Autor Téma: Choroby rostlin  (Přečteno 531 krát)

SoňaR

  • Host
Choroby rostlin
« kdy: Červen 25, 2018, 04:07:03 odpoledne »
Plíseň bramborová

Když se tu tak bavíme o tom pěstování bez chemie (teď i v budoucnu)... máte někdo vyzkoušený fungující nechemický prostředek, který ochrání rajčata (brambory také, samozřejmě) před plísní bramborovou? Jde mi o to, že je sice hezké, že si semenařím rajčata, ale pokud nebudu mít prostředek proti plísni, tak hned první rok bez něj nebudu mít ani úrodu, ani semínka. Kamarád sedlák teď po jednom alternativním pokusu musel všechna rajčata zlikvidovat ještě před sklizní. A v době, kdy bude o jídlo nouze, nebude čas na pokusy, co funguje. No vlastně ani teď se mi moc nechce dávat v sázku to, co vysadím. Proto sháním recept ověřený, stačí jeden, ale aby fungoval a předem za něj děkuji  @-->

Já jsem letos udělala jen takový malý pokus - jedno jediné rajče jsem zasadila stranou od ostatních, které chráníme postřikem. No co nevidět ho budu muset taky vyhodit, bez úrody.

Edit: tedy abych to upřesnila, ráda bych vyloučila nejen chemické prostředky, ale i ostatní průmyslově vyráběné prostředky (postřiky), které se sice za chemické nepovažují, ba jsou dokonce povoleny v ekologickém hospodářství, ale v PA o ně bude určitě nouze

Offline MaunaKea

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 2944
  • Mus uni non fidit antro.
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #1 kdy: Červen 25, 2018, 05:32:35 odpoledne »
No Soňo jsem zvědav co ti poradí Votroubek jako purista, co se obejde bez chemie  ;). Já jako chemik si poradím samozřejmě chemicky...jinak to neumím. Aktivní látkou je proti plísni bramborové hydroxid měďnatý a celkově by na m2 za rok při jeho aplikaci nemělo přijít více než cca 0,4g čisté mědi....Teď je otázka jak v PA vyrobit Cu(OH)2.....pokud mám modrou skalici (dezinfekce a proti mechu) mohu ji vysrážet ekvimolárně hydroxidem sodným...Pokud ne, stačí mi i kus měděného drátu jako obětovaná anoda, který rozpustím v elektrolytu z uhličitanu sodného - sody. Pokud nebude soda, beru dřevěnný popel a roztok přefiltruji....

Offline Včeliš

  • ***
  • Příspěvků: 576
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #2 kdy: Červen 25, 2018, 05:56:37 odpoledne »
Soňo, to už se u vás objevila plíseň?
Jinak jsem zkoušel různé babské rady a nic než měď mi nikdy nezabralo. Ne každý rok se ale plíseň bramborová na rajčatech projeví. Alespoň u nás ne.

Offline MaunaKea

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 2944
  • Mus uni non fidit antro.
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #3 kdy: Červen 25, 2018, 06:03:02 odpoledne »
U nás se objevila plíseň i na cuketách, ale zatím ji držíme pod kontrolou...Já používám chemi, i když jen v nejnutnější míře. Ani já nechci obětovat úrodu na experimenty. Na druhou stranu si ten přípravek umím i připravit. Kromě účinné látky je ještě třeba vhodná přísada, aby se to udrželo na listech a dobře to smáčelo, nelikvidovalo list rostliny a dalo se to pak i omýt před konzumací.

Offline Včeliš

  • ***
  • Příspěvků: 576
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #4 kdy: Červen 25, 2018, 06:40:45 odpoledne »
Cukety, dýně ani okurky jsem nikdy na plíseň neošetřoval. Jen rajčata a poslední dva roky i brambory a cibuli.
Okurky nakladačky mi plíseň schvátí většinou až v srpnu, salátovky začátkem  září a cukety tak koncem září, i později.
Každý rok si dáváme několik rajčat do kýblů ke zdi baráku a mám pocit, že tam k plísni nejsou tak náchylný. Rodí o 3 týdny dřív a výnosy srovnatelné se záhonem. Letos skusím jedno nepostříkat a uvidíme.

