Autor Téma: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami  (Přečteno 933 krát)

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3573
Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« kdy: Únor 20, 2016, 10:19:06 odpoledne »
Už zase nemohu najít Setíkův skvělý začátek tohoto tématu - podaří-li se někomu šikovnému, prosím prosím o přesun sem. Doufám, že jsem téma nazvala správně. Bohužel už se mi nedaří najít článek, kde o něčem podobném byla řeč, ale hodně mě to zajímá. Spolu s požadavkem v permakultuře, že půda se na zimu nemá připravovat o rostlinný půdní kryt, mi to nedá spát.

Vloni jsem srpem ořezala žito a pšenici přesívku těsně pod klasy, takže na záhoně zůstalo stát vysoké strniště. Kořínky obilovin už asi zašly, ale třeba půdní mikroflóře stačily aspoň jejich zbytky. Zkusím do toho bez rytí nasázet brambory (samozřejmě vytahám příp. plevely) a stébla jen ohnout do řádků mezi nimi, jakmile brambory vzejdou - přístupu slunce brání stébla obilovin už jen minimálně. Rýpla jsem do toho rýčem a je tam evidentně víc žížal a hmyzu než na záhoně zrytém na podzim...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 5112
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #1 kdy: Únor 20, 2016, 10:37:14 odpoledne »
tahle otázka mi nedávala spát hodně dlouho....
Je to boj. Převracet půdu, nebo ne, způsob hnojení a ochrana před škůdci, kterých je stejně, jako těch užitečných organismů....
Hnojit purifikovaným hnojivem, jako je kompost, který již nemá půdním organismům co nabídnout, nebo použít zapravenou biomasu, jako hnůj, rostliny a nechaT  je v půdě se rozložit.
Sám jsem pochopil jednu důležitou věc. rostLiny potřebují kromě všeho ostatního i půdní kyslík, tedy vzduch.TAkže rotavátoruju,.
Škůdci, jako slimáci , hryzci a fůra jiných žádají klid, proto rotavátoruju. Žížalám a mykorhizním koloniím to je ukradené, nevadí jim to.
a v průběhu vegetace je účelné okopávat. Neustále jsem pátral po tom, proč naši předkové neustále všechno okopávali a plečkovali. Jasně že kvůli plevelům,ovšem hlavně kvůli hnojení. Ano, odbornníci uvádějí, že jedno plečkování přináší do půdy ekvivalen 20 kg čistého dusíku na hektar.
Pak už není, nad čím by se přemýšlelo.

Offline šotek

  • ***
  • Příspěvků: 224
  • Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #2 kdy: Únor 21, 2016, 09:39:59 dopoledne »
Zdravím
Setik zde: http://preppers.cz/forum/index.php/topic,11938.msg145777.html#msg145777
S tim pleckovanim to asi bude jedna z důležitých věcí.
Pokud by zmizely na Zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života.

Offline Ormien

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 3573
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #3 kdy: Únor 21, 2016, 06:58:36 odpoledne »
Myslím - aspoň podle toho, co mi říkal Gloch - že naši předci primárně bojovali proti plevelům.
Setík má určitě pravdu v tom, že bakteriální rozklad organických zbytků je něco jiného než rozklad pomocí hub a této kasty vyšších živočichů.
Díky, Šotku...
Dar je darem tomu, kdo dává, a vrací se k němu zpět. Walt Whitman

Offline votroubek

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 5112
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #4 kdy: Únor 27, 2016, 07:31:24 odpoledne »
to jsou domněnky, že primárně bojovali proti plevelům.
plečkovali a okopávali pořád dokola, protože tak dělali tatíček, dědeček a jeho tatíček a rostlo to. když tak nečinili, nerostlo to. Příčin je několik.Rozrušením půdního škraloupu se zlepšil přístup rostlin k půdní vlhkosti, okopáním se na obnaženou půdu mohl navázat vzdušný dusík, takže se zvýšil hnojivý potenciál a plevel byl jedním z dalších bonusů.
Lidi tak nečinili vědomě, pouze věděli, že se tak má činit, ale proč, to možná jen tušili.
Je to synergická, dávno zapomenutá záležitost.Tehdy nebylo na výběr.
Dnes přihodíme hrůst NPK a otevřeme kohoutek kapkové závlahy.

