Přesně tak, šířit svůj genom je hlavním úkolem všech živočichů na této planetě. Proto se domnívám, že nám ještě není hodno šířit svůj genom dál, než je tato planeta a příroda má k tomu mechanismy, jak nás ubrzdit. A ta brzda není nic jiného než zpětnovazební "zlo", které je zatím stále zakódováno v našich mozcích.
Pojďme si vzít ten příklad mravence a zombie houby. Mravenec se houbou nakazí až tehdy, pokud sleze ze stromu, na kterém hostuje, a to z toho důvodu, že dochází potrava. Potrava dochází proto, že počet mravenců překročil jistou mez. Po nákaze houbou mravenci umírají, snižuje se jejich počet. Pro mravence je houba zlo, zabiják. Pro strom je ale houba dobro, protože sníží počet mravenců a má tak čas obnovit své listy. Houba je dobrem i pro celý les, protože bez ní by se mravenci rozmnožili tak, že by les zmizel.
Houba se díky mrtvým tělům hostitelských mravenců rozmnoží a na zemi vyčkává na okamžik, až zase sestoupí nějaký mravenec z důvodu, že nahoře dojde potrava, a potrava došla kvůli přemnožení mravenců... a tak stále dokola a dokola
Takže houba, která zabíjí je zlo, nebo dobro?
Lidstvo je ale pro přírodu trochu oříšek. Na smrtelné viry a bakterie vymyslí lék, očkování. Pečuje o své zdraví, prodlužuje si život. Dotuje a pomáhá těm, kteří by jinak nepřežili. Pomáhá a dodává zdarma jídlo těm, kteří by jinak zemřeli, protože nejsou schopni si potravu vypěstovat sami. A i tito se množí a množí. A to je proti přírodě.
Z pohledu lidství a altruismu se však koná dobro, čisté dobro, pomáhat druhým je přece krásné. Z pohledu přírody je to ale zlo, protože se množí i ti, kteří by v rámci zákonů přírody měli zemřít. Jediná záchrana je tedy v tom, že se díky zbytkům části "plazího mozku" a obecně základu shodném u všech savců, dokážeme díky své agresivitě, inteligenci a potřebě šířit svůj genom na úkor jiných, pobít velmi efektivně sami. A snížit tak své počty. A to se právě děje. Je to zpětná vazba a záchranná brzda přírody. Náš mozek.
Jsem toho názoru, že zatím lidstvo není ve fázi, kdy by bylo schopno samo nějakými neagresivními technikami udržovat svůj počet na úrovni, která bude v souladu s energetickými zásobami a rozlohou Země a zároveň mohlo neomezeně technologicky a inteligenčně růst.
Kdybychom byli všichni jen dobré, láskyplné, milující bytosti, které si navzájem neublíží, na každou nemoc vymyslí lék, a jen se množí a množí, něco jako kdyby měl Šimpanz bonobo naši inteligenci a technologické schopnosti... byli bychom pro tuto planetu dobrem či zlem? Obávám se že zlem, a proto nejsme Bonobo ale lidé a máme v mozcích zatím zakódován jakýsi proces sebedestrukce, pokud překročíme únosnou mez této planety. A toto zakódování schopnosti sebedestrukce (a restartu) velmi inteligentního tvora neprovedl nikdo jiný, než příroda, chcete-li, sám Bůh. A dobře věděl, co dělá...