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #5 kdy: Červen 25, 2018, 06:56:42 odpoledne »
ano, letos je plísen na cuketách běžná, smrdí to semenářským průserem. Pokud je plísen nyní na rajčatech, není to normální, někde je chyba. Pěstitelská chyby ve výběru stanoviště, odrůdy, zpracování půdy, hnojení, zálivky , listy na zemi, bezvětrná poloha a bůh ví, co ještě, možná špatný výběr odrůdy,třebas přítomnost kostivalu poblíž, nebo nedaleký kompost, hnojiště, napadené rostliny z jiného soudku, šlompák soused.To vše ovlivní vývoj plísní na rajčatech a tak není divu, že lidé sáhnou po chemii. Je to jednoduché, prosté a účinné.Ovšem se jedná o systémové postřiky, které se dostanou do všech částí rostlin, vč plodů. A tak se najdou pošuci, kteří těmto věcem říkají sračky a dobrovolně se zřekli jejich cejprání po světě. A to jsem já.....Problémy s plísní mám v září A to už máme drtivou většinu sklizenou. Takže, pokud chceme čelit plísním, musíme mít zdravé a silné rostliny v zdravé a dobře připravené půdě.Pokud s tím máme potíž, použijeme hnojivo na list, tedy růstový stimulant z odvaru rebarbory, tím podpoříme silnou a zdravou rostlinu s dobře vyvinutými pletivy. Ty potom můžeme podepřít výluhem z přesličky, cibulových i česnekových slupek. Jsou používány prostředky proti plísním na bázi vápna, mědi, tedy modré skalice a síry, a znám puristu, který používá s radostí manganistan draselný, který ovšem nemají rády žížaly což je při častějším používání nevhodné, ale neptejte se, co udělají s půdními organismy systémové fungicidy....Výborné výsledky mají profíci s parazitickou houbou polyversum, která má jako každý pořípravek svoje sppecifické použití.A jak to dělá votroubek???Von ten prevít nemá problém s žádnou plísní, protože používá je ty odrůdsy rajčat, které nejsou tak náchylné a půdu ve staré síle, tedy hnojenou před dvěma roky ale tak pořádně, že hnilobné procesy jsou ukončeny ale živin tam je dostatek na celou vegetaci.A  když jsme měli potíže před pár lety, rostlinné přípravky to vyřešili, zejména ta rebarbora, která opravdu pomůže v regeneraci rostliny, a přeslička, která pomocí křemičitanů zpevní pletiva rostliny. Zkoušeli jsme i polyversum dle rakouských soudruhů a tisíce děkovných dopisů. Ale jeden fungující postřik není, tohle organická produkce neumí. Ta čelí těm problémům právě komplexním přístupem, který však ve finále není až tak dramaticky pracný, nebo náročný.Na druhou stranu, není to pro každého, takže bych si to dobře rozmyslel, jestli není lepší použít tu kulantní chemii.Ale ono to je vlastně stejné, jako každá alternativa.

SoňaR

  • Host
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #6 kdy: Červen 25, 2018, 09:02:44 odpoledne »
Soňo, to už se u vás objevila plíseň?
Jinak jsem zkoušel různé babské rady a nic než měď mi nikdy nezabralo. Ne každý rok se ale plíseň bramborová na rajčatech projeví. Alespoň u nás ne.

Bohužel ano. Jak jsem psala - jedno nestříkané pole zčernalo celé a ten můj testovaný nestříkaný vzorek (daleko od zahrad a polí) už z půlky taky.

SoňaR

  • Host
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #7 kdy: Červen 25, 2018, 09:17:31 odpoledne »
ano, letos je plísen na cuketách běžná, smrdí to semenářským průserem. Pokud je plísen nyní na rajčatech, není to normální, někde je chyba. Pěstitelská chyby ve výběru stanoviště, odrůdy, zpracování půdy, hnojení, zálivky , listy na zemi, bezvětrná poloha a bůh ví, co ještě, možná špatný výběr odrůdy,třebas přítomnost kostivalu poblíž, nebo nedaleký kompost, hnojiště, napadené rostliny z jiného soudku, šlompák soused.To vše ovlivní vývoj plísní na rajčatech a tak není divu, že lidé sáhnou po chemii. Je to jednoduché, prosté a účinné.Ovšem se jedná o systémové postřiky, které se dostanou do všech částí rostlin, vč plodů. A tak se najdou pošuci, kteří těmto věcem říkají sračky a dobrovolně se zřekli jejich cejprání po světě. A to jsem já.....Problémy s plísní mám v září A to už máme drtivou většinu sklizenou. Takže, pokud chceme čelit plísním, musíme mít zdravé a silné rostliny v zdravé a dobře připravené půdě.Pokud s tím máme potíž, použijeme hnojivo na list, tedy růstový stimulant z odvaru rebarbory, tím podpoříme silnou a zdravou rostlinu s dobře vyvinutými pletivy. Ty potom můžeme podepřít výluhem z přesličky, cibulových i česnekových slupek. Jsou používány prostředky proti plísním na bázi vápna, mědi, tedy modré skalice a síry, a znám puristu, který používá s radostí manganistan draselný, který ovšem nemají rády žížaly což je při častějším používání nevhodné, ale neptejte se, co udělají s půdními organismy systémové fungicidy....Výborné výsledky mají profíci s parazitickou houbou polyversum, která má jako každý pořípravek svoje sppecifické použití.A jak to dělá votroubek???Von ten prevít nemá problém s žádnou plísní, protože používá je ty odrůdsy rajčat, které nejsou tak náchylné a půdu ve staré síle, tedy hnojenou před dvěma roky ale tak pořádně, že hnilobné procesy jsou ukončeny ale živin tam je dostatek na celou vegetaci.A  když jsme měli potíže před pár lety, rostlinné přípravky to vyřešili, zejména ta rebarbora, která opravdu pomůže v regeneraci rostliny, a přeslička, která pomocí křemičitanů zpevní pletiva rostliny. Zkoušeli jsme i polyversum dle rakouských soudruhů a tisíce děkovných dopisů. Ale jeden fungující postřik není, tohle organická produkce neumí. Ta čelí těm problémům právě komplexním přístupem, který však ve finále není až tak dramaticky pracný, nebo náročný.Na druhou stranu, není to pro každého, takže bych si to dobře rozmyslel, jestli není lepší použít tu kulantní chemii.Ale ono to je vlastně stejné, jako každá alternativa.