Offline Roman

  • ***
  • Příspěvků: 11
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #5 kdy: Březen 16, 2019, 03:32:25 dopoledne »
No teda to okopávání má sakra smysl, když to děláte dostatečně dlouho, tak ty semena plevele v půdě dejme tomu po 10 letech vyberete i po zrytí půdy, něco málo se zanese větrem, ale je toho minimum, já si to zprasil nedostatečně tepelně vydesinfikovaným kompostem, ale je to jen 1 druh plevele, tak mu dávám pár let, jen ho nenechat vysemenit.

Rotavátor jsem zavrhl, hrozně tu půdu v předjaří vysušuje, si ji provzdušním kolečkovou plečkou taky, jen to trvá trochu dýl, žížaly ale nezmasakruju a půdu neobrátím, což je správně. Ideální je nechat žížaly pracovat co nejdéle, i v zimě zakryté záhony, mají rády nasekané listí a ve vegetační době se snažím mulčovat, ale jen opatrně kvůli slimákům a za sucha. Ormien to píše výstižně, lepší v půdě pořád něco nechávat, ty sterilní holé zryté záhony jsou kravina, jen si myslím, že to utužení během vegetace je velký problém, zvláště když intenzivně zavlažujete, proto chci letos tu terra pretu vyrobit, ty videa z Německa jsou luxusní, úroda 4x větší, půda téměř trvale zůrodněná, to je pecka, také už vím jak na to, jen mít víc času.

Offline votroubek

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 5112
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #6 kdy: Březen 16, 2019, 02:12:58 odpoledne »
No, totavátor používám, páč mi vyrábí záhonky a když půda obsahuje hodně humusu, tak nemůže být o negativním vysušování ani řeči, páč potřebujem, aby to  ofouklo před setím a sázením.Žížalám japonskej rotavátor se zahnutejma kudlama neublíží, to vím naprosto jistě a vzdoušek v půdě funguje pro život v půdě jako viagra.....

Offline Včeliš

  • ***
  • Příspěvků: 294
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #7 kdy: Březen 16, 2019, 07:34:33 odpoledne »
Rotavátorem připravuji, a okopávám ve vegetační době.
Čisté záhony podle mě není kravina, zato mulčování jen za sucha ano. To jako když začne pršet, tak ten mulč jdeš odhazovat?
Zase jeden z alternativců, ach jo.

Offline votroubek

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 5112
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #8 kdy: Březen 16, 2019, 07:57:35 odpoledne »
je to tak, alternativcům nerozumíme a tak nám intenzivně lezou na nervy.....

Offline Roman

  • ***
  • Příspěvků: 11
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #9 kdy: Březen 22, 2019, 11:07:15 odpoledne »
Ne nejsem alternativec, jen píšu zkušenosti, už jsem přešel z větších ploch a rotavátor snadno nahradím tou plečkou a rycími vidlemi, fyzickej sil mám nadbytek, hřídele u rotavátorů lámu jako sirky. S tím mulčem jsem to myslel tak, že ho dávám až začíná sucho, předtím ho mám normálně na hromadě v záloze, když je vlhko, tak s ním samozřejmě nic nedělám, mám ho ale jen tenký a spíše u bobulovin (z listí) nebo rajčat (z čerstvé trávy), aby se to moc nezapařilo nebo nezahnívalo. Holé záhony jsou samozřejmě kravina, mulč dokáže ušetřit i přes 80% vody, celoroční vegetace je ideální, ale sám to tak nemám, až budete přidávat dostatečně dlouho, tak se pod váma půda proboří klidně o 10cm a pak se zase vrátí, to je můj cíl a tak se pozná kvalita, prý trvá léta, mastit to technikou je blbost, pořádně krmit organikou je cesta, to jsem myslel, že je dnes už všem jasné.

Offline Včeliš

  • ***
  • Příspěvků: 294
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #10 kdy: Březen 23, 2019, 10:11:56 dopoledne »
K mulčování jsi mě stejně nepřesvědčil.
Moje žena před časem vychytala tento trend a zamulčovala několik ovocných stromů. Když po první letní bouřce opět zazářilo slunce, tak se mulč tak ohřál, že stromy málem shořely.
Jak to děláš, aby půda pod mulčem byla vlhká a mulč byl suchý?

