No, Podíl žitné mouky klesá v chlebu už dlouho a tím je dán acidobazický vliv na lidský organismus.Hektolitrová váha zrna ovlivní kynutí naprosto spolehlivě a můžete mi věřit, že čím je vyšší výnos zrna, jsou jeho pletiva řidší a jeho hektolitrová hmotnost nižší. Už kdysi se dováželo žito z horských a podhorských enkláv, aby bylo z hubených a drsných poloh, tehdy kynulo bez sebemenších potíží. Pak se do toho začalo sypat pšenice, čím dál víc a nakonec už žito vlastně nikdo nechtěl. Ale lidi z toho byli překyseleký, měli různé choroby od kvasinek až po raka, kterej je životně závyslej na kyselém prostředí. Žitnej chleba byl základ, rusové mají svůj tradiční moskevský bochník, kterému je jedno, jakou má hektolitrovou váhu zrno, páč kyne a peče se ve formě.Tam se řídnutí těsta při kynutí tak neřeší, jako u nás.Jaké zrno? stačí mrknout na stránku gengelu, my pěstovali pšenici hospodář a žito....to jsem zapoměl....nehnojit, to je základ, velmi opatrně u žita.