Votroubku, tak to jsi doslova bílá vrána a měl bys prohovořit na nějaké konferenci biopěstitelů. Já jsem se dnes odpoledne při hledání odpovědi dostala na nějaké jejich oficiální stránky, dokonce na stránky výzkumného ústavu, který se zabývá ekozemědělstvím a hledáním alternativních prostředků na ochranu rostlin a všechny tebou uvedené postupy tam zmínili a nakonec po testování zamítli jako málo nebo vůbec účinné. Krom manganistanu draselného, ale u něj zase není vychytané dávkování a může to ve finále víc škodit. O žížalách tam psali taky, ale v souvislosti s přípravky na bázi mědi. A jelikož zatím ani výzkumáci nepřišli na fungující alternativu, tak povolili používání některých přípravků na bázi mědi i v ekozemědělství.

Mohla bych doplnit, že ten můj zkušební vzorek měl dokonalé podmínky... a přesto ho napadla plíseň dokonce ještě dřív, než to začalo kvést. Někteří letošní rychlý postup plísní přičítají teplému a zároveň vlhkému počasí v posledních týdnech. Kdo ví.

Každopádně mohl bys prozradit jaké odrůdy rajčat pěstuješ? Jestli jdou semenařit, tak bych je příští rok zkusila.

Offline Včeliš

  • ***
  • Příspěvků: 576
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #8 kdy: Červen 26, 2018, 03:23:21 odpoledne »
Přesně tak. Nikomu a nikde to nefunguje, jen banda alternativců se snaží zmást na internetu lidi. Bylo by dobré psát na tomto fóru při sdílení zkušeností pravdu, aby důvěřivci neztráceli čas a sebevědomí při pokusech o nemožné  :-ů

Offline šotek

  • ***
  • Příspěvků: 340
  • Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #9 kdy: Červen 26, 2018, 04:38:28 odpoledne »
U nás se na rajčatech zatím nic jako plíseň nevyskytlo a zatím ani v letech minulých problém nebyl, bez postřiků nebo nějakého zaklínání, stojí si v klidu u domu u východní stěny, dostávají na začátku kompostovou zeminu a skořápky z vajíček. Obvykle Tornado. Možná jsou právě domem chráněny co do vlhkosti, těžko říct. Hlínu tedy dostávají každý rok novou/čerstvou..
Pokud by zmizely na Zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života.

SoňaR

  • Host
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #10 kdy: Červen 26, 2018, 05:22:59 odpoledne »
Tak to jste šťastní lidé, fakt. U nás je plíseň každý rok, někdy dřív, někdy později, ale vždycky.

Offline MaunaKea

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 2944
  • Mus uni non fidit antro.
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #11 kdy: Červen 26, 2018, 06:38:54 odpoledne »
Právě jsem náhodou potkal známého z Bylan co pěstuje okurky ve dvou 30m foliácích a údajně v biokvalitě....mají povoleno používat cokoliv, co obsahuje hydroxid měďnatý, ale celková dávka mědi údajně nemá přesáhnout polovinu doporučené koncentrace...Ve foliásích zavedl kapkovou závlahu ke kořenu a řízené větrání. S plísní bojuje každoročně...Tyto informace jsem nijak neověřoval, jak jsem nabyl tak předávám...

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #12 kdy: Červen 26, 2018, 09:13:35 odpoledne »
Příravky s mědí jsou povoleny v systému ekologického hospodařenní, šest kilo na pět let na hektar, ale každý rok to mění, hodně se užívá síran mědnatý, skrze synergické účinky síry a mědi.

