čekat.

[šotek]

Pokud už potřebuji drtit dřevenné uhlí - no řekněme že třeba oharky z ohniště do kompostu, používám obyčejná válcový frézovací pomaloběžný zahradní drtič a výsledkem je "granulát" s vělkým množstvím prachového podílu o zrnitosti okolo 0,5-10 mm. Pokud by byla potřeba jemnéjší frakce vzal bych v domácích podmínkách toto jako základ a nakrmil bych tím míchačku, přihodil pár valounků a na půhhodinku bych pustil rámus...třeba by to byla cesta. Ten drtič mám vyzkoušený, ta míchačka je jen neověřený nápad...účinnost vzhledem k otáčkám nebude velká, ale když se tomu dá delší čas, mohlo by to stačit.

Dobrý nápad. Diky. Pomalobezny drtič sic nemam ale půjčit by mohl jít. Drobit objemy kolem 200l a vic je jen rozslapanim celkem umorny + prositovat Snad se tim v drtiči nezničí gufera.

[CyPro]

Připomínku smrku jako užitečné dřeviny jsem smazal. Z úvodního příspěvku není implicitně jasné, že o konstrukčních a technických vlastnostech dřevin toto vlákno nebude.

[SoňaR]

Pro přehlednost jsem sem přesunula Saladinův příspěvek ze Sýrie, ze kterého část tohoto vlákna vychází... a který jsme zatím jaksi opomněli přesunout  ... ačkoliv se to vlákno samozřejmě nemusí týkat jen dřevin pro výrobu dřevoplynu, ale tak nějak to k tomu sklouzlo...

[SoňaR]

Kdybychom uvažovali užitečné dřeviny na otop, tak takováto informace se může hodit:

Přehled základních druhů dřeva a jejich vlastností
Smrk – dobrá výhřevnost, oblíbené palivové dřevo, praská kvůli vysokému obsahu pryskyřice, dobře se z něj vyrábí třísky na podpal, schne 1 rok.
Topol – malá výhřevnost, dobře se štípe, velmi rychle hoří, schne 1 rok.
Lípa – výborně, ale rychle hoří, schne 1 rok.
Borovice – nepříliš vhodné dřevo na topení, dobře hoří, ale vzniká mnoho mastných sazí, schne 1 rok.
Modřín – křehké dřevo, uvolňuje o trochu více sazí než smrk, schne 1 rok.
Dub – dobrá výhřevnost, dlouhá doba hoření, schne více než 2 roky.
Bříza – vysoká výhřevnost, nepraská, březová kůra hoří i mokrá, dřevo je náchylné k hnilobě a vlhnutí, schne 1 rok.
Buk – vynikající výhřevnost, dlouhá doba hoření, ideální dříví pro krby, poměrně rychle podléhá hnilobě, schne cca 2 roky.
Habr – nejvyšší výhřevnost, ale také vysoká cena, schne 2 roky.
Ořech – nevyplácí se kupovat na topení, velmi drahé dřevo, schne až 4 roky.

Zdroj: http://www.avydon.cz/vyhrevnost-dreva

A pak ještě doplněk:

Buk a jasan
Buk a jasan jsou pro topení v kamnech a krbu nejvhodnější. Rychle vysychají, lehce se zapalují a oheň z nich je živý se silně zářivými plameny. Po rozřezání a naštípání je třeba kulatinu ihned uskladnit na krytém místě, neboť velmi rychle zahnívá a výhřevnost se ztrácí.

Dub
Nejpoužívanější palivo. Hoří velmi pomalu, dává poklidný oheň s krásně
zářivými uhlíky. Dub je ideální pro kamna i kamnové a klasické krby.
Po dobu dvou let musí být skladován nezakrytý, aby jej dešťová voda zbavila tříslovin, které obsahuje. Následně se uskladní na chráněném místě, tentokrát na jeden až dva roky, poté je dub řádně proschlý a připraven k zatápění. V malých větvích je obsaženo velké množství rychle hořícího bělu.

Habr, ovocné stromy
Velmi kvalitní, ale vzácná tvrdá dřeva. Poskytují krásné a pokojné plameny s kouzelně světélkujícími rozžhavenými uhlíky.

Bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, akát trnovník, akácie
Toto jsou listnaté stromy s měkkými dřevy. Vytvářejí harmonické, ale příliš obnažené plameny s málo jiskřícími uhlíky. Hoří poměrně rychle, a jsou proto vhodné spíše na zátop (nebo rozhoření). Spalování topolového dřeva produkuje velké množství létavého popílku. Spalování dřeva akátu trnovníku a akácie způsobuje prudké vystřelování uhlíků.

Pryskyřičnatá dřeva – jehličnany
Uvolňují hodně tepelné energie, ale hoří velmi rychle a mají nižší výhřevnost. Pryskyřice v nich obsažená způsobuje vystřelování
uhlíků a zanáší a ucpává komíny.

