Bydlení vhodné dnes i poté - vzdálenost od města

[Thera]

Zdravím,
jaká si myslíte, že je vhodná poloha bydlení, aby se tam dobře žilo už dnes, ale současně i v době, na kterou se tu připravujeme?

Rozhodla jsem se, že bych časem (v horizontu pár let) ráda zvedla kotvy z paneláku a přestěhovala se na venkov do domku se zahradou. V růžových barvách si to maluji tak, že si začnu na zahradě pěstovat alespoň část ovoce a zeleniny, časem třeba přibudou i nějaké ty slepice (i když realita mě možná vyvede z omylu). Současně ale pracuji v Plzni a práci měnit nechci, takže bude nutnost dojíždět. Představovala bych si tudíž nějakou menší vesnici tak do 30 km od Plzně, ne přímo u nějaké hlavní silnice, ale aby tam alespoň občas jezdil vlak nebo autobus, abych nebyla úplně odkázaná na auto.
Hlavně mi jde o to, jak je tato poloha (ne)výhodná z hlediska bezpečnosti, zejména zda blízkost města se posléze nestane obrovskou nevýhodou... Díky moc za vaše názory 

[SoňaR]

To už někdo vymyslel - nejvhodnější je samozřejmě venkov, prý 3 vesnice od města 

No jinak tam je spousta faktorů - např. abys tam byla schopná dojít pěšky, aby tam byly zdroje, aby to bylo v relativně nezajímavé lokalitě ...

[Thera]

Dojít pěšky odkud?

[milo1944]

Dojít pěšky = teda 5 - 7 km od konce MHD.
To je pro případ nějakýho problému. Pochopitelně stanice vlaku, autobus je dobrá věc.
Obchod, škola a zdravotní středisko se taky hodí

[SoňaR]

Dojít pěšky ze svého bydliště. Za docházkovou vzdálenost je obvykle brána vzdálenost cca do 30 km, ale záleží to na kondici "chodce". Prostě aby ses tam zhruba za den pěšky dostala i s nějakým tím nákladem. To je pro případ "problému" 

[Thera]

Soňo, ale já už bych tam bydlela 

[SoňaR]

Jo, promiň, nějak jsem to pochopila tak, že tam budeš nejdřív chalupařit  . Tak dojít pěšky z práce 

[k.vancura]

Já to beru tak, že co je do hodiny autem po normální silnici (tedy, nikoli dálnice) je v pohodě. ALE...

Vzdálenost nehraje vždycky tu zásadní roli. Je to i o terénu, dostupnosti, zajímavosti lokality. Třeba okolí Prahy, dejme tomu 30 km od centra, mi přijde pořád jako moc blízko, kvůli koncentraci lidí v Praze, nebo případně jakémkoli jiném velkém městě, třeba Brno atd. Naproti tomu třeba Bruntál (příklad) mi přijde jako OK do 15 km, taky díky koncentraci lidí.

Takže je to o prioritách.

Moje plány jsou jednoduché, pokud to pomůže jako příklad pro nastínění. Pracuju v Praze, bydlím cca 80 km od Prahy a chalupu, která je do budoucna plánovaná jako základna (a to nejen pro PA) je od baráku cca 15 km. To samé Kutná Hora a Čáslav (cca). Do budoucna je plán takový, že nejspíš stále práce v Praze (finance), bydlení ( no, spíš přespání a na zimu) v bytě v Kutné Hoře (zázemí teď ve městě a když se nic nestane, na stáří budu mít za zadkem doktory, lékárny, případně sociální služby atd. až nebudu s manželkou schopný se  o sebe plnohodnotně sám postarat) a na skutečné žití chalupa a zase, nejen pro PA, ale i teď, na skutečný život, pěstování, scházení se rodiny (jsme na chalupě od jara do podzima stejně už teď).

Shodou okolností, považuju okolí Čáslavi a Kutné Hory za zajímavé. Nic moc průmysl, ale zato funkční vojenská posádka (letiště), 2 nemocnice, školy, lékárny, prostě zázemí jaké potřebuju a i výhledově potřebovat budu. No a přitom lokalita, která není strategicky nijak extrémně disponovaná, jako třeba Pardubice, Praha, Plzeň ... no a Praha ... sice relativně daleko, ale zase se v Praze lépe platí práce a tak můžu na venkov vozit pražské peníze (asi podobný vzorec uvažování jako máš ty s Plzní).

