Energeticky soběstačné domy

[plenty]

Přáním všech stavebníků, ale i majitelů rodinných domů je minimalizace nákladů na provoz těchto objektů. Je to pochopitelné, vzhledem k tomu, že za dobu užívání, když se sečtou náklady na nákup nezbytných energií, představují tyto náklady závratné částky, které by se daly využít  výhodněji. Toto je pohled ekonomický, který bývá u stavebníků a uživatelů zásadní a není se čemu divit. Jiný, ale rozhodně neméně důležitý pohled na hospodaření s energiemi, představuje  ochrana a udržitelný rozvoj životního prostředí a života na naší planetě. Je celospolečenským zájmem minimalizovat energetickou náročnost staveb, která je bohužel dosud z velké části kryta spalováním  fosilních paliv se současnou produkcí „skleníkových plynů“ se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Spalování nerostného bohatství, které vzniklo před miliony let, je také závažným problémem z pohledu budoucích generací, na což je potřeba rovněž pamatovat.

Když si uvědomíme tyto souvislosti, pak je zjevné, že výstavba a rekonstrukce domů, které se označují jako NULOVÉ, někdy také jako “téměř nulové, má své jednoznačné opodstatnění.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/218411000100219/obsah/601629-energeticky-sobestacne-domy

[šotek]

Dovolím si doplnit o dvě poznámky:

Domnívám se, že nejlepší energie je ta, která není vůbec potřeba vyrobit

Lidé jsou rozcapení a někteří mají domy o zbytečně velké, nevyužité výměře a tím pádem se zbytečným výdejem provozních a i pořízovacích nákladů...

[votroubek]

je to velmi nejednoznačné a rozporuplné. Pokud chcete jen bydlet, potom opravdu stačí dvě tři cimry,pořádně izolovat a zázrak je na světě. Sám jsem připravil mkloučkovi pozemek, trámy, hlínu a mám objednané i balíky sena na slaměný dům s dřevěnou kostrou, nízkoenergetické třídy.Pak se do toho vložili rodiče jeho holčiny, s kterou peče a všechno se to rozhádalo, že z toho asi postavím hodně luxusní včelín.Bydlení ano, ale už nikde neustájí kozenku, ovečky, kravku, a neuskladní ovoce, zeleninu, našlapané zelí.Není to k soběswtačnému životu, je to kvartýr se zdma.Někomu to může vadit, někomu ne. Takže na domek 120metrů s podkrovím vyšlo deset tisíc zabetonování pilotů,padesát tisíc trámoví a dříví, hlína na omítky zadarmo, dovoz vlastní, sláma jen balíkování , platba pracovníkům padesát tisíc a střecha padesát tisíc.K tomu mělo být šest set tisíc na ostrovní fotovoltaiku, padesát tisíc na studnu a rozvody vody a dalších třicet na elektroinstalaci.Ten dům měl být schopen fungovat bez vnějšího světa, zcela samostatně v běžném režimu.V kůlně měl mít elektrocentrálu, která by blafla v případě nějakého hamáru.Projekt dělal kamarád, kterému jsem za to pronajal doživotně kus pozemku na mobilheim.Ale nic originálního, principy a postupy od kamarádů, kteří mají podobné domky a spokojeně v ních žijou.Je tam boj s vytápěním, mezi akumulací a kuchynskýma funkcema, tedy vařením a pečením......Nic není zadarmo, takže je to otázkou priorit. A tak sám zůstanu v tom svým gruntě s klenbama a metrovými zdmi, kde je fajn i v tom nejparnějším létě. Jinak stavba pasivního domu je dvakrát dražší, než obyčejný dům.....

[šotek]

S tvrzením že stavba pasivního domu je dvakrát dražší než obyčejného bych byl, votroubku, opatrný. Je to o schopnostech architekta/projektanta. Když budeš roubovat na "obyčejný dům" úpravy pro "pasivní standard" tak je to cesta do pekel. Ale chápu, pokud to budeme brát v globálu tak to tu ještě skoro nikdo neumí a protože kreslí kdo v ruce udrží tužku/myš tak je to obecně udržovaný mýtus.

Ať si kdo staví co chce, nebo přebývá kde chce. Prvně ať tím nijak neškodí okolí, druhak bude krásný bonus pokud do toho zapojí trochu hlavu a vyjde z toho opravdu promyšlené, funkční, dlouho sloužící řešení.

Další stránkou věci k velikosti a obyvatelům v rámci života - pár - rodina - děti se rozutečou - na důchod kolikrát zůstanou na velkou haciendu sami a musí domu sloužit (úklid, topení,údržba...) + další okolnosti

[votroubek]

ale no tak, pokud víš, o čem je řeč, tak musíš vědět, že je součástí systém řízení větrání a vlhkosti vzduchu.Jinak to není k životu. Vlastní vzduchotěsnost a parotěsnost není vůbec jednoduchá a nelze vytvořit vlastoručně. Takže špičková řešení nebývají žádnou hitparádou, ale stačí obyčejný tepelně dobře izolovaný domek, který bude energeticky šetrný, ane nebudeme se se bát si tam uprdnout.....

