Naprosto souhlasím s tebou, deprese skutečné doopravdy existují, ale mně nikdy žádné léky nepomáhaly déle než týden, tedy, po dobu Placeboefektu. U psychiatrů a psychologů (liší se v tom, že jedni smí předepisovat prášky a ti druzí ne) jsem byl několika a žádného obstrukční apnoe nenapadla, až jednu psychosomatickou lékařku, také psychiatričku, ale pracující zcela mimo systém zdravotního pojištění, se kterou konzultuji některé věci, se kterými si nevím rady. Poradila mi se objednat do spánkové laboratoře, napadnulo jí to samotnou a já jsem si vzpomenul, že už jsem na takovém vyšetření kdysi byl..
Tedy, asi tak před 5-ti lety.. Obstrukční spánkovou apnoe mi diagnostikovali. Zcela rutinně, a automaticky, a také naprosto zbytečně a chybně mne zapsali na pořadník na plastiku měkkého patra, asi aby měli na chirurgii body..
Je to dost nepříjemná operace. Byli s tím fakt hodně rychle hotoví, s bohorovnou rutinou, ani se nebtěžovali mi cokoliv vysvětlit. A tehdy jsem na to vyšetření šel z vlastní iniciativy, žádný lékař mne tam neposlal, podezření na apnoe jsem si našel sám. Po zjištění informací o co se jedná, jsem operaci odmítnul, lékař mi žádnou alternativu nenabídnul, jen pokrčil rameny a vysral se na mne..
Já jsem na to asi i zapomenul.. Tedy, naučil jsem se spát na břiše. Po dalším vyšetření, už ne v motolské nemocnici, ale v soukromé ordinaci ve Stodůlkách, jsem po vysvětlení lékaře pochopil, že jsem udělal dobře, že jsem na tu operaci nešel, protože by mi byla k ničemu. Já se ve spánku dusím ne kvůli měkkému patru, ale kvůli jazyku, a kořen jazyka se neoperuje, proto, aby se pacient neudusil jídlem..
Například Francouzská firma Sefam své CPAP ventilátory vyrábí už od roku 1985, takže o existenci obstrukční spánkové apnoe se ví nejméně třicet let..