Offline Roman

  • ***
  • Příspěvků: 11
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #11 kdy: Březen 23, 2019, 10:08:07 odpoledne »
Zamulčuju po vydatnějším dešti či zálivce před nástupem suchého a větrného počasí, teď to bude třeba příští víkend, stačí 5cm a je to v pohodě, léta jsem takhle experimentoval třeba s česnekem a jahodami a rybízy, záleží na konkrétním stanovišti a vysychavosti půdy, ale to poznáte rychle. Čerstvou trávou nemůže žena přece mulčovat před deštěm, tu dávám s úspěchem pod rajčata, ale ne úplně těsně ke stonkům, na to bacha. Teď spíše řeším třeba závlahu rajčat v podobě vertikálního zavlažovacího tubusu z bambusu s dírkami a do nich navázat knoty z nylonu a obtočit je kolem kořene rajčete při sázení, ozeleňujou se tak pouště a kořenovej systém není nárazově přemokřenej a rostlina je mnohem vitálnější (gravitační i kapilární závlaha zároveň).

Offline SoňaR

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 4355
  • Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #12 kdy: Březen 23, 2019, 10:49:15 odpoledne »
A co se ti nejvíc osvědčilo na jahody?

Offline Roman

  • ***
  • Příspěvků: 11
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #13 kdy: Březen 23, 2019, 10:59:01 odpoledne »
Kolem jahod dávám kompost, ale pořádně ho promíchám se zeminou, ať se to celé nevysušuje a jako mulč dávám jemnou dřevěnou drť, kterou jsem našel v rozpadlém dřevníku, slimákům se určitě líbit moc nebude.

Offline PooM

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 2510
  • Když do pekla, tak na pořádným koni.
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #14 kdy: Duben 04, 2019, 03:13:10 odpoledne »
Právě, mulčovat se dá kdečím, já používám ke stromkům to, co mi vypadne ze zahradního drtiče - špalíky do 2cm průměru a +/-2cm délky. Přijde mi, že to líp drží vlhkost.

Čím mulčujete vy? A co, které rostliny?
Když zešílet, tak s plnou parádou hned.

Offline MaunaKea

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 2283
  • Mus uni non fidit antro.
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #15 kdy: Duben 04, 2019, 07:47:05 odpoledne »
Okolo stromů jsem zpravidla mulčoval rozsekanou travou a v zimě to posypávám oharky a popelem ze dřeva. Pod keře jsme dali propustnou geotextilii a navrch posypaly mulčem z nadrcených větví z ostříhaných ovocných stromů. Vodu ke kořenům to propouští, plevel se v tom nedrží (nemá jak zakořenit) a je to ráj pro mravence a brouky, takže se nám hodně zredukovali mšice....

Offline CyPro

  • ***
  • Příspěvků: 282
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #16 kdy: Duben 04, 2019, 08:15:21 odpoledne »
Že by mravenci redukovali mšice?

Offline votroubek

  • Moderuje
  • *****
  • Příspěvků: 5112
  • do nebe si bereme to, co jsme v životě rozdali....
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #17 kdy: Duben 04, 2019, 08:45:02 odpoledne »
tož to je nějakej omyl, mravenci chovají mšice.Milují jejich medovici, co jim čouhá ze zadku a pilně ji sklízejí, jako na farmách. Kde jsou mravenci, jsou i mšice a naopak...

Offline MaunaKea

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 2283
  • Mus uni non fidit antro.
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #18 kdy: Duben 04, 2019, 09:20:44 odpoledne »
No měli jsme mšice na angreštech a občas i na rybízu a nyní tam nejsou....zato pod keři máme ty velké lesní mravence. Pokud si mravenci mšice chovají a my je přesto nemáme, znamená to, že mé loňské hnojení koňským hnojem a postřiky odvary máty a kopřiv zřejmě zabraly...a je pravda, že třešně a slivon v okolí jsem vzal i rock efectem....

Offline SoňaR

  • Praktikující prepper
  • *****
  • Příspěvků: 4355
  • Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Re: Symbióza půdních mikroorganismů s rostlinami
« Odpověď #19 kdy: Duben 04, 2019, 09:32:39 odpoledne »
Naši mravenci jsou všežravci, tak tam třeba nemají ani potřebu ty mšice opatrovat, jestli mají dostatek potravy, která medovici nahradí.... nebo to je druh mravenců, který mšice ani nechová  :)

Tuhle jsem viděla úžasný dokument o zvířecí "práci" (dokazovali tam, že i živočichové, nejen lidé, jsou schopni poměrně složitých postupů) - byli tam mravenci, kteří byli rozdělení na skupiny. První skupina sklízela listy jedné konkrétní rostliny. Druhá skupina je rozkousávala na menší části, třetí na ještě menší, čtvrtá je tahala do mraveniště, pátá skupina je rozžvýkávala na kaši... no a na té kaši uvnitř mraveniště pěstovali jakousi houbu, kterou se pak ti mravenci živili  :)