[šotek]

Dostatečnou neprůvzdušnost a práci s vlhkostí lze zvládnout pečlivým postupem i svými silami. Ono totiž kvalitně provedené detaily jsou přesně ty "kostky na kterých to stojí a případně opaku padá". K zajištění čerstvého vzduchu není nutno vybírat nejdražší a nekomplikovanější řešení.

S tím aby řešení nebylo hnáno do extrému naprosto souhlasím, to totiž souvisí i s tím co jsem už psal, údržba a náklady.

jen na okraj - předpokládám že ty balíky sena byl překlep, seno do stěny/stropu/podlahy nepatří, sláma ano.

[votroubek]

to jo, to jistě ano, jen by mne zajímalo, jak budeš svépomocí kontrolovat vzduchotěsnost každé místnosti zvláště a potom ve finále celého domu jako celku??Dělá se to natlakováním a měřením úbytku tlaku, a větrání výhradně rekuperací tepla lze jistě zvládnout pomocí technologie samodomo, sám jsem stavěl dýchací rekuperaci pomocí měděných hranolů s vyvetanými otvory k předání tepla, ale  podle normy  je třeba za hodinu vyměnit jednu třetinu vzduchu, což je hodně.A bezhlučně.... Vzduch se musí vlhčit, což už není pro amatéry,  je to problematické, všude chce kondenzovat voda a plísně a vůbec, takže  se vše cpe do centrální vzduchotechniky a když vypnou elektřinu, je legrace opravdu kopec.Ale určitě budu rád, když napíšeš, jak to zvládnout jednoduše a po domácku, protože tenhle level je na mne prostě moc.Raději méně  náročný level s méně náročnými postupy. Ale to je samozřejmě na výběru každého soudruha.

[šotek]

Kontrolu si nechám udělat firmu - udělají rozdíl 50 Pa a měří se. V tom nevidím nějaký kámen úrazu. Primárně jde o poctivě vyřešené detaily a to je závislé na technologii stavby.

Jednoduše podomácku není potřeba si vyrábět z mědi výměník. toto je situace kdy nemá smysl si hrát na ego "já to dám" ale pořídit si vhodný výměník a provést si instalaci svépomocí. Netvrdím že je to pro každého, někomu to vyhovovat nemusí takto svépomocí. Takový ale nečekám že by cokoliv jiného na stavbě udělal svépomocně a zajistil si řemeslníka/y.

Ohledně té výměny vzduchu - je třeba si nastolit otázku jestli se chci jak mezek držet normy a nebo větrat tak jak je opravdu potřeba. Trochu mám pocit že "pasivní dům" byl zdémonizován na škatulku musí to být tak jak nám norma napíše abychom za to a to utratili. Tak to necítím. Pro mě udává čeho co do parametrů prostředí je potřeba dosáhnout. Neurčujme prosím tu cestu zkostnatěle.

Pokud v místnosti půl dne nikdo není, ta výměna není potřeba v tak velkém objemu. Když jsou v domě lidé, nepohybují se v každé z místností. Z toho je také dobré si ujasnit že lze brát vzduch z "čistých místností" přes "špinavé" a ušetřím spoustu vzduchotechniky. Tah výměníkem lze udělat i z části pasivně, zbytek ventilátorem.
Není třeba dělat drama z toho když by vypadla elektřina. Obvykle se nechávají otevíravá okna a dá se pak normálně jednou za čas vyvětrat.

Vlhkost se musí úzkostlivě řešit u parotěsných konstrukcí bez dostatečné schopnosti akumulace vlhkosti v rámci dne. Takže ano, pokud si zvolím takovou konstrukci, budu na to hledat drahé a komplikované řešení. Ale opět nemusím jít touto cestou.

Hlučnost nebývá problém, pokud není návrh špatně a jednotka je přetáčena.

Ohledně kondenzování vody, bude nám kondenzovat tam, kde bude odpovídající rosný bod - závislý na teplotě a nasycenosti vzduchu vodou. Pokud to je všude, tak je něco zatraceně špatně. Jsou to místa které mají adekvátně nízkou teplotu, což by se ale při pečlivém návrhu stát nemělo.

Je to otázka každého jakou cestu si zvolí, pokud rádoby jednoduché (třeba předpřipravené) a navíc nepečlivě zvládnuté postupy, pak je s tímto pohledem na věc vhodnější stavět něco, co se nedá tolik pokazit, respektive to není citlivé na pečlivost provedení.

[votroubek]

no vidíš, ty do toho vidíš mnohem víc, než já, takže já osobně bych do toho nešel, protože bych měl strach, že něco podělám a kámoš ital si nechal postavit energeticky pasivní barák v sousední dědině  a napočítali mu pět a půl milionu.Takže  jo, firma mi to může postavit, ale když o tom nevíš všechno, bude těžké to dělat i do těch podrobných detailů, na kterých velice záleží.....Ten level níže bych dokupy snad  dal.