[Vasilij Zajcev]

Určitě funkční vesnice , ( tedy vesnice se zborem dobrovolných hasičů , obchodem a hospodou ) ideální takovejch 5 až 10 km od menšího města ( lékárna , doktorka ,zubař ) . A 35 až 50 km od většího města . ( nemocnice , porodnice , úřady , zaměstnání ) . 

Souhlasím s předřečníkem okolí Čáslavi , Kutné hory , nebo Chrudimi je zajímavé .

[Goof]

S tou funkční vesnicí souhlasím.

Ideální jsou hasiči, myslivci. K tomu ještě obchod, hospoda, JZD, soukromý zemědělec a nějaká zámečnická nebo strojírenská firmička.
Dle mého názoru do 200 obyvatel, aby se všichni dobře znaly.
Ideální je i několik lufťáků, jelikož v PA době po nich zůstanou volné bytové jednotky :-)

Pokud možno tak 30 km od velkých silnic, několik přístupových komunikačních polních cest, trochu lesa v okolí a hlavně kolem vesničky pole a sady.   

[MaunaKea]

Ono je to vždy o kompromisu. Teď to chce mít člověk blízko, aby si mohl na chati zajet třeba i odpoledne po práci - zde je již 80 km mnoho...Na druhou stranu 10km od 100t města mi připadá málo a možná i 30km od Prahy...Jak Pardubáka mě zajímá i směr převládajících větrů...kdyby prdla chemička nemusí po větru stačit ani 15 km....Na druhou stranu pokud pravidelně nechodíte, budete mít s 25-30kg batohem problém ujít i 30-35 km....V tomto případě bych asi bral, že člověk by měl na "základnu" být schopen dojet na kole s postraními brašnama a 30kg bagáže do 2-3 h ideálně méně frekventovanými třeba lesními cestami  (30-40km).

[PooM]

Spadáme pod bývalou střediskovou obec, tzn. zubař i praktický lékař ordinují tři dny přímo v obci. Lékárna (v obci) má otevřeno 5 dní v týdnu. V obci (resp. ve složenině obcí, které spadají pod bývalou střediskovou obec) je 5 obchodů (z toho 2 vietnamské večerky), řeznictví, veterina, kadeřnictví, prodejna "přebytků" (obilí) z kolchozu, vodní elektrárna, 2 autodílny, 2 nádraží (vlak) a pravidelné autobusové spojení.
Je tu pila, velká zámečnická výroba, kolchoz a dost "malých" zemědělců (takže po dědině je za úplatu k dispozici veškeré zemědělské vybavení od motyčky přes traktor až po kombajn) a nejmíň 4 různé bagry, i pár náklaďáků by se našlo, SDH a Sokol +/- funguje... Ohledně vzdáleností: na nejbližší nádraží je to 15 minut chůze, do lékárny a k doktorům taky tak, do kaple 7 minut, do školky a školy (I. stupeň) 5 minut, do obchodu a na autobus 3 minuty a do hospody minuta, do mnohasethektarového lesa od plotu zahrady doplivnu...
Auto by nebylo nezbytné, kdyby mi nevadilo se pořád někoho doprošovat aby mi přivezl...něco...cokoli. A být mobilní je výhoda, i když drahá.
I práce je tady dost, jenže mizerně placené...
Okresní město (30 000 obyvatel) je za kopcem. Veškerá vybavenost - školy (pestrý výběr středních i něco VOŠ), nemocnice, kino, divadlo...
Terén je hodně členitý - to k účinku tlakové vlny velkých bomb. I když v okolí není nic, na co by stálo za to plýtvat municí, nic o co by stálo za to válčit...
Prostě myslím, že najít se dá...i když 100% ideální není nic.

Ale přiznám se, že při koupi domu mě zajímalo hlavně v jakém stavu je stavba (před rekonstrukcí ale bytelná, dole není moc mokrá a vrchem neteče), zajímal mě zdroj vlastní vody a pozemky k tomu a spojení do města kvůli případnému dojíždění/DOCHÁZENÍ na šichtu a taky zda leží/neleží v záplavové oblasti...ale hlavně jak se na tom místě cítím. Když jsem přišel sem, řekl jsem si, že bych tady dokázal žít (to jsem si řekl skoro všude) ale že by mi tady nevadilo prožít celý život a v pokoji umřít...

Takže pokud bych to chtěl pojmout jako přípravu na PA, poohlédnul bych se po něčem poblíž nevýznamného okresního města se slušnější občanskou vybaveností i za cenu menších příjmů. To ovšem může přinést komplikace v podobě náhlé změny prostředí, ztráty kamarádů, větší vzdálenosti k rodině...takže ano, pokud našinec nebude mít štěstí, bude to vždy kompromis. Ale život je otázkou priorit...  