Offline votroubek

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 5207
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #13 kdy: Červen 26, 2018, 10:27:07 odpoledne »
S alternativním pěstováním a ochranou rostlin to je stejné, jako s celostní medicínou. Rozhodují širší souvislosti.Ale já už to psal, ale jako věrozvěst musím opakovat, ovšem drtivá většina lidí o tom stejně nebude přemýšlet....
O  úspěšném pěstování konkretně rajčat rozhoduje několik faktorů.
Jsou to:Výběr stanoviště, výběr odrůdy, správné hnojení půdy, správné vedení rostlin, správná zálivka, a místní situace v plísních.....Pokud je nákazová situace špatná, musí se s plísní na rajčatech bojovat již  brzy a to předem vybraným způsobem, který nám vhovuje. Je nutné vzít v úvahu, že počet postřiků, nebo zákroků bude několinásobně početnější, než v případě konvenčních postřiků. Kdyby to bylo snadné, dělá to každý. A ne každý, kdo si vypracuje svoji metodiku se s ní chce dělit. Navíc, každá poloha chce svoje, takže je velmi obtížné paušalizovat.Protože těch neznámých, a rozhodujících faktorů je tolik, že je snadnější věštit z knihy o bolení břicha.....Ne vždy je na jednoduchou otázku jednoduchá odpověd, Ovšem rajčata jako takové v době po průseru stejně nemají místo, anžto obsahují naprosté minimum kalorií a živin.
Ovšem v případě bramor to je jiná, výběr odrůdy bude hrát prim a bude rozhodovat o přežití, takže se nebudou pěstovat varné typ lojovité, ale naopak, staré odolné odrůdy, které jsou sice moučnaté a rozvářivé, ale nepoměrně odolnější nejen chorobám, v růstu, ale i skládkovým chorobám se snadnější skladovatelností.Pak už jen zvládnout systematiku ochrany před žravým hmzem, tedy americkým broukem a je to tam....Ale v dobách míru je pro všechn lidi mnohem snadnější sáhnout po drogistikém postřiku, i když neřeší příčiny, ale důsledky.

Offline MaunaKea

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 2944
  • Mus uni non fidit antro.
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #14 kdy: Červen 27, 2018, 11:59:07 dopoledne »
Příravky s mědí jsou povoleny v systému ekologického hospodařenní, šest kilo na pět let na hektar, ale každý rok to mění, hodně se užívá síran mědnatý, skrze synergické účinky síry a mědi.
To by zhruba odpovídalo, ten známý dávkuje cca 0,25 g modré skalice na m2 za rok a k tomu vápní...

Offline Pěstitel

  • ***
  • Příspěvků: 25
  • vypěstuji cokoli
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #15 kdy: Leden 10, 2020, 07:48:40 odpoledne »
Plíseň bramborová na rajčatech nemá šanci, pokud mají listy v relativně suchém prostředí a netrpí nějakým deficitem výživy. Každý rok vypěstuji asi 80 kg rajčat z 30 rostlin. Jsem 520 m n. mořem. Rostou v dlouhých úzkých dřevěných bednách vyložených silážní plachtou. Hlavní hnojivo tvoří na jaře posekaná tráva na dně (15 cm) a nad tím je asi 30 cm zeminy. Bedny jsou na jižní straně domu a převis střechy brání tomu aby zmokly a nepadá na ně rosa. Plíseň se některé roky projeví na spodních listech, ale jak odrůstají, nedělá větší škody. Rajčata rostou jako blázni, mám jednoduchou automatickou závlahu. Líbí se mi odrůda Tornádo, ale daří se i různým gigantům, malým žlutým hruštičkám a t.p.
Takže pokud máte osluněnou jižní stranu nějaké stavby, patří tam rajčata :)

Offline Včeliš

  • ***
  • Příspěvků: 576
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #16 kdy: Leden 10, 2020, 08:32:39 odpoledne »
Část rajčat pěstuji podobným způsobem jako Ty, ale nikdy bych si netroufl říct, že plíseň nemá šanci. Buď rád, že se Ti vyhýbá, ale nedávej šanci všem, že jim to půjde bez postřiku.
Když ty spory v dostatečném množství poletí kolem, všechno schvátí.
Jinak je dobrý všechny ty vychytávky i Tornádo používat, protože vydrží odolávat o pár dní déle než ostatní rajčata v okolí a člověk získá čas na postřik ještě před projevením napadení.

Offline Pěstitel

  • ***
  • Příspěvků: 25
  • vypěstuji cokoli
Re: Choroby rostlin
« Odpověď #17 kdy: Leden 12, 2020, 08:44:46 odpoledne »
Myslím, že nejdůležitější je to, že je nať rajčat v suchu pod přesahem střechy.  Zároveň vyhřátá zeď udržuje nízkou relativní vlhkost i do nočních hodin, tam se prostě plísni nemůže dařit......
Na druhou stranu, fakt je ten, že mnoho let už nebylo takové to deštivé léto, kdy třeba 14 dní v kuse pršelo.....