[MaunaKea]

Je to tak trochu i otázka životní filozofie. Sám jsem se o to dost zájímal a stále si rád přečtu novinky. Ale přihodím pár osobních poznatků. Není nutno hned za každou cenu stavět pasivní dům, ale je důležité postavit dům funkční pro své obyvatele. Někdo se rád obklopuje technikou a bude se mu dobře bydlet v dobže zaizolované stavbě s rekuperační jednotkou a tepelným čerpadlem. Bude to stát dost peněz, může se u toho podělat elektronická regulace, ale budiž, bude to pasivní. Stavební Technologie i technika to umožňuje. Ale někdo si prostě rád vyvětrá oknem a pak je naprosto zbytečné hnát se do pasivních staveb, protože to jsou hyhozené peníze. Pasivní stavbě musíte také přizpůsobit životní styl a to si málo kdo uvědomuje. Na druhou stranu můžete postavit slušně izolovaný dům bez rekuperace a elektroniky s vhodnou orientací  a třeba částečně zapuštěný do země. sklady, spíže, garíže mohou dělat tepelné zony s nižší teplotou než samotný obytný prostor a když si vypočítáte energii na obytnou plochu budete překvapeni, že se  dá dostat pod 25W/m2. Není to sice pasivní dům, ale pořídíte jej za prakticky stejné peníze jako dům normální, bez rekuperace a elektroniky....vyvětráte si oknem...můžete mít slušnou akumulaci...A pokud vylepšíte bylanci třeba 200l boilerem a 4m2 solárních kolektorů budete v pohodě v nízkoenergetické třídě a možná na hraně s pasivním...Ale bude to jednoduché a relativně levné a nebude to omezovat. Znám lidi co klimatizaci nesnáší a pokud v místnosti nemohou otevřít okno, je jim nedobře. A stavět ze slámy uprostřed města také není ono....všechno chce své.

[šotek]

Ohledně těch solárních kolektorů, to je ve většině případů nevýhodná investice, spíš se vyplatí mít el.soláry a všechny přebytky lifrovat do boileru.

Ohledně omezení v pasivu/přizpůsobení, jaká to jsou?

Tepelné čerpadlo bych si osobně k domu nedal, a je jedno jakou verzi. Jinak klimatizace je něco jiného než rekuperace co do vlivu na vnitřní prostředí, klima. může být nepříjemná, ale u rekuperace to skoro nejde.

Jo slamák ve městě, je jich po skromnu tloušťka stěny zabírá dost zastavěné plochy...

[Brčo]

Už skoro 2 roky bývame v energeticky "skoro " sebestačnom slamenom domčeku https://slamenacik.blogspot.sk/ a dokončujem dalši,niečo-väčši https://slamenak.blogspot.sk/ .Osobne neuznávam pretechnizované domy,takže žiadna rekuperácia,klímatizácia uplne zbytočná vec,dom musí fungovať aj bez elektriky-vrátane kúrenia tažká akumulačná raketová pec.V peci výmenník na teplú vodu.Spotreba dreva pri týchto teplotách je tak 6-7 ks bukových polienok na 24 hodin.  Voda zo studni a na streche FV panely.Jedine čo platíme je internek...

[MaunaKea]

Ty soláry nejsou tak nevýhodné. Potřebuješ daleko menší plochu na daný výkon (asi 4-4,5x méně) a je snazší a levnější akumulovat krátkodobě teplo do akumulační nádrže s výměníky...kam může přitápět i kotel, který jede v optimálním výkonu...životnost solárů je i 40 let...

Přizpůsobení pasivu co znám od známých je třeba ta nemožnost větrání okny, velké prosklené plochy orientované na jih pro solární zisky z tebe mohou uprostřed města udělat opičku v kleci na kterou se chodí dívat veřejnost na procházce...takže spustíš motorové žaluzie a schováš se...kamarád hudebník si stěžoval, že mu vadí hukot vzduchu z rekuperační jednotky (má příliš malý průměr potrubí a vysoká rychlost vzduchu se projevuje vyšší hlučností) = je to dělané na klíč a když to plánovali tak jim to nepříšlo na mysl. Jinak znám 2 lidi, kterým odešlo tepelné čerpadlo vzduch voda...Jednomu řídící jednotka, druhému se tuším ucpal výměník. Oboje byla drahá legrace.

[MaunaKea]

Už skoro 2 roky bývame v energeticky "skoro " sebestačnom slamenom domčeku https://slamenacik.blogspot.sk/ a dokončujem dalši,niečo-väčši https://slamenak.blogspot.sk/ .Osobne neuznávam pretechnizované domy,takže žiadna rekuperácia,klímatizácia uplne zbytočná vec,dom musí fungovať aj bez elektriky-vrátane kúrenia tažká akumulačná raketová pec.V peci výmenník na teplú vodu.Spotreba dreva pri týchto teplotách je tak 6-7 ks bukových polienok na 24 hodin.  Voda zo studni a na streche FV panely.Jedine čo platíme je internek...

Souhlasím, že je to dobrá a jednoduchá cesta k slušnému a levnému bydlení. Ale není to většinou vhodné řešení do města. A pokud by Votrobkovi chyběly sklady, dílny, chlévy...na vesnici se dají k tomuto domku přistavět a nebude to vypadat zle. Pokud se bude jevit akumulace stavby malá, vždy je možné ještě zabudovat vodní nádrž a v případě potřeby ji napustit a akumulovat teplo nebo v létě dochlazovat. Podobnou službu udělá levně i kamenná akumulační stěna u kotle nebo krbových kamen (taky jsem si jednu postavil).