[votroubek]

Dával bych si majzla. Není to legrace.Zděsil jsem se, kolik času uplynulo od roku 99, kdy jsem si koupil grunt.
Moji přátelé a známí kupovali taky, byla to veliká vlna.Pryč z města, láska, vztahy, přátelswtví, nezávislost, revolta.
Čím dál od města, čím větší a izolovaná samota, tím těžší to je zkouška pro vztahy, pro rodinu. Obrovská většina se rozpadla, nevydrželi.Zvyk je totiž železný košile a jak si zvyknerte na město, na známé, na dostupnost všeho vč práce, není to fakt jednoduchý.Jsem u městečka, 5km, nic k bombardivání tu není, žádné fabriky na dělostřelecké náboje, ani chemička.Sice ve vsi, ale na samotě.
Jak si zvyknete, stane se z vás pařez a už to nejste schopni změnit.
Takže, opatrnosti nikdy nezbývá, bude to zatěžkávací zkouška vstahů, i já se rozvedl .A šťastně.je to rozhodně otázkou priorit.

[konec]

Velké město lidé obvykle používají jako zdroj lépe placené práce.
V okamžiku apokalypsy se však z každého města stane Ruská armáda hladovějících šílenců.
Praha má milion obyvatel, možná ještě navrch půl milionu dočasných,
v praxi to znamená milion hladových krků a současně milion šílenců.

V případě apokalypsy by to bylo právě v Praze nejhorší. Milion hladových šílenců, kteří by byly schopni naprosto všeho.
Všichni lidé potřebují jíst. Avšak mezi vesnicí a městem je rozdíl. Hladovějící vesničané vtrhnou do JZD/zemědělského družstva a vyvraždí kravín bez ohledu na soukromého majitele družstva. Nají se. Na nějakou dobu se uklidní. Zatímco obyvatelé města se ihned začnou žrát navzájem, protože tam žádné zemědělské družstvo není. 

Jestliže nastane jaderná zima a ohromí to zemědělství, tak budou mít problém i vesnice. Avšak ve městech nastane problém dříve.

Nejlepší je bydlet na samotě, mít vlastní zásoby a také vlastní pole, a žít daleko od jakýchkoliv lidí.
Ovšem souhlasím s tím, že je pohodlné mít blízko lékárnu, zubaře, smíšené zboží atd. To zajištuje velká vesnice nebo malé město.

Pokud si člověk sežene práci na trvalý home office a to velkoměsta bude jezdit jen jednou do měsíce, tak může být libovolně daleko. A možná že se pojede do velkoměsta za velkým nákupem (hypermarketa mají smysl v tom, že jsou levnější, než malé obchůdky) a za nákupem něčeho drahého (televizor). Ovšem techniku člověk nekupuje často a velký nákup už z podstaty věci nedělám každý den, protože velký nákup děláme ve snaze si vytvořit zásoby.
Jinými slovy: člověk pojede do velkoměsta jen vzácně.

Správný prepper by měl mít zásoby jídla i mýdla i léků, tak, aby 2 roky nemusel nakupovat vůbec nic.
Bohužel léky bývají na předpis a lékaři nechtějí dávat recepty na dlouhou dobu dopředu.
Takový chudák pak musí lozit k lékaři a do lékarny často.

Blízká ordinace zubaře může být výhoda v post apo době,
tedy museli bychom předpokládat, že bude možnost vyrábět elektřinu, bez které neudělá zubař vůbec nic, a že přežije ta ordinace, a že přežije ten zubař. Pokud bude na všechno odpověď ANO, tak stačí lékaře jen ukecat a něco mu nabídnout. Peníze budou tou dobou k hovnu, takže je třeba nabídnout něco jiného.
Potenciálně by zubařský zákrok mohla provést i zdravotní sestra, protože mnohokrát na vlastní oči viděla, jak se to dělá.

[Dag Björndal]

Správný prepper by měl mít zásoby jídla i mýdla i léků, tak, aby 2 roky nemusel nakupovat vůbec nic.

A ty si správny preper?

[konec]

Správný prepper by měl mít zásoby jídla i mýdla i léků, tak, aby 2 roky nemusel nakupovat vůbec nic.

A ty si správny preper?

Bohužel zatím ne a stydím se za to :-(
no hlavně bych měl průser, kdyby teď nastala apokalypsa, protože na ni nejsem připravený.
A navíc cítím, že tahle civilizace nemá vůbec žádnou budoucnost, i kdyby apokalypsa nenastala.