Zdroj: https://hobby.idnes.cz/cim-nejlepe-zatopit-v-krbu-ne-kazde-drevo-je-vhodne-fwc-/hobby-domov.aspx?c=A081014_152555_hobby-domov_lis

[Včeliš]

První odkaz bych odsouhlasil, ale ten druhý ne. Dávat do jedné roviny akát a topol to je fakt síla. Akát má tvrdé dřevo (viz. první odkaz) a nejvyšší výhřevnost ze všech stromů u nás rostoucích. Topol to má naopak. Pozor na zdroje informací z internetu.
Přesně platí pravidlo, že objemová hmotnost dřeva odpovídá výhřevnosti. Jinými slovy, tuna vrbového dřeva dá stejně tepla jako tuna dřeva bukového, nebo jiného.

[SoňaR]

No jo, máš pravdu, tady se docela sekli, to jsem přehlídla 
Ale jinak tam mají celkem dobré informace, které jinde chybí a kvůli kterým jsem to sem dávala, takže bych určitě celý zdroj jako takový nezavrhovala.

[Včeliš]

Je tam spousta důležitých informací. Já to napsal špatně, že nesouhlasím s celým odkazem  . 

[milo1944]

Já sice topím bríketou, ale tady se mi líbí popís palivovýho dřeva.


https://www.optimtop.cz/palivove-drevo/

[votroubek]

Pokud si bude kdokoli vsazovat rostliny na topení,lze vše urychlit vsazováním náletových dřevin z kraje lesa, nebo z náletových ploch. Rostliny jsou větší a nejsou tak náchylné, jako rostliny ze školek, které jsou většinou jen jednoleté proutky.Pokud je k dispozici technika, lze přesazovat i poměrně velké stromy, třebas tři metry vysoké.Nejhůře se přesazuje ořešák a dub, a k lepšímu zakořenění lze použít mykorhizní houby jako zálivku, tehdy bude vývoj o poznání rychlejší.
Ještě bych rád zde vyzdvihnul můj oblíbený jilm, jehož dřeo mi vzdy seberou restaurátoři na výrobu násad, rukojetí a madel, kolářských věcí a trvanlivých potřeb, nesnadno se štípe, proto násady a luky.Je to krásný keř a strom, je hostitelem hmyzu, jmenovitě slunéčka sedmitečného, dá se množit vegetativně.

[Saladin]

Napiš prosím něco o těch mykorhyzních zálivkových houbách..

Děkuji..

[votroubek]

no, já to zkoušel jen párkrát, protože mi to donesli moji úchylní kamarádi ekoteroristi, pro které je hnůj výsledkem znásilnování zvířat a jejich pojídání. Nutno poznamenat, že to má veliký vliv na ranný vývoj stromků, ba i zeleniny i v totálně jalových půdách, což je pro mne velikou záhadou. Těm prevítům se ta mikrohríza, jak tomu říkám osvědčila a občas se zajedu podívat přes kopec, kde mají enklávu a kroutím hlavou.....Kupuje se to v obchodech a používá se to v podobě zálivky z konve, na stromeček to vyšlo na deset kaček.Já to zkusil na ořešákách a vývoj obou byl nesrovnatelný, to ovšem nemění nic na mém vnímání světa a svatém grálu v podobě vidlí s hnojem......Mykorhizní houby jsou normálně přirozenou součástí půdy, pokud je dobře hnojena.

[MaunaKea]

A máte nějaké zkušenosti s používáním stimulantů kořenového růstu? Zde je podle mě docela velký potenciál využití i v případě neúrodných půd. Navíc pokud jsou na bázi aminokyselin, je to i ekologické řešení.

[SoňaR]

Zatím jen na muškátech   

..... Jo a na růžích.

[votroubek]

no, vyzkoušel jsem kopce přípravků, i z ciziny, i velmi drahé, a i své vlastní výroby i podle samotného mičurina a....český stimulax budiž tím nejlepším, co se mi osvědčilo a funguje i jako roztok, do kterého ponoříme kořinky rostliny.Obdobně však funguje ponoření kořenů do vody na den či dva, před výsatbou a procento ujímavosti se přiblíží stovce.A vůbec bych se ty metody nebál kombinovat.A kdby se mne někdo ptal, z čeho je stimulax, tak vůbec netuším.....

[Včeliš]

Stimulátor kořenového růstu se dá vyrobit doma z vrbových prutů. Nařežou se na cca 1 cm a zalijí se vodou. Ohřeje se na cca 80 - 90 stupňů (nevařit) a nechá dva dny louhovat.
Řízky se namáčejí do výluhu a prý to pomáhá. Vrba obsahuje nějaký hormon, který jí usnadňuje zakořenit.
Sám považuju vrby za hodně užitečný strom hlavně kvůli rychlému růstu, využití proutků, přínos pro včely, léčivou kůru atd.
Pozor, vrba jíva se na stimulátor nehodí, sama se skoro nedá vegetativně množit.

[votroubek]

tak jasně, vrba byla  kdysi nejužitečnější dřevinou, z vrby se pletlo všechno v době před příchodem plastů to jinak nešlo.Mám pobouchaného souseda, který tvrdí, že se s vrbou výborně topí  ...řeč  je však o obřích kmenech vrby bílé, půl metru v průměru, mnohdy více.Mám sice desítku hlav na pletení, ale čas....Ale když hlavu ponecháte svému osudu, vznikne z toho krásný solitér...Každý domkář něco pletl, dalo se to prodat, od kukaní pro slepice az po sušáky na ovoce.Vrba opravdu koření jako žádné jiné dřeviny.A o výrobě toho preparátu slyším poprvé, takže dík...