Autor Téma: Falešné vzpomínky z dětství..  (Přečteno 682 krát)

Offline Saladin

  • EMERITNÍ PREPPER
  • *
  • Příspěvků: 9585
  • I' ll be back!
Falešné vzpomínky z dětství..
« kdy: Květen 17, 2017, 09:40:19 odpoledne »
Zajímavé je, že falešné vzpomínky z dětství jsou prý dost rozšířené.

Asi ano, moje starší dcera si pamatuje věci, které jsou nepravdivé, nejspíše jí to vysvětlila maminka..

Já si zase pamatuji invazi z roku 1968 - pamatuji si, jak jsem stál v postýlce, jak to hučelo a jak se lidé (máma, táta a brácha) okolo mne bojí.. Mohlo by to tak být, kdybych se narodil aspoň o rok dříve, jenže já jsem se narodil v prosinci 1967, takže jsem v srpnu 1968 asi ještě stát v postýlce nedokázal..

http://moneymag.cz/magazin/7752-vzpominate-na-zazitky-z-detstvi-nektere-se-vubec-nestaly
Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno..
(Cyril František Kampelík - zakladatel družstevního hnutí)

SoňaR

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #1 kdy: Květen 17, 2017, 09:43:31 odpoledne »
Ale jo, stát jsi už mohl  :)
Ale fakt je, že obzvláště malé děti považují za realitu i to, co se jim třeba jen zdálo, nebo dokonce i to, co si jen vymyslely.

Offline MaunaKea

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 3625
  • Mus uni non fidit antro.
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #2 kdy: Květen 18, 2017, 10:41:58 dopoledne »
Zážitky dětí v takto útlém věku se zapisují do podvědomí čaasto pod silnými emocemi a bez rozumové kontroly, kterou ještě dídě nemá vybudovanou. Chybí i korekce osobní zkušeností a tak emoce převládají...A zpomínky jsou z pohledu dospělého naprosto fantastické.... Já si například pamatuji, jak jsem ve školkovém věku přelézal stráááášně vysoký plot o abych mohl na návštěvu za kamárádkou z druhého školkového oddělení. Když jsem tu zíďku viděl při náhodné příležitosti dnes, musel jsem se v duchu pousmát, překročil bych ji a šel bych dál, ale jako dítě jsem to viděl v měřítku Everestu a byla to pořádná výzva na kterou padly za oběť mé sváteční školkové kalhoty...k nelibosti maminky, která mi za odměnu vyprášila zadek... 

konec

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #3 kdy: Listopad 30, 2020, 03:00:35 dopoledne »
Falešné vzpomínky mají schizofrenici.
Nicméně pokud máme falešné vzpomínky, tak naše paměť, i kdyby to byla dobrá pamět, tak neplní svůj účel.
Účel paměti je totiž, abychom si pamatovali to, co se stalo, nikoliv to, co se nestalo, protože to by nedávalo smysl.

Offline peta62

  • ***
  • Příspěvků: 22
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #4 kdy: Listopad 30, 2020, 09:39:53 dopoledne »
Mne nedavno vysvetlovali, ze rocni dite zacina chodit, urcite nemuze osmimesicni dite stat s oporou ?
Ja se priznam, ze za sebe jsem k temto vyzkumum hodne skepticky. Mel jsem vzpominky z davneho detstvi, netusil jsem z kolika let. Kdyz jsem to probiral s mamou, zjistilo se, ze mi byly dva roky. Pritom nektere z nich mi nikdo nemohl vypravet, rodice ani prarodice u udalosti nebyli.

Nalim

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #5 kdy: Listopad 30, 2020, 05:23:17 odpoledne »
Doporučuji sledovat různé ne-mainstreamové zdroje, zabývající se výzkumem okolo lidského mozku, třeba v souvislosti se současnou kvantovou fyzikou.
Budete možná hodně překvapeni, jak moc se dnešní stupeň poznání liší od toho, co se děti pořád ještě učí na všech školách.

Nalim

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #6 kdy: Listopad 30, 2020, 08:11:28 odpoledne »
Na to bohužel není jednoduchá, krátká, instantní odpověď. Je to študium zajímavých poznatků mnoha zajímavých lidí, po mnoho let.

S autory se často nedá souhlasit bez námitek, ale na druhou stranu se těžko dá vyvracet mnohé jejich poznání.

V nedávných dnech byly v češtině uveřejněny zajímavé informace třeba od Bruce Liptona, i několika dalších autorů.

konec

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #7 kdy: Listopad 30, 2020, 08:16:33 odpoledne »
Zážitky dětí v takto útlém věku se zapisují do podvědomí čaasto pod silnými emocemi a bez rozumové kontroly, kterou ještě dídě nemá vybudovanou. Chybí i korekce osobní zkušeností a tak emoce převládají...A zpomínky jsou z pohledu dospělého naprosto fantastické.... Já si například pamatuji, jak jsem ve školkovém věku přelézal stráááášně vysoký plot o abych mohl na návštěvu za kamárádkou z druhého školkového oddělení. Když jsem tu zíďku viděl při náhodné příležitosti dnes, musel jsem se v duchu pousmát, překročil bych ji a šel bych dál, ale jako dítě jsem to viděl v měřítku Everestu a byla to pořádná výzva na kterou padly za oběť mé sváteční školkové kalhoty...k nelibosti maminky, která mi za odměnu vyprášila zadek...

To je normální. Malé dítě je malé, takže je pro něj všechno obrovské. Mě se tehdy také jevilo spoustu věcí a prostor jako obrovských, dnes mi stejné věci přijdou malé a stejné prostory mi přijdou stísněné. Stejné je to i s vnímáním dospělých osob, které jsou pro dítě obrovské a má z nich z pravidla strach. 
A také platí to, že vnímání světa dítětem je více emoční a také více intuitivní. Naproti tomu chování dospělého člověka je méně emoční a také více naučené.
Paradoxně může být dítě chytřejší, než dospělý, protože aby člověk dokázal správně vyhodnotit situaci, tak nesmí znát "správné řešení".

To, že si dítě všechno pamatuje obrovské, není falešná vzpomínka, protože v jeho věku pro něj skutečně bylo všechno obrovské.
A to obrovské je pro dítě ještě více obrovské díky tomu, že je to pro dítě "maximální možná velikost", tedy prolínají se tam mantinely dětské představivosti. Umí si dospělý člověk představit miliardu? Ne. Umí si dospělý člověk představit 100 milionů? Ne. Logicky tedy člověk vnímá 1 miliardu a 100 milionů úplně stejně, protože je to za hranicí představivosti, za mantinelem. Ale přecejen si dokáže dospělý člověk představit trochu víc, než to dítě.

konec

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #8 kdy: Listopad 30, 2020, 08:59:24 odpoledne »
Zajímavé je, že falešné vzpomínky z dětství jsou prý dost rozšířené.

Asi ano, moje starší dcera si pamatuje věci, které jsou nepravdivé, nejspíše jí to vysvětlila maminka..

Já si zase pamatuji invazi z roku 1968 - pamatuji si, jak jsem stál v postýlce, jak to hučelo a jak se lidé (máma, táta a brácha) okolo mne bojí.. Mohlo by to tak být, kdybych se narodil aspoň o rok dříve, jenže já jsem se narodil v prosinci 1967, takže jsem v srpnu 1968 asi ještě stát v postýlce nedokázal..

http://moneymag.cz/magazin/7752-vzpominate-na-zazitky-z-detstvi-nektere-se-vubec-nestaly


Obecně se má za to, že do 4 let věku si dítě nepamatuje nic.
Já s tím však nesouhlasím. Já si myslím, že si lidé běžně pamatují z věku před 4. narozeninama, ale neprohlásí to o sobě, protože své vzpomínky nedokážou datovat. Já sám také nedokážu vzpomínky datovat a nedokážu ani říct co bylo dříve a co později. Stáří svých vzpomínek určuju pouze nepřímo. Když si někdo pamatuje povodně z roku 1997, tak ví, že se psal rok 1997 a ví také, kolik mu bylo let. Ale pokud nemá takovýto rozpoznávací bod, tak nezná letopočet, nezná svůj věk, ze kterého vzpomínka pochází.
Takže podle mě může mít dítě i hodně časné vzpomínky.
Krom toho si myslím, že se může stát, že se již 8 měsíční dítě postaví na nohy. Obzvláště v té postýlce, kde se může držet zábradlí.
V porovnání se světem zvířat do není rozhodně brzo, ale naopak. Kůň se postaví na nohy již několik minut po narození. Zcela intuitivně.

Nejsem odborník na vývoj dětí, nejsem rodič, ale můj rozum mi říká, že pokud má dítě začít chodit v 1 roce věku, tak to nelze brát striktně, pro někoho to bude z různých důvodů později a pro někoho to bude naopak dříve.

Je doloženo, že 9 letá dívka porodila dítě. A přesto že je to doloženo (a nestalo se to jednou ale opakovaně), tak většina lidí nevěří, že je to možné.
Stejně tak lidé nevěří v existenci mimozemšťanů, přestože je vidělo spousty lidí a zcela nezávisle na sobě.
Úplně stejným způsobem lidé nevěří, že by dítě mohlo stát na nohou před 1 rokem věku. A na 100% si spoustu lidí již zaznamenalo nebo zdokumentovalo nebo si prostě pamatuje, že to možné je.
Lidé často nevěří ani na něco, co mají každý den na očích.

Člověk může mít falešné vzpomínky, pokud má 1. schizofrenii nebo 2. alzheimera nebo 3. halucinace.
Nutno však uvažovat nad tím, že do malého dítěte napíchají ohromné množství vakcín, kteréžto jsou vždy doprovázené vysokou horečkou a často celoživotními následky, v takovémto okamžiku bych se spíše podivoval, kdyby dítě halucinace nemělo.

99% toho, co se tvrdí o dětech, je lež.
Například ta lež, že čím je dítě menší, tím lépe snáší vakcíny.
Toto tvrzení jsem si četl stokrát. Jenže je to lež.
Malé mimino ti nemůže říci "Jsi debil!" když tvrdíš, že vakcínu snáší skvěle. Dítě nemusí už ani brečet, protože je totálně vyčerpané. Dítě nechce jíst, ale to se považuje za zlobení. Všechno, co ti k tomu řeknou zdravotní sestry a lékaři jsou sračky!!!
Avšak našel se lepší lékař, který si dělal svůj dlouholetý výzkum, a zjistil, že čím raněji bude dítě očkované, tím má větší šanci na celoživotní postižení.

Nalim

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #9 kdy: Listopad 30, 2020, 09:24:48 odpoledne »
Obecně se má za to, že do 4 let věku si dítě nepamatuje nic.
Já s tím však nesouhlasím. Já si myslím, že si lidé běžně pamatují z věku před 4. narozeninama, ale neprohlásí to o sobě, protože své vzpomínky nedokážou datovat.
Regresní terapeuté umějí např. otevřít i tvé vzpomínky na tvé pocity v okamžicích tvého narození.

konec

  • Host
Re: Falešné vzpomínky z dětství..
« Odpověď #10 kdy: Prosinec 01, 2020, 01:05:22 dopoledne »
Obecně se má za to, že do 4 let věku si dítě nepamatuje nic.
Já s tím však nesouhlasím. Já si myslím, že si lidé běžně pamatují z věku před 4. narozeninama, ale neprohlásí to o sobě, protože své vzpomínky nedokážou datovat.
Regresní terapeuté umějí např. otevřít i tvé vzpomínky na tvé pocity v okamžicích tvého narození.

Ještě jsem sice neprodělal žádnou regresní hypnósu, ale věřím tomu, že to je možné.
Už dávno jsem si uvědomil, že krom věcí, které si pamatuji vědomě, mám ještě další paměť plnou věcí, které si pamatuji skrytě. Občas se mi podaří něco, co jsem si pamatoval jen na úrovni podvědomí, vytáhnout nahoru do vědomí. Myslím si, že si toho člověk pamatuje daleko více, než si myslí, že si pamatuje. A myslím si, že když člověku něco našeptává intuice, tak to může být na základě něčeho, co si člověk pamatuje, ale neví o tom, že si to pamatuje.