[Brčo]

Souhlasím, že je to dobrá a jednoduchá cesta k slušnému a levnému bydlení. Ale není to většinou vhodné řešení do města. A pokud by Votrobkovi chyběly sklady, dílny, chlévy...na vesnici se dají k tomuto domku přistavět a nebude to vypadat zle. Pokud se bude jevit akumulace stavby malá, vždy je možné ještě zabudovat vodní nádrž a v případě potřeby ji napustit a akumulovat teplo nebo v létě dochlazovat. Podobnou službu udělá levně i kamenná akumulační stěna u kotle nebo krbových kamen (taky jsem si jednu postavil).

Na akumulaciu stači tých pár ton hliny a piesku v omietkach(tak isto regulácia vlhkosti) a par ton šamotu a tehal peci...

[šotek]

to Mauna:
V případě akumulačky ke kotli to asi dává trochu víc smysl, ale sčítá se to pak s náklady na akumulačku a něco čím se to celé řídí. Prostupy pro teplou vodu ze soláru dávají slušné ztráty a jede to ve většině případů tlačené čerpadlem. Samotížku má málokdo. Ale osobně mi přijde topení v dobře zatepleném domku mít kotel, akumulačku, rozvody a radiátory jako drahá záležitost, to už je lepší akumulační kamna/krb/pec nazvi jak chceš a co od toho chceš a pak něco záložního pro extrémní případy, ale hlavně jednoduchého. Rekuperace jde udělat i jednoduše a hlavně levnějc než radiátory a rozvody k radiátorům. Ale jde to i otočit při špatném návrhu v neprospěch, to jo.

Každopádně v pasivu jde obvykle větrat, jediné co se zhorší je účinnost rekuperace, nehledě na to že přes léto je nejsnadnější větrat v noci aby se dům předchladil a zůstal akorát přes den. Ale je možné že si někdo v rámci extrémního šetření dal místo otevíravých oken jenom fixy.

[Brčo]

Ten prvý je  konštrukcia z gulatiny a obalená s malými balíkmi bez povolenia-absolútne neviem,aký lis ich lisoval,ideálna je hustota slamy 20 kg/m3-oprava,ma tobyť 90kg/m3
Druhý je samonosná slama z velkých balikov-80x70x150 cm cca 100 kg/balik a na ten som už vybavil dodatočné stavebné povolenie. Na Slovensku http://slamenedomy.ozartur.sk/vyhladavanie/ a aj v čechách stoji kopec slamených domov

PS tú samotu by som prijal tak 3x väčšiu,ale toto je max,čo toleruje moja polovička-mame to 1 km do dediny

[MaunaKea]

Tu akumulaci jsme známému vymysleli dodatečně. Postavil si totiž dřevostavbu a po ročním provozu si stěžoval, že má velké teplotní výkyvy. A tak jsme do technické místnosti nainstalovali akumulační nádrž 1500l a on do toho svědl solárko ze střechy a kotel. Výsledek je udivující, protože v létě mu slunce potupně vytápí vodu on vždy část spotřebuje a dopouští čerstvou...a v zimě mu ten 1,5 m3 vody ohřáté i přes 60oC prodlužuje začátek topné sezony bezpečně o 3-4 týdny (letos začal topit počátkem listopadu ) - přepne ventil apředehřívá tím topné médium v radiátorech a podlahovce. a pokud jsou vedra může tu nádrž napustit studenou vodou a použít to i na dochlazování - radiátory mu pach chladí, i když ta plocha je malá (ale 2-3 stupně to srazí v pohodě a je rozdíl zda máte v pokoji v létě 28-30 nebo 25-27oC). Ta jeho dřevostavba ale je normální dům. Já si akumulační stěnu udělal na chatě - je to taky dřevostavba, ale mám tam maličké Jotulky a když s nimi vyhřeju tunu kamene a betonu také to zmenšuje tepelné výkyvy přes nos, když nepřikládám a kamna vyhasínají. Navíc je to i okrasa pokoje. Ale jinak jasně hlína, sádra, písek...vše akumuluje dobře a navíc to vyrovnává i mikroklima místnosti pokud jde o vlhkost.

[MaunaKea]

Brčo chtěl jsem se zeptat zda je ta sláma nějak chráněná před požárem, hnilobou nebo hlodavci nebo je jen v přírodním stavu a slisovaná a předpokládá se, že když je uvnitř minimum vzduchu oheň bude jen na povrchu a bud epostupně prohořívat...U klasické dřevostavby je nosná trámová konstrukce chráněna minerální vatou. Takže se k ní plamen napřímo hned nedostane. Hasiči říkají, že pokud není použitý polystyrén nebo jiný plast, který by vyvíjel kouř a dusil obyvatele, je odolnost takové dřevostavby někdy i vyšší než třeba u domů s mosným ocelovým skeletek, kde dojde rychle k prohřátí konstrukce a ztrátě statiky (oni tomu brání nástřiky nosníků z betonu, aby se přestup tepla zpomalil).

[MaunaKea]

to Mauna:
V případě akumulačky ke kotli to asi dává trochu víc smysl, ale sčítá se to pak s náklady na akumulačku a něco čím se to celé řídí. Prostupy pro teplou vodu ze soláru dávají slušné ztráty a jede to ve většině případů tlačené čerpadlem. Samotížku má málokdo. Ale osobně mi přijde topení v dobře zatepleném domku mít kotel, akumulačku, rozvody a radiátory jako drahá záležitost, to už je lepší akumulační kamna/krb/pec nazvi jak chceš a co od toho chceš a pak něco záložního pro extrémní případy, ale hlavně jednoduchého. Rekuperace jde udělat i jednoduše a hlavně levnějc než radiátory a rozvody k radiátorům. Ale jde to i otočit při špatném návrhu v neprospěch, to jo.

Každopádně v pasivu jde obvykle větrat, jediné co se zhorší je účinnost rekuperace, nehledě na to že přes léto je nejsnadnější větrat v noci aby se dům předchladil a zůstal akorát přes den. Ale je možné že si někdo v rámci extrémního šetření dal místo otevíravých oken jenom fixy.

Prostupy jsem řešil tak, že je měděné potrubí vedu podlahou respektive trubka je obalena tou svou izolací a leží v 10 cm vrstvě keramzitu a polystyrenu a na tom je pochozí podlaha. Takto trubka prochází skrz stěnu kde je vedena po stěně a je uložena v 10-12 cm zateplení pod fasádou. Zateplení je v této části z minerální vaty, protože teplota média  vlétě může jít přes 190 oC a to by polystyren nesnesl. Největší zráty jsou ve střeše, kde to krije jen 3 cm izolace trubky, ale délka je jen cca 1-1,5m.

Samotíž jde u solárních klektorů dost obtížně, protože většinou máš výměník níž než nejteplejší místo - kolektor na střeše. Tudiž bys musel mít zásobník na střeše, v zimě dobře zateplený, což s sebou nese jen problémy. Ale malé oběhové čerpadlo cca s 30w spotřebou na to stačí a pokud by vypadl proud. kolektor bude stagnovat. Propylenglykol uvnitř to vydrží...dlouhodobě by rychleji degradoval, ale takto je to v pohodě. Záloha by mohla být v podobě malé fotovoltaiky - když hřeje většinou i svítí a pak je to bezproblémové. Alternativa je fotovoltaika a přebytek akumulovat do vody jako teplo. Ale potřebuji na stejný výkon větší střechu...povolení čezu také nemusí být jednoduché získat. Já toto provozuji na chatě. V létě je dost teplé vody, v zimě je voda přijemně odražená a případně se dohřeje a navíc v zimě pokud je mírná mi akumulační nádoba pomáhá temperovat chatu.

[Brčo]

Brčo chtěl jsem se zeptat zda je ta sláma nějak chráněná před požárem, hnilobou nebo hlodavci nebo je jen v přírodním stavu a slisovaná a předpokládá se, že když je uvnitř minimum vzduchu oheň bude jen na povrchu a bud epostupně prohořívat...U klasické dřevostavby je nosná trámová konstrukce chráněna minerální vatou. Takže se k ní plamen napřímo hned nedostane. Hasiči říkají, že pokud není použitý polystyrén nebo jiný plast, který by vyvíjel kouř a dusil obyvatele, je odolnost takové dřevostavby někdy i vyšší než třeba u domů s mosným ocelovým skeletek, kde dojde rychle k prohřátí konstrukce a ztrátě statiky (oni tomu brání nástřiky nosníků z betonu, aby se přestup tepla zpomalil).

V Prahe robili pred par rokmi test požiarnej odolnosti https://www.youtube.com/watch?v=sF8s2ULM8Eg a certifikát platí pre celú europu.Steny v projekte vyšli v pohode,ale napr,drevené stípy 20x20 pod prievlakom nie -mal by som ich natrieť z nejakou gebuzinou na spomalenie horenia a tak isto zaklop stropu 25 mm je malo,podla tabuliek by mal byť aspon 50 mm...A samozrejme hniloba a hlodavci su o konštrukcii,slamák má svoje špecifiká

Inak obyčajná pšeničná slama priamo z role

[MaunaKea]

Na ty trámy a podhledy by se ti hodil třeba dexaryl...
http://www.seidl.cz/cz/katalog/ostatni/02101-protipozarni-nater-na-drevene-konstrukce-dexaryl-b-transparent-534.html
A jinak se o funkci a principech ochrany lze více zozvědět třeba zde:
http://people.fsv.cvut.cz/www/wald/Pozarni_odolnost/e-text/technici/3/3-4_Protipozarni_natery.pdf

[Brčo]

Dík za linky,ale ja tam nič nebudem dávať.Myslím,že dôležité je predchdzať požiaru a nie si tam kydať nejakú chémiu,ktorá nezabráni horeniu,iba ho spomaluje.
A z dreva bude aj podlaha a zariadenie,tak to by som mal potom natrieť všetko....

[MaunaKea]

No já mám chatku taky dřevěnou a taky jsem to ničím nenapouštěl. Vlastně napouštěl olejem se včelím voskem (dřevo je pak takové hebké a nádherně to voní) a podlahu tvrdým vodouředitelným polyuretanem na parkety. Jen jsem nainstaloval kouřové čidlo a čidlo CO, aby to člověka probralo ze spaní a mohl utéct nebo vyvětrat. Ty linky respektive informace se ale mohou hodit někomu jinému.

[MaunaKea]

Jen pro úplnost ty protipožární nátěry jsou i průhledné a na ně se nanáší finální laková vrstva. Jenže já chtěl tu vůni dřeva oleje a vosku a tímhla nedosáhneš. Lak dřevu uzavře pory a na dotek je pak tvrdší.

[MDobromila]

Mauno, vyráběl sis tu směs oleje a vosku sám? Jaký olej jsi použil a jaký poměr? Natíral jsi vnitřek, předpokládám.
Začínáme stavět malinký dřevěný domek, tak se pídím po různých radách...pokud možno přírodních.

[MaunaKea]

Použil jsem komerční výrobek, konkrétně tento:
http://www.balakryl.cz/index/detail/prd_id/22

Jsou i dražší, ale tento mi doporučil znýmý truhlář a je to slušný poměr cena výkon. Obrovská výhoda je, že je to vodou ředitelné a nezapáchá to (spíš mě to voní . A dá se to kdykoliv přetírat v případě potřeby bez velkého přebrušování, jen se otře a omyje prach třeba ubrouskem s leštěnkou....

[Brčo]

Na interier som použil Osmo a vonku môžem doporučit shou  shugi ban https://www.google.sk/search?q=shou+sugi+ban&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b&gfe_rd=cr&dcr=0&ei=yVmRWoC-AYiq8wf806HYAg
- jednoduché,lacné a hlavne trvácne

[MaunaKea]

Osmo také mohu doporučit, ale mám zkušenostu jen s venkovním olejem na terasy. Jen ta cena je už vyšší, ovšem výhoda je výborná konsistence odstínů při tonování, Po asi 3 letech jsem rozšiřoval terasu a pouřil stejný odstín a naprosto jsem se sešel s původním. Bylo to pod střechou a bylo by to hodně vidět, takže jsem byl rád. A odstínová škála je velice slušná.

[votroubek]

osmolak je nejlepší, tedy tvrdý vosk, co já mám na desce kuchynské linky i na podlaze super. Ale jsou i jiné cesty, pro puristy se nabízí včelí vosk v lihu, včelí vosk v terpentýnu, včelí vosk v terpentýnu s trochou kalafunys, pro vajnšmekry s karnaubským voskem s trochou lněné fermeže, těch receptů je kopec, je to rozhodně na bádání i zkoušení, osmo tvrdý vosk na podlahu na pětatřicet metrů dvě vrstvy dvaapůl tisíce.

[PooM]

A co protimyšová odolnost? Z toho bych měl možná větší strach než z ohně...ve "zdech" budou mít teplo a prohryzat se dovnitř za potravou nebude problém, ne?

[votroubek]

kupodivu nikdo ve slámě nemá potíže s myšákama, tu a tam, jako všude, ale ta sláma je pro myšáky již vymlácená a dnešní stroje to dělají důkladně, takže tam mají málo potravy. Seno je něco jiného, v seně to žije...To bylo první, co mne zajímalo...potíže s hlodavci.

[PooM]

A mají to, co mají slaměné domy kolem zvířata? Kdekoli chovám zvířata/skladuju krmení se myším neubráním...

[MaunaKea]

Mě to taky vrtá hlavou. Už jsem viděl myší hnízdo uprostřed izolace ze skelné vaty....Kdo s tím někdy dělal, ví co je to ze potvoru proti čedičové. A když tohle nevadí myšáků, proč by jim měla vadit sláma nebo seno. Ve stájích to řeší kočičí pohotovostní komando. Sem tak se sice stane, že kůň kočku ušlápně nebo nechtěně nakopne, ale jinak jsou kočky koňmi hodně tolerováni. Zato vidět rozdováděného koně, který se zjančí kvůli myšičce v boxe 3,5x3 m je fakt zážitek. Hlavně když je tam s ním člověk uvnitř. Ale bál bych se i toho požáru....přeci jen kdo viděl někdy hořet stoh ví, že se to prakticky uhasit nedá. Leda počkat až to dohoří...

[PooM]

Že tomu trvá, než se to rozfajruje, tomu bych věřil (čím víc je to slisovaný, tím míň vzduchu to má)...

Ale spíš ty myši.

A navíc...ta pohádka o třech prasátkách...

[votroubek]

to je těžký...já to tak neberu, mám dvěapůl století starej barák, stavěnej z cihel na hlínu.myška si najde cestu, kde nnení jídlo, tam se jí špatně vede. Na půdě bydlí kuny, na dvorku běhá pes jako tele a kolem něj kočičí komando, který žere vše, co se hejbe vlastní silou.Co mne na tom láká?ta neuvěřitelná blízkost s přírodou......sláma a hlína. Sláma omazaná hlínou, z venku, zevnitř, z vrchu i spodu. Vzor atavismu, navíc ze zdravotního hlediska a přírodních principů to nemůže bejt lepší....Zvířata nejsou nějakým limitem, na myši jsou venku kočky a občas se chytne myška  do pastičky uvnitř. Schválně jsem volal třem kámošům, jestli nemají potíže s myškama a kupodivu nemají.....
Požár.....no, je to omazaný hlínou, čím více, tím lépe....takže si nedovedu představit tohle vidět plápolat.....

[PooM]

No a balistická odolnost?

[šotek]

K tem myším. Zkoušeli jste nacpat ruku do kulatyho balíku sena? Moc to nejde tak stejně se cítí myš.

Balisticka odolnost těžko říct. Testy jsem žádné neviděl. Přirovnal bych to pocitove k porotermu.

[votroubek]

test byl vykonám a devítka hirtenberger tím prolítne, ale už nemá žádnou další energii ke zranění osoby....Takže běžná devítka asi neprolítne.Kdo nezná, tak se jedná o nejvýkonnější krmení, které se dá sehnat. Takže pro kosu žádnej problém, ale to většina dnes stavěných domů....Pardon, všechny to prolítne, jako prd.

[PooM]

K tem myším. Zkoušeli jste nacpat ruku do kulatyho balíku sena? Moc to nejde tak stejně se cítí myš.

Zkoušeli jste někdy vyhrabat a prolézt spárou ve zdi? Nic moc komfortního, motivovaná myš přesto zvládá...

[šotek]

Balík jaksi všechny nebo skoro všechny vznikající dutiny zavírá tim ze výplní místo kde je menší tlak. Tj nejde efektivne udelat vetsi otvor protoze se rychle uzavira/výplní sám. To ve zdi z cihel nefunguje.

[Brčo]

Z myšami nie je o nič väčší problém ako v akomkolvek inom dome na samote- na jeseň sa vždy par pretlačí dovnutra cez mačaciu ochranku-ale zvyšok roka uplne bez problemov. Cez stenu sa ešte žiadna neprehrýzla,skorej cez podlahu ale tam som ja podcenil skladbu podlahy- už v novom dome to nebude...

[PooM]

https://www.novinky.cz/krimi/360126-novostavba-z-lisovane-slamy-lehla-popelem.html

Lisované slaměné panely jsou přitom prodejci často popisovány jako vysoce odolné proti požárům, případně jako nehořlavé.

Podle tohohle článku to žádná výhra není...

[šotek]

Je tam někde dostupný rozbor jaká byla skladba stěny a jak požár vznikl? Domnívám se že to byla stěna jen zadeklovaná OSB a mezi byly lisované desky. S 4-8 cm hliněné omítky by se toto principielně stát nemělo. Nejde to paušalizovat.

[MaunaKea]

No a balistická odolnost?

Balistická odolnost moderních zateplených staveb není obecně nic moc. U té slámy Votroubku jste tu balistickou odolnost testovali přímo na holém balíku slámy (pokud ano, kolika cm se musela střela prokousat?) nebo omítnutém zvenčí i zevnitř hlínou (síla omítky, síla slámové vrstvy?). Náboj 7,62x39 si poměrně v pohodě poradí s porozhermem o síle 30-35 cm a zdeformovaná střela dovede ještě usmrtit nebo vážně zranit. U vylehčených cihel to není o moc lepší. Pokud by se při konfliktu použilo průbojné střelivo s kaleným ocelovým jádrem nebo nedej bože ještě něco účinějšího bude v bezpečí asi jen člověk v domech ze ztraceného bednění (Durisol, Velox)...a snad v panelácích (některé panely jsou duté). Dřevostavby a slaměné domy jsou z tohoto pohledu žalostné. Ale naštěstí by základní ochranu snadno a levně spravila pytlovaná stěna z písku. Je známo, že 2 pytle s pískem spolehlivě zastaví 7,67x 54R tedy krmivo pro kulomety, dragunovy, mosiny....

[PooM]

Někdo to chtěl vidět plápolat...

Navíc...když balík oplácám hlínou může (netvrdím že musí) to chytit komínový efekt. Shořelo to roku 2015. Takže počítám, že technologie by měla bt vychytaná. Ale souhlasím - nelze paušalizovat.
Výhodu to má - popel z celé chaloupky se vejde do jednoho pytle. 

[votroubek]

no, manžel od dcéry dělá vyšetřovatele u hasičů. Pouze jeden z deseti domů po požáru povolí statik znovu zastřešit. Při hašení je vše uvnitř zničeno plameny či vodou, takže, jestli shoří střecha a stěny, nebo ne mi připadá zbytečná otázka...Dřevostavba či srub nebo roubenka jsou na tom hůře..Loni jsem pozoroval fakany, jak se snaží s flaškou benzínu zapálit na mé louce balík sena...Střílel jsem u kamaráda do obostranně omítnutého domu 7oCM tlusté zdi plus tři až čtyři centimetry hliněné omítky. Projektil s řízenou deformací neproletěl, pouze celoplášt.
Kosa prostřelí  sedm vojenských matrací, když se do kulky vypiluje křížový znak, prostřelí jen tři.Ve slámě se projektil nedeformuje, vyzkoušen terčový 38sp..ani ten neproletěl, ovšem jeho oučinek je v želatinovém bloku impozantní...náboje s ocelovým jádrem  prolítnou cihlovou třicítkou z plných cihel, s uranovým jádrem totéž....Záleží taky, jak je balík lisovaný, jak je situována většina stébel, malík kulatý 120 na 120  lehce prostřelíme axiálně a radiálně třebas vůbec.....

[MaunaKea]

Viděl jsem v Perníkově ve Spojile vyhořelou úplně novou novostavbu dřevostavby. Podpálili to prý klempíři, prý od jisker z rozbrušovačky, když dokončovali oplechování střechy či co. A i když to i po požáru stálo, bylo to na stržení. Pouze se sejmula krytina. Jinak trámy ohořelé, izolace prosáklá vodou, instalace zničená, plastová okna a dveře pokroucené nebo ohořelé...Akorád základová deska s hydroizolací a tašky se daly použít. Majitel se ani nestačil nastěhovat.

[Brčo]

no, manžel od dcéry dělá vyšetřovatele u hasičů. Pouze jeden z deseti domů po požáru povolí statik znovu zastřešit. Při hašení je vše uvnitř zničeno plameny či vodou, takže, jestli shoří střecha a stěny, nebo ne mi připadá zbytečná otázka...Dřevostavba či srub nebo roubenka jsou na tom hůře..

Súhlas.Ked komplet vyhorí aj tehlový alebo kamený dom-zhoretý krov,prevalené stropy a podobne- tak je treba zvyšok tak či tak zhodiť...
A ten domček v článku nebol asi z balíkov ale niečo taketo https://www.ekopanely.cz/

[CyPro]

Ty soláry nejsou tak nevýhodné. Potřebuješ daleko menší plochu na daný výkon (asi 4-4,5x méně) a je snazší a levnější akumulovat krátkodobě teplo do akumulační nádrže s výměníky...kam může přitápět i kotel, který jede v optimálním výkonu...životnost solárů je i 40 let...

Přizpůsobení pasivu co znám od známých je třeba ta nemožnost větrání okny, velké prosklené plochy orientované na jih pro solární zisky z tebe mohou uprostřed města udělat opičku v kleci na kterou se chodí dívat veřejnost na procházce...takže spustíš motorové žaluzie a schováš se...kamarád hudebník si stěžoval, že mu vadí hukot vzduchu z rekuperační jednotky (má příliš malý průměr potrubí a vysoká rychlost vzduchu se projevuje vyšší hlučností) = je to dělané na klíč a když to plánovali tak jim to nepříšlo na mysl. Jinak znám 2 lidi, kterým odešlo tepelné čerpadlo vzduch voda...Jednomu řídící jednotka, druhému se tuším ucpal výměník. Oboje byla drahá legrace.

Fototermika zaujímá menší plochu při stejném energetickém zisku než fotovoltaika. To je pravda. Tím ale výhody končí.
FV dává na rozdíl od FT energii (elektřinu), kterou lze použít nejen jako nízkopotenciální teplo, ale jako prakticky cokoliv (světlo, mechanická práce, dobíjení el zařízení atd.) Cena FV panelů klesá, účinnost roste. Je jistě méně náročná na údržbu (v trubkách neteče médium, do domu vede pouze kabel). Lze očekávat, že se vyřeší i životnost baterií. Ještě k FT: Můj známý, který má pasiv zmiňuje nevýhodu obřího zásobníku tepla v PD. I když je běčka izolovaná, tak její velký povrch a tepelné ztráty přispívají v létě poněkud k nepohodě uvnitř domu. Zkrátka velký zásobník topí i v době, kdy to není žádoucí. Bohužel má zásobník uprostřed dispozice a nemůže s tím nic dělat. Řešením by bylo umístit zásobník někam k obvodové zdi a otevřít okno do TM. Já dodávám - nebo jej úplně vypustit a skladovat energii v bateriích. Malý bojler je samozřejmě nezbytností.

Nemožnost větrání okny v pasivu je naprostý nesmysl, který se kdovíproč táhne dějinami. V pasivu lze mít otevíravá okna, stejně jako v jakémkoliv jiném domě. Dokonce je můžeme i otevřít, ale pak je nutno počítat s tím, že se neuplatní rekuperační jednotka.

Hukot rekuperační jednotky lze do značné míry eliminovat dobrým návrhem. Existuje nějaká maximální rychlost, jakou lze přepravovat vzduch v potrubí, aby to nebylo pociťováno subjektivně rušivě. Takže dostatečný průměr potrubí, použití prvků v rozvodu vhodných pro daný účel. Je odborná úloha pro vzduchaře a amatérsky se do toho pouštět není dobré.

Tepelné čerpadlo do pasivu je ekonomický nesmysl. Půvab pasivního domu totiž spočívá v tom, že při velmi dobré izolaci domu, vzduchotěsnosti, zpětném vracení tepla (rekuperace) odpadá nutnost mít složitý vytápěcí systém. Tedy žádné tepelné čerpadlo, teplovodní rozvody atd. Malou potřebu tepla lze zajistit elektricky nebo pomocí topidla na dřevo s malým výkonem (akumulace do nějaké hmoty je nezbytná, jinak hrozí přetopení domu).