[Dag Björndal]

Jo, myslel som si, keďže si vyšiel nedávno zo školy. 
Ale sú možnosti, ako sa pripraviť aj za pár korún. Nie vždy je to o tom, nahonobiť vela zbraní, postaviť bunker a natlačiť ho konzervami. Ale ešte trochu počítaj a prípadne sa skús aj opýtať. 

[konec]

Kde si vzal, že som nedávno vyšiel zo školy? A jak s tím souvisí moje nepřipravenost? Nevíš o mě vůbec nic.

[Dag Björndal]

Kde si vzal, že som nedávno vyšiel zo školy? A jak s tím souvisí moje nepřipravenost? Nevíš o mě vůbec nic.

Nečítam všetko čo píšeš a ani o tebe nechcem nič vedieť. Som rád že si to tu trochu oživil, a je fajn po čase vidieť, že niekto fórum číta, rozmýšla a niečo mu dáva.
To, že nemáš ešte deti, nie si preper, nemal si domáce zvieratko a tvoje naj zážitky sú spolužiaci mi tak trochu dali predstavu. Ja si už ani nepamätám, že som bol kedysi na vojne....

...Bráno podle mých bývalých spolužáků, tak 80% z nich bych ve své post apo komunitě mít nechtěl, né proto, že by se chovali neslušně, to je to nejmenší, ale proto, že byli zlí, podlí, a rozhodně bych jim nemohl věřit.
Obdobné procento platí i pro učitele.
70% spolužaček a 90% spolužáků bych musel odmítnout jednoduše proto, že jsou to gauneři....

[konec]

Může to být zvláštní, ale to opravdu neříká, že jsem dokončil nedávno školu. To je přesně ten případ, ve kterém intuice selhává. A selhala.
V Americe je taková soutěž.
Ta soutěž končí tak, že soutěžící hádá, za kterými ze tří dveří je automobil. Jsou tam trojí dveře, ale automobil je jen za jedněmi z nich.
Soutěžící si vybere jedny dveře a tam se postaví, jakože je to jeho volba.
Moderátor v tuto chvíli otevře jedny ze dvou dveří, které si soutěřící nevybral. A otevře záměrně takové dveře, za kterými automobil není.
Nyní zbývají už jen dvě neotevřené dveře a za jedněmi z nich je automobil, který soutěžící vyhraje, když uhodne ty dveře.
A pozor: V tuto chvíli soutěžíci dostane příležitost, aby svou volbu změnil a stoupnul si raději k těm druhým dveřím.

Moje otázka: Měl by soutěžící změnit svou volbu?
Ano / Ne / Nezáleží na tom ?

[Dag Björndal]

Mám suseda, a ten vie tiež všetko. Napríklad je aj velký prepper, bo hral na počítači takú hru. Je aj snajper, bo hral tiež dáku hru. A je aj stavbár aj farmár.... a plánuje kúpiť dáku vzduchovku...keby dačo. 

[Samotář]

V Americe je taková soutěž.
Ta soutěž končí tak, že soutěžící hádá, za kterými ze tří dveří je automobil. Jsou tam trojí dveře, ale automobil je jen za jedněmi z nich.
Soutěžící si vybere jedny dveře a tam se postaví, jakože je to jeho volba.
Moderátor v tuto chvíli otevře jedny ze dvou dveří, které si soutěřící nevybral. A otevře záměrně takové dveře, za kterými automobil není.
Nyní zbývají už jen dvě neotevřené dveře a za jedněmi z nich je automobil, který soutěžící vyhraje, když uhodne ty dveře.
A pozor: V tuto chvíli soutěžíci dostane příležitost, aby svou volbu změnil a stoupnul si raději k těm druhým dveřím.

Moje otázka: Měl by soutěžící změnit svou volbu?
Ano / Ne / Nezáleží na tom ?

Ano.
Stoupne tím pravděpodobnost úspěchu. Je to příklad z matematické pravděpodobnosti.

[Nalim]

Nezáleží na tom.
Původně měl třetinovou pravděpodobnost, že zvolí správné dveře. Teď má sice tu šanci 50%, ale pořád je to neoddiskutovatelně buď a nebo.
Ha, ha, a už jsme zase OT.

[Samotář]

Špatně, záleží na tom.
Zde je vysvětlení https://matematika.cz/tri-dvere

[Nalim]

Nesouhlas - kdyby o něco šlo, odvolal bych se.
Jejich argumentace je chybná, ptž nebere v potaz reálnou situaci v dané chvíli. Když zbývají dvoje dveře, tak je prostě šance 50 : 50.

[Včeliš]

Přesně tak, matematicky se nic nemění, protože příklad trvá. Pokud by skončil a začal na dvouch dveřích, je to jedna ku jedné.

[Nalim]

Něco jako tady? (je potřeba vydržať až do konce):
https://www.youtube.com/watch?v=Zh3Yz3PiXZw

[konec]

Správnou odpověď vám prozradil    Samotář.

Mám 3 dveře. Jedny si vyberu. Je jedno, které si vyberu, budu mít 1/3 pravděpodobnosti úspěchu.
Teď se jedny dveře otevřou a prozradí se, že tam nic není.
Dveře, u kterých stále stojím, měli 1/3 pravděpodobnost úspěchu a to se nezměnilo, protože jsem je vybíral ze tří dveří.
Avšak ty zbývající neotevřené dveře mají 2/3 pravděpodobnost úspěchu.

Ještě jinak:
Jsou 3 dveře. Všechny zavřené. Ty u kterých stojím mají šanci 1/3. Dvojice dveří, u kterých nestojím, mají dohromady šanci 2/3. A pak se jedny z této dvojice dveří otevřou. Ta dvojice dvěří bude mít dohromady stále šanci 2/3, třebaže byly jedny dveře už otevřeny a tam to nebylo.

Řešení je logické, ale není intuitivní. Intuitivní rozhodování používáme tehdy, když se potřebujeme rozhodnout strašně rychle, takové rozhodování je zjednodušení, ale ve většině případů se trefíme. Tohle je však zrovna ten případ, kdy zjednodušení znamená selhání.
Dag Björndal intuitivně tipnul, že jsem čerstvě dokončil školu a seknul se, protože ji mám za sebou již léta.
Pro mě by nebylo vůbec žádný problém psát tak, aby to intuitivně vypadalo, že jsem naopak daleko starší, než jsem.
Nebylo by to pro mě vůbec žádný problém, protože intuitivní uvažování je velmi primitivní.

A mimo to jsou dva druhy hodných lidí:
1. druh hodných lidí jsou lidé, kteří jsou pro nás POCITOVĚ hodní. Nakonec nás však mohou podrazit, čemuž se budeme velmi divit, protože byli tak hodní. Opět je to selhání intuice.
2. druh hodných lidí jsou lidé, kteří nás mají rádi a myslí to s námi dobře doopravdy.

[Nalim]

Dovolím si znovu rozporovat "ty dvoje dveře", co jsou v současnosti ve hře.

Na počátku, v tehdejším čase Č-0, byla pravděpodobnost, jak správně říká ofic. vysvětlení, skutečně 1:3.
Jenže pak došlo k zásadní změně, k nové realitě, teď je čas Č-1. Jsou jen 2 dveře, čili pravděpodobnost je NYNÍ 1:1. Čo bolo, to bolo. Terazky ... jsou jen 2 dveře. Nová, teď žitá realita. Buď a nebo, ale 3. cesta (sice tehdy někdy byla), teď ale prostě není. Vyvraťte to někdo.

Jinak: to, že "se" právo v "naší" zemi tak pokroutilo a na hony vzdálilo spravedlnosti, ještě neznamená, že logika vs. nesmysl by mělo být totéž.

[Dag Björndal]

...Dag Björndal intuitivně tipnul, že jsem čerstvě dokončil školu a seknul se, protože ji mám za sebou již léta.
Pro mě by nebylo vůbec žádný problém psát tak, aby to intuitivně vypadalo, že jsem naopak daleko starší, než jsem.
Nebylo by to pro mě vůbec žádný problém, protože intuitivní uvažování je velmi primitivní....

No, nepovedal som, že si čerstvě skončil školu, ale že na základe toho, že iné /deti, práca, zvieratá, vojenčina.../ skúsenosti a príklady z praxe a života nemáš, tak si nedávno vyšiel zo školy.
Môžeš sa samozrejme snažiť písať, ako že si straší, skúsenejší, múdrejši... ale to by si ojebal tak decká v škôlke. A intuícia nie je primitívna. Ono si možno sám neuvedomuješ, že si tu nepovedal nič z vlastnej skúsenosti, zo života, nič čo by si skúsil, či urobil.... . Vždy len prečítaš topic a urobíš si z toho elaborát. 

A čo sa týka dverí, tak mám len tie dvere, ktoré som si vyrobil a osadil sám, takže viem, čo za ktorými je. A podla potreby otvorím tie, ktorý uznám za